Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 1854/2005

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., a soudců JUDr. Miroslava Feráka a JUDr. Roberta Waltra ve věci žalobce Bytového družstva v O, zastoupeného advokátem, proti žalovaným 1) L. V., a 2) A. V., zastoupeným advokátkou, o stanovení povinnosti nájemce umožnit provedení oprav, vedené u Okresního soudu v Karviné pod sp.zn. , o dovolání žalovaných proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 10. 3. 2005, č.j. -62, takto:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í

Okresní soud v Karviné (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 30. 9. 2004, č.j. -45, rozhodl, že „žalovaní jsou povinni zpřístupnit žalobcem písemně pověřeným osobám jednotku, byt č. 738/5 v domě čp. 738, katastrální území L., obec O., O., jehož jsou žalovaní nájemci s právem společného nájmu bytu manželů a těmto osobám umožnit provedení zaměření lodžie jednotky, bytu č. 738/5, provedení montáže zasklení lodžie, provedení dokončovacích prací zasklení lodžie, dokončení opravy meziokenní výplně ze strany lodžie, provedení odstranění případných kolaudačních závad zasklení lodžie nebo reklamačních vad zasklení lodžie, a to v pracovních dnech v době od 8.00 do 15.00 hod. s tím, že písemná výzva k zpřístupnění bytu bude doručena žalovaným nejméně 3 dny přede dnem požadovaného vstupu, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku“ (výrok I.), a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.).

K odvolání žalovaných Krajský soud v Ostravě (soud odvolací) rozsudkem ze dne 10. 3. 2005, č.j. -62, rozhodl, že rozsudek se v napadené části odstavce I. výroku mění tak, že „žalovaní jsou povinni zpřístupnit žalobci a jím pověřeným osobám jednotku, byt č. 738/5 v domě čp. 738, katastrální území L., obec O., O. (dále „předmětný byt“ nebo „byt“ a „předmětný dům“), jehož jsou žalovaní nájemci s právem společného nájmu bytu manželů a umožnit jim provedení zaměření lodžie jednotky, bytu č. 738/5, provedení montáže zasklení lodžie, provedení dokončovacích prací zasklení lodžie, dokončení opravy meziokenní výplně ze strany lodžie, provedení odstranění případných kolaudačních závad zasklení lodžie nebo reklamačních vad zasklení lodžie, a to v pracovních dnech v době od 8.00 do 15.00 hod. s tím, že žalobce oznámí žalovaným termín a hodinu zpřístupnění bytu nejméně 3 dny předem“; jinak rozsudek soudu prvního stupně v odstavci II. výroku potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Odvolací soud – shodně se soudem prvního stupně – vzal z provedených důkazů za prokázáno, že žalobce je zapsán v katastru nemovitostí jako vlastník předmětného domu, že dne 8. 11. 1982 uzavřeli žalovaní dohodu o užívání předmětného bytu, že jsou společnými členy žalujícího družstva (dále též jen „družstvo“), že dle stanov žalobce je nejvyšším orgánem samosprávy členská schůze, že dle zápisu z členské schůze konané dne 17. 5. 2002, na níž nebylo přijato (v důsledku chování žalovaných) žádné usnesení, byli členové družstva (včetně žalovaných) seznámeni s podmínkami hypoteční smlouvy na zateplení domu a zasklení lodžií, že převážná většina členů družstva vyjádřila naě datované 29. 5. 2002 souhlas s úvěrem a s výší splátek zahrnutých do nájmu, že na členské schůzi konané dne 24. 1. 2003 byl projednán konkrétní obsah prací spojených se zateplením domu a zasklením lodžií a rozpočet s pracemi spojený, že dle obsahuy datované dne 13. 2. 2003 vyslovila většina členů družstva souhlas s předpokládanými úpravami, že dne 6. 6. 2002 představenstvo družstva rozhodlo o jejich schválení a realizaci, že dne 10. 3. 2003 Městský úřad v O., odbor výstavby vydal stavební povolení na stavbu zateplení předmětného domu a zasklení lodžií, že rozhodnutím téhož orgánu ze dne 3. 2. 2003 bylo (ve smyslu ustanovení , ve znění pozdějších předpisů) žalobci uloženo provést na svůj náklad na stavbě čp. 738 v O. stavební úpravy lodžií včetně ocelových dělících stěn, a že v označeném rozhodnutí bylo konkrétně uvedeno, jakým postupem mají být tyto úpravy provedeny. Rovněž tak vzal za prokázáno, že žalovaní bránili žalobci (pracovníkům jím sjednané firmy) provedení prací, které nelze provést bez přístupu na lodžii, jež je součástí předmětného bytu, že v důsledku nezpřístupnění bytu žalovanými nebylo zasklení jejich lodžie provedeno, ačkoliv ve všech ostatních bytech v předmětném domě se tak stalo, a že neprovedení této stavby má za následek zatékání do lodžie ve spodním bytě č. 1. Odvolací soud zdůraznil, že provedení stavebních úprav bylo žalobci uloženo rozhodnutím označeného správního orgánu, a přisvědčil závěru soudu prvního stupně, že žaloba je důvodná, neboť podle stanov žalobce a ustanovení obč.zák. je nájemce povinen umožnit pronajímateli provedení stavebních úprav prováděných na příkaz příslušného orgánu státní správy (v této souvislosti odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. ). Poukázal též na to, že členové družstva byli se stavebními pracemi dostatečně seznámeni. Pokud jde o úpravu výroku rozsudku, odůvodnil ji tím, že žalobní petit byl upřesněn tak, aby byl materiálně vykonatelný.

Proti rozsudku odvolacího soudu podali žalovaní dovolání, jehož přípustnost opřeli o ustanovení , a namítli v něm, že rozhodnutí odvolacího soudu (soudu prvního stupně) „vychází z nedostatečně zjištěného skutkového stavu a dále z vyvození nesprávného právního závěru“. Uvádějí, že právní otázkou, s níž spojují zásadní právní význam napadeného rozhodnutí, je otázka, „zda provedení zateplovacích prací a zasklení lodžií bylo členskou schůzí samosprávy řádně projednáno a schváleno“. Dovolatelé vyjadřují přesvědčení, že stanovy družstva vyžadují, aby o takové akci, jakou byly stavební úpravy prováděné na předmětném domě, rozhodla členská schůze, což se v dané věci nestalo, zpochybňují existenci souhlasu ostatních členů družstva s těmito stavebními úpravami a nesouhlasí se závěrem odvolacího soudu, že v důsledku jejich chování nebylo členskou schůzí přijato schvalovací usnesení ohledně prováděných stavebních úprav. Svůj nesouhlas s rozhodnutím odvolacího soudu opírají též o námitku, že rozhodnutí správního orgánu o nařízení stavebních prací žalobci nehovoří o takové šíři prací, které byly žalobcem ve skutečnosti provedeny, jakož i o námitku, že stavební práce započaly před tím, než toto rozhodnutí nabylo právní moci. Rovněž tak namítají, že lodžie je součástí bytu a úpravy na ní se mohou dít toliko se souhlasem nájemce bytu. Navrhli, aby napadený rozsudek byl zrušen a věc byla vrácena odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Žalobce ve svém dovolacím vyjádření namítl, že soud nemůže v daném řízení přezkoumávat správnost postupu družstva ohledně schválení stavebních úprav na předmětném domě, a že rozhodná je toliko otázka, zda byli žalovaní povinni zpřístupnit byt a umožnit provedení těchto úprav. Protože jde o otázku judikaturou běžně řešenou, nemůže jít o otázku zásadního významu a dovolání by mělo být zamítnuto.

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, osobami k tomu oprávněnými – účastníky řízení ( ), za splnění zákonné podmínky advokátního zastoupení dovolatelů ( a 4 ), se nejprve zabýval jeho přípustností.

Přípustnost dovolání proti rozsudku odvolacího soudu upravuje ustanovení , b) a c)

V dané věci byl sice výrok rozsudku odvolacího soudu ve věci samé označen jako měnící, nicméně z porovnání jeho obsahu s obsahem výroku rozsudku soudu prvního stupně vyplývá, že jde o formulační úpravu jím ukládané povinnosti, nikoliv o změnu rozhodnutí ve věci samé. Přípustnost dovolání podle tedy nepřichází v úvahu.

Ustanovení přípustnost dovolání nezakládá, neboť rozsudek soudu prvního stupně, potvrzený napadeným rozsudkem odvolacího soudu, byl jeho prvním rozhodnutím ve věci.

Zbývá posoudit přípustnost dovolání podle , z něhož ji dovozují dovolatelé.

Podle je dovolání přípustné proti rozhodnutí odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam.

Podle ustanovení má rozhodnutí odvolacího soudu po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem.

Z toho, že přípustnost dovolání je ve smyslu citovaných ustanovení spjata se závěrem o zásadním významu rozsudku po stránce právní, vyplývá, že také dovolací přezkum se otevírá pro posouzení otázek právních; způsobilým dovolacím důvodem, jímž lze dovolání odůvodnit, je zásadně důvod podle , jehož prostřednictvím lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci; není jím naopak důvod, kterým by bylo možné vytýkat nesprávnost skutkových zjištění ( ).

V projednávané věci dovolatelé označují za otázku zásadního právního významu otázku, „zda provedení zateplovacích prací a zasklení lodžií bylo členskou schůzí samosprávy řádně projednáno a schváleno“. Nehledě na to, že uvedená otázka míří proti skutkovým zjištěním soudu prvního stupně, z nichž vycházel i soud odvolací a obsahově jde tak o uplatnění (v případě dovolání, jehož přípustnost je zvažována dle nepřípustného) dovolacího důvodu podle , jímž lze namítat, že rozhodnutí odvolacího soudu vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu oporu v provedeném dokazování, na posouzení této otázky napadané rozhodnutí nespočívá.

Jak vyplývá z odůvodnění rozsudku odvolacího soudu, je jeho právní posouzení uplatněného nároku založeno v prvé řadě na závěru, že bylo-li provedení stavebních úprav na předmětném domě žalobci uloženo příslušným orgánem státní správy, jsou žalovaní povinni mu jejich provedení umožnit. Uvedený právní závěr je v souladu s výkladem ustanovení § 695 odst. 1 obč.zák. provedeným dovolacím soudem (srov. odvolacím soudem citovaný rozsudek ze dne 21. 12. 2002, sp.zn. a rozsudek ze dne 18. 9. 2003, sp.zn. , uveřejněné pod C 1563 a C 2167 v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu, svazek 22 a 27).

Přípustnost dovolání podle nemůže založit ani námitka týkající se chování žalovaných na členské schůzi a rovněž tak ani námitka poukazující na nesoulad obsahu rozhodnutí stavebního úřadu a žalobcem provedených prací, resp. doby jejich provedení, neboť jde taktéž o námitky proti skutkovým zjištěním ( ). Pokud pak dovolatelé namítají, že lodžie je součástí předmětného bytu a stavební úpravy na ní mohou být povedeny jen s jejich souhlasem, je třeba poukázat na to, že ustanovení obč.zák. hovoří výslovně o stavebních úpravách bytu, tj. i prostor s ním souvisejících, jako je např. právě lodžie.

Se zřetelem k uvedenému je třeba učinit závěr, že dovolání proti rozsudku odvolacího soudu není podle přípustné. Za tohoto stavu dovolací soud dovolání žalovaných podle věty první a odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení dovolací soud rozhodl podle ustanovení věty první, , a a zavázal žalované k náhradě nákladů dovolacího řízení, které žalobci vznikly v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání prostřednictvím advokáta. Tyto náklady sestávají z odměny advokáta v částce 950,-Kč (, ve spojení s ustanovením , ve spojení s ustanovením , , ve znění účinném do 31. 8. 2006), a z paušální částky náhrad hotových výdajů ve výši 75,- Kč, jež stojí vedle odměny (srov. , a 3 , ve znění účinném do 31. 8. 2006).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinní, co jim ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.

V Brně dne 25. října 2006

Doc. JUDr. Věra K o r e c k á , CSc., v.r.

předsedkyně senátu