Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
20 C 217/2020-48
Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Babuškovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 3 708,75 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 3 708,75 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 265,80 Kč od datum do datum, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 87,23 Kč od datum do datum, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 3 708,75 Kč od datum do zaplacení, s úrokem ve výši 25, 9 % ročně z částky 3 708,75 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 3 708,75 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 265,80 Kč od [datum] do [datum], s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 87,23 Kč od [datum] do [datum], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 3 708,75 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem ve výši 25, 9 % ročně z částky 3 708,75 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Žalobkyně se domáhal zaplacení částky 3 708,75 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že původní věřitel společnost právnická osoba, (původně právnická osoba) uzavřela se žalovaným dne datum smlouvu o úvěru číslo poskytla mu úvěr ve výši 20 000 Kč, který měl splácet s úrokem 25,9 % ročně. Jelikož řádně nesplácel, banka od smlouvy odstoupila. Pohledávku postoupila žalobkyni, která požaduje vrácení dlužné jistiny 3 708,75 Kč s příslušenstvím.
Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
Z listin předložených žalobkyní dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru ve věci samé: Smlouvou o úvěru číslo ze dne datum se společnost právnická osoba, (dále jen„ banka“), zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit s úrokem 25,9 % ročně v 50 měsíčních splátkách po 713,83 Kč, tj. celkem 34 186,55 Kč. Výše měsíční splátky zahrnovala měsíční pojištění 56 Kč, neboť si žalovaný současně se smlouvou o úvěru sjednal pojištění schopnosti splácet úvěr. Dopisem z datum banka úvěr zesplatnila ke dni datum. Dle tabulky umoření zaplatil žalovaný v nepravidelných splátkách ke dni datum celkem 38 106,77 Kč. Poté žalovaný uhradil na dluh dne datum částku 1 000 Kč a datum částku 1 000 Kč. Žalovaný tedy zaplatil celkem částku 40 106,77 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek z datum banka postoupila pohledávky uvedené v příloze I. žalobkyni. V příloze je uvedena i pohledávka ze smlouvy číslo. Dopisem z datum zaslaným na adresu adresa, banka oznámila žalovanému postoupení pohledávky žalobkyni. Předžalobní výzvou z datum zaslanou žalovanému na adresu adresa.
Na základě zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná.
V řízení bylo prokázáno, že žalovaný a původní věřitel/banka uzavřeli smlouvu o úvěru podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , (dále jen „o. z.“), podle které byl žalovanému vyplacen úvěr ve výši 20 000 Kč. příjmení postoupila pohledávku ze smlouvy o úvěru žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek, uzavřenou ve smyslu § 1879 o. z. Žalobkyně byla proto oprávněna k podání žaloby.
Žalobkyně však v řízení neprokázala, že před poskytnutím úvěru byla řádně posouzena úvěruschopnost žalovaného. U jednání dne datum byla žalobkyně poučena podle § 118a odst. 1 a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , (dále jen„ o. s. ř. “), aby označila důkazy, kterými by prokázala, že banka ověřila reálné příjmy a reálné výdaje žalovaného. Žalobkyně však na tuto výzvu ve stanovené lhůtě nereagovala a žádné důkazy neoznačila. Žalobkyně tedy neunesla ohledně prokázání této skutečnosti důkazní břemeno.
Soud tedy smlouvu o úvěru posoudil jako smlouvu v rozporu s ustanovením § 9 odst. 1 věty první zákona č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění zákona číslo Sb., (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), která je pak podle § 9 odst. 1 věty druhé zákona o spotřebitelském úvěru neplatná. Ve smyslu § 588 o. z. se jedná o absolutní neplatnost smlouvy.
Vzhledem k tomu, že žalovaný z titulu této smlouvy o úvěru zaplatil částku 40 106,77 Kč, nevznikl žalobkyni ani nárok na vrácení bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2993 o. z. Žaloba byla proto v celém rozsahu zamítnuta.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. negativním výrokem, neboť procesně úspěšnému žalovanému podle obsahu spisu nevznikly žádné náklady.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.