Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 3037/2005

S N E S E N ÍNejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Mikuška a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Miroslavy Jirmanové ve věci výkonu rozhodnutí oprávněného statutárního města Pardubice, proti povinné M. N., zastoupené advokátkou, pro částku 222.958,- Kč, prodejem movitých věcí, vedené u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. , o dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích ze 16. 6. 2005, č. j. -38, takto: I. Dovolání se odmítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.O d ů v o d n ě n í :Shora označeným rozhodnutím krajský soud potvrdil usnesení z 24. 2. 2004, č. j. -5, jímž okresní soud nařídil výkon rozhodnutí (Magistrátu města Pardubic, odboru sociálních věcí z 13. 9. 2001, sp. zn. , č.j. 6/2001, kterým byla povinná zavázána k vrácení neprávem vyplacené dávky sociální péče); odvolací soud dospěl k závěru, že k výkonu navržené rozhodnutí je formálně i materiálně vykonatelné, jelikož bylo řádně doručeno (podle zástupkyni povinné) a obsahuje náležitosti předepsané ustanovením V dovolání, jehož přípustnost dovozuje z ustanovení (zásadní právní význam spatřuje v tom, že napadeným rozhodnutím „je popřen základní poznatek obecné právovědy, že titulem může být pouze veřejná, která má zákonem předepsanou formu a v níž se ukládá určité osobě povinnost něco v určité době plnit“), dovolatelka namítá nesprávné právní posouzení věci. Naplnění dovolacího důvodu podle spatřuje v závěru odvolacího soudu o materiální vykonatelnosti předmětného titulu. Podle jejího názoru je titul nevykonatelný proto, že jeho výrok je „značně zmatečný, nejasný, formulačně nezvládnutý (s nesmyslnou interpunkcí a v rozporu s Pravidly českého pravopisu) a vyvolávající závažné pochybnosti o rozsahu práv a povinností jeho adresáta“. Povinná osoba není individualizována v jeho výroku, nýbrž pouze v odůvodnění, a to ještě nedostatečně, totiž pouhým jménem a příjmením, bez uvedení jakýchkoli dalších identifikačních znaků. Kromě toho dovolatelce „není jasné, komu údajně svým jednáním měla způsobit škodu“, a „odkdy, dokdy a kdo měl dávku neoprávněně pobírat“.Oprávněný navrhl zamítnutí dovolání.Dovolací soud se zabýval nejprve otázkou přípustnosti dovolání a v tomto směru dospěl k závěru, že dovolání přípustné není. Podle ustanovení lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Ve smyslu ustanovení - jež podle platí obdobně a podle něhož je přípustnost dovolání nutno v předmětné věci posuzovat vedle ustanovení - je dovolání proti potvrzujícímu usnesení odvolacího soudu, jemuž nepředcházelo kasační rozhodnutí, přípustné jen, dospěje-li dovolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam; ten je dán zejména tehdy, řeší-li rozhodnutí odvolacího soudu právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li ji v rozporu s hmotným právem ( ). Z toho, že přípustnost dovolání je ve smyslu shora citovaných ustanovení spjata se závěrem o zásadním významu rozhodnutí ve věci samé po právní stránce, vyplývá, že také dovolací přezkum se otevírá pro posouzení otázek právních, navíc otázek zásadního významu. Dovolacím důvodem způsobilým založit přípustnost dovolání podle je tudíž (vyjma případu – o který však v dané věci, a dovolatel to ani netvrdí, nejde – kdy by samotná vada podle , pokud by jí řízení trpělo, splňovala podmínku zásadního právního významu) pouze důvod podle , jímž lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Protože uplatněnými důvody je dovolací soud vázán ( věta první, ), lze otázku, zda rozhodnutí je zásadního právního významu, posuzovat jen z hlediska těch námitek obsažených v dovolání, jež jsou právě tomuto důvodu podřaditelné. V daném případě však není žádného podkladu pro úsudek, že odvolací soud při posuzování otázek rozhodných ve stadiu nařízení exekuce uplatnil právní názory nestandardní, resp. vybočující z mezí ustálené soudní praxe.Právě v rozhodnutí sp. zn. , jímž Nejvyšší soud zamítl dovolání povinné proti usnesení ze 4. 11. 2004, č.j. -16, kterým krajský soud ve věci téže spisové značky změnil usnesení z 24. 6. 2004, č.j. -9, jímž byl výkon rozhodnutí pro materiální nevykonatelnost zastaven, tak, že výkon rozhodnutí „se nezastavuje“, bylo vysvětleno, proč podkladové rozhodnutí odboru sociálních věcí Magistrátu města Pardubic z 13. 9. 2001, č.j. 6/2001, není materiálně nevykonatelné. V tomto rozhodnutí Nejvyšší soud s odkazem na závěry právní nauky i soudní praxe zevrubně objasnil, že při posuzování materiální vykonatelnosti nelze vycházet jen ze samotného výroku, ale – v případě potřeby, jak je tomu v souzené věci – i z jeho výkladu pomocí záhlaví a odůvodnění, a že závěr o materiální nevykonatelnosti lze dovodit jen tehdy, nelze-li výrok vyložit ani pomocí těchto dalších částí rozhodnutí. Protože dovolání v dané věci je téměř v plném rozsahu odůvodněno týmiž argumenty jako ve věci sp. zn. , Nejvyšší soud v jednotlivostech odkazuje na své rozhodnutí ze dne 19. 10. 2006, sp. zn. dovolání není přípustné podle žádného v úvahu přicházejícího ustanovení, Nejvyšší soud je podle ustanovení věty první, odmítl.Dovolání bylo odmítnuto, oprávněnému náklady tohoto řízení, na jejichž náhradu by jinak měl právo, (podle obsahu spisu) nevznikly; této procesní situaci odpovídá ve smyslu ustanovení , a výrok o tom, že na náhradu nákladů tohoto řízení nemá právo žádný z účastníků.Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.V Brně dne 25. října 2006 JUDr. Vladimír Mikušek předseda senátu