Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Odo 1381/2004

NEJVYŠŠÍ SOUD

ČESKÉ REPUBLIKY

U S N E S E N Í

Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 14. září 2004, č. j. -243, a usnesení Okresního soudu v Náchodě ze dne 6. června 2003, č. j. -227, se zrušují a věc se vrací Okresnímu soudu v Náchodě k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Usnesením ze dne 14. září 2004, č. j. -243, Krajský soud v Hradci Králové jako soud odvolací potvrdil k odvolání žalobce usnesení Okresního soudu v Náchodě (dále jen „soud prvního stupně“) ze dne 6. června 2004, č. j. -227, jímž bylo zastaveno řízení o žalobě, kterou se žalobce domáhal na žalovaném označeném jako „D. d. a m.“, zaplacení částky 1,364.986,20 Kč, a rozhodnuto o nákladech řízení. Současně rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Soudy obou stupňů vyšly z názoru, že žalovaný, jak byl označen, neměl v době podání žaloby způsobilost být účastníkem řízení, neboť byl zakládací u z 26. 1. 1996 zřízen jako zálohová organizace města N. M. n. M. bez právní subjektivity. Je zde tedy neodstranitelný nedostatek jedné z podmínek řízení, pro který je nutno řízení podle (dále jen „OSŘ“) zastavit.

Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, v němž namítl, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Poukázal na rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 6. května 1997, č. j. -111, v němž již byla otázka právní subjektivity označeného žalovaného vyřešena, a to tak, že se jedná o právnickou osobu nadanou samostatnou právní subjektivitou podle Od vyhlášení tohoto rozsudku do podání žaloby v této věci pak nedošlo k žádné změně právní úpravy, která by umožňovala učinit jiný závěr. Žalobce zdůraznil, že soudy obou stupňů pominuly , který výslovně stanoví, že školská zařízení vystupují v právních vztazích svým jménem a mají odpovědnost vyplývající z těchto vztahů, a navrhl, aby bylo zrušeno jak usnesení odvolacího soudu, tak usnesení soudu prvního stupně a aby věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Podle článku II bodu 3. , obsahujícího přechodná ustanovení k novele provedené tímto zákonem, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (t. j. před 1. dubnem 2005) nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů. S ohledem na den, kdy bylo napadené rozhodnutí vydáno, bylo tedy v řízení o dovolání postupováno podle ve znění před novelou provedenou (dále opět jen „OSŘ“).

Nejvyšší soud ČR jako soud dovolací ( ) po zjištění, že dovolání bylo podáno včas k tomu oprávněnou osobou, že je (pokud jde o potvrzující výrok o zastavení řízení) přípustné podle a že jsou splněny i podmínky uvedené v a 4 a v , přezkoumal napadený rozsudek podle . Žalobce nenamítá, že řízení bylo postiženo vadami uvedenými v , a b) a , k nimž dovolací soud přihlédne, i když nebyly v dovolání uplatněny, a nic takového neplyne ani z obsahu spisu. Proto se dovolací soud zabýval jen výslovně uplatněným dovolacím důvodem, jak jej žalobce obsahově vymezil, a dospěl k závěru, že jeho dovolání je opodstatněné.

Žalobce sám kvalifikuje své námitky jako dovolací důvod podle , jímž lze namítat, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Podstatou jeho výhrad proti výroku, jímž byl potvrzen výrok usnesení soudu prvního stupně o zastavení řízení podle , je však nesouhlas s názorem, že žalovaný, jak jej označil v žalobě, nemá způsobilost být účastníkem řízení. Zpochybňuje tedy správnost výkladu ve spojení s příslušnými hmotněprávními ustanoveními a podle obsahu dovolání ( ) se tak jedná o uplatnění dovolacího důvodu podle .

Podle tohoto ustanovení lze dovolání podat z důvodu, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Nesprávným právním posouzením je omyl soudu při aplikaci práva na zjištěný skutkový stav (skutkové zjištění). O mylnou aplikaci se jedná, jestliže soud použil jiný právní předpis, než který měl správně použít, nebo aplikoval sice správný právní předpis, ale nesprávně jej vyložil, popř. jestliže ze skutkových zjištění vyvodil nesprávné právní závěry.

Podle má způsobilost být účastníkem řízení ten, kdo má způsobilost mít práva a povinnosti; jinak jen ten, komu ji zákon přiznává.

Podle (dále jen „ “) mají způsobilost mít práva a povinnosti i právnické osoby. Podle odst. 2 písm. d) téhož ustanovení jsou právnickými osobami jiné [než pod písm. a) až c) vyjmenované] subjekty, o nichž to stanoví zákon.

Podle , o školských zařízeních, ve znění účinném v době zahájení řízení (dále jen „ “), jsou součástí výchovně vzdělávací soustavy předškolní zařízení a školská zařízení, pokud jsou zařazena do sítě škol, předškolních zařízení a školských zařízení; v právních vztazích vystupují svým jménem a mají odpovědnost vyplývající z těchto vztahů, pokud není dále stanoveno jinak. Podle zákona jsou školskými zařízeními školská výchovná zařízení a školská účelová zařízení. Mezi školská výchovná zařízení patří mimo jiné školská výchovná zařízení pro výchovu mimo vyučování ( zákona). Ustanovení téhož zákona pak řadí ke školským výchovným zařízením pro výchovu mimo vyučování střediska pro volný čas dětí a mládeže, jimiž jsou (kromě jiného) i domy dětí a mládeže s širokou zájmovou působností. pak ve vztahu k právní subjektivitě domů dětí a mládeže neobsahuje ustanovení, které by tuto otázku řešilo odchylně od .

Právě o tato ustanovení opřel odvolací soud odůvodnění svého rozsudku ze dne 27. dubna 1995, č. j. -83, jímž ve věci žaloby o vyklizení nemovitostí žalobce podané proti Š. ú. v N. a městu N. M. n. M. změnil rozsudek soudu prvního stupně ze dne 18. června 1993, č. j. -40. Na jejich základě dospěl k závěru, že pokud tyto nemovitosti užívá D. d. a m. jakožto právnická osoba, není dána pasivní legitimace tehdy označených žalovaných. S tímto názorem se ztotožnil i dovolací soud v žalobcem zmiňovaném rozsudku sp. zn. . Na citované právní úpravě se od doby rozhodování soudů v řízení o vyklizení nemovitostí do doby podání žaloby v této věci nic nezměnilo a není tedy důvodu se od uvedeného právního názoru odchýlit ani v této věci bez ohledu na obsah zřizovací y z 26. 1. 1996. Dovolací soud tedy dospívá k závěru, že odvolací soud nesprávně vyložil , když pominul ustanovení zakládající právní subjektivitu označeného žalovaného (v záhlaví tohoto usnesení uvedeného již pod současným označením a sídlem) ve smyslu , a že jeho rozhodnutí proto spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

Jelikož se žalobci prostřednictvím uplatněného dovolacího důvodu podařilo zpochybnit správnost potvrzujícího výroku napadeného usnesení, nezbylo Nejvyššímu soudu ČR než tento výrok spolu se závislým [ ] výrokem o nákladech řízení zrušit. Důvody zrušení pak platí i pro usnesení soudu prvního stupně; proto bylo zrušeno (rovněž včetně akcesorických nákladových výroků) i toto usnesení a věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení ( část věty za středníkem, odst. 3 věta prvá ).

V jeho průběhu budou soud prvního stupně, případně i soud odvolací vázány právním názorem, který byl vysloven v tomto usnesení ( věta prvá ve spojení s ). O náhradě nákladů řízení včetně nákladů řízení dovolacího bude rozhodnuto v novém rozhodnutí o věci ( věta druhá ).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně 19. října 2006

Vít Jakšič, v.r.

předseda senátu