Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Odo 1403/2006

NEJVYŠŠÍ SOUD

ČESKÉ REPUBLIKY

U S N E S E N Í

I.  Dovolání se odmítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 1.933,75 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí, k rukám zástupce žalovaného JUDr. R. K.

O d ů v o d n ě n í:

Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným rozsudkem potvrdil k odvolání žalobce rozsudek ze dne 4. listopadu 2005, č. j. -54, jímž Krajský soud v Ústí nad Labem zamítl žalobu o určení, že „částečná kopie žaloby na vypořádání BSM manželů D., založená na č. l. 1228-1238 ve spise vedeném Krajským soudem v Ústí nad Labem pod sp. zn. není soupisem konkursní podstaty podle ustanovení ZKV“. Odvolací soud přitakal soudu prvního stupně v závěru, že žalobce nemá na požadovaném určení naléhavý právní zájem (ve smyslu - dále též jen „ “), poukazuje dále na to, že nespokojenost účastníka konkursního řízení (zde šlo o konkursního věřitele) s tím, jak správce konkursní podstaty vystupuje při výkonu své funkce (například při sestavování soupisu konkursní podstaty) je řešitelná postupy podle (ve spojení s )   , o konkursu a vyrovnání (dále též jen „ZKV“).

Žalobce podal proti rozsudku odvolacího soudu včasné dovolání, dožaduje se zrušení rozsudků soudů obou stupňů a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Přípustnost dovolání opírá o zásadní význam napadeného rozhodnutí ve smyslu ustanovení   , s tím, že toto rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (tedy, že je dán dovolací důvod dle ). Zásadní význam rozhodnutí spatřuje dovolatel v tom, že jeho právní mocí by došlo nastolení „možná ustáleného“ ale nesprávného právního názoru, že účastník konkursního řízení se v průběhu konkursního řízení nemůže  domáhat svých práv žalobou podle  V dovolání pak podrobně snáší argumenty na podporu tvrzení, že jeho naléhavý právní zájem na požadovaném určení je dán.

Žalovaný se ve vyjádření ztotožňuje se závěry odvolacího soudu, zdůrazňuje, že účelem žaloby ve své podstatě bylo dosáhnout toho, aby mu jako správci konkursní podstaty úpadce bylo následně uloženo sestavit jiný soupis konkursní podstaty.

Dovolání proti potvrzujícímu výroku rozsudku odvolacího soudu ve věci samé může být přípustné jen podle ustanovení   a c/  O případ uvedený pod písmenem b/ nejde a důvod založit přípustnost dovolání podle písmene c/ Nejvyšší soud nemá, když dovolatel mu nepředkládá k řešení žádnou otázku, z níž by bylo možné usuzovat, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam.

Odvolací soud (a před ním soud prvního stupně) totiž řešil otázku naléhavého právního zájmu v souladu s ustálenou rozhodovací praxí soudů (srov. rozhodnutí bývalého Nejvyššího soudu ČSR uveřejněné pod číslem 17/1972 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. března 1997, sp. zn. , uveřejněný v časopise Soudní judikatura č. 3, ročník 1997, pod číslem 21 nebo důvody rozsudku Nejvyššího soudu uveřejněného pod číslem 90/2005 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) a přiléhavě vysvětlil také vazbu na úpravu obsaženou v ustanoveních a ZKV. Důvod změnit ustálenou rozhodovací praxi soudů na základě argumentů obsažených v dovolání pak Nejvyšší soud neshledal. V rovině obecného výkladu ustanovení ani v rovině aplikace těchto závěrů na daný případ tedy Nejvyšší soud zásadní právní význam napadeného rozhodnutí ve věci samé nespatřuje.

Tento závěr s sebou nese konečné posouzení podaného dovolání jako nepřípustného; Nejvyšší soud je tudíž, aniž nařizoval jednání ( věta první ), odmítl ( , ).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením , a , neboť dovolání žalobce bylo odmítnuto. Procesně úspěšnému žalovanému tak vzniklo právo na náhradu účelně vynaložených nákladů dovolacího řízení, jež v dané věci sestávají z odměny za zastupování advokátem za řízení v jednom stupni (za dovolací řízení), jejíž výše se určuje podle , a to - se zřetelem k době zahájení dovolacího řízení - ve znění účinném do 31. srpna 2006 (dále jen „vyhláška“).

Sazba odměny za dovolací řízení pak činí podle § 5 písm. c/, ve spojení s § 10 odst. 3, § 14 odst. 1 a § 15 vyhlášky 3.100, - Kč. Takto určená sazba se podle vyhlášky snižuje o 50 %, tj. na částku 1.550,- Kč, jelikož advokát žalovaného učinil v dovolacím řízení pouze jediný úkon právní služby (vyjádření k dovolání). Spolu s náhradou hotových výdajů dle ve znění pozdějších předpisů, ve výši 75,- Kč, tak jde o částku 1.625,- Kč. S náhradou za devatenáctiprocentní daň z přidané hodnoty ve výši 308,75 Kč (zástupce žalovaného osvědčil, že je plátcem této daně) proto dovolací soud přiznal žalovanému k tíži žalobce celkem 1.933,75 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně 19. října 2006

JUDr. Zdeněk K r č m á ř,  v. r.

předseda  senátu