Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 17/2006

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobkyně se domáhala rozsudku, jenž by žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni 50.281,- Kč jako neuhrazené nájemné za srpen 2000; nájemní vztah k nebytovým prostorám, vzniklý mezi žalobkyní jako pronajímatelkou a žalovaným jako nájemcem na základě smlouvy o nájmu nebytových prostor (restaurace v R., H. nám. 53) ze dne 1. 2. 1999 skončil uplynutím doby určité (viz dodatky ke smlouvě) 31. 8. 2000.

Okresní soud v Rakovníku žalobu zamítl a zavázal žalobkyni k náhradě nákladů řízení, vzniklých žalovanému. Neshledal sice jako oprávněně vznesenou námitku promlčení uplatněnou žalovaným, dospěl však k právnímu závěru, že pohledávky žalobkyně zanikla započtením ve smyslu o. z. a (procesní obrana žalovaného).

Krajský soud v Praze k odvolání žalobkyně svým rozsudkem výše označeným potvrdil rozsudek soudu prvního stupně, byť s jiným hmotněprávním zdůvodněním, a také on přiznal žalovanému náhradu nákladů řízení. Uzavřel, že právní vztah mezi účastníky, vzniklý podle , o nájmu a podnájmu nebytových prostor, nutno ohledně posouzení běhu promlčecí doby subsumovat nikoli pod obchodní zákoník, ale pod obecné ustanovení o. z. o tříleté promlčecí době a jejím běhu. Pak mohl být ovšem nárok, splatný (viz též čl. III. 2. smlouvy) dnem 10. 9. 2000, uplatněn bez rizika vznesení námitky promlčení nejpozději dne 10. 9. 2003. Došlo-li k podání žaloby 6. 8. 2004 a námitka promlčení byla v řízení řádně vznesena, je žaloba nedůvodná.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně obšírně pojaté dovolání, v němž přičítá rozhodnutí odvolacího soudu zásadní právní význam pro řešení právní otázky v rozporu s hmotným právem. Navrhla, aby dovolací soud zrušil rozsudek odvolacího soudu, věc mu vrátil k dalšímu řízení a aby též odložil vykonatelnost napadeného rozhodnutí.

Žalovaný navrhl ve vyjádření k dovolání, aby je dovolací soud odmítl jako nepřípustné.

Dovolání bylo podáno ve  lhůtě  prostřednictvím  advokáta, a jeho přípustnost opřela dovolatelka o , odst. 3 Ještě před případným meritorním přezkumem dovolání tedy musel Nejvyšší soud posoudit, zda napadenému rozsudku resp. právní otázce v něm obsažené přizná zásadní právní význam.

Podle ustanovení je dovolání přípustné i proti rozhodnutí odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že dovoláním napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam.

Podle ustanovení má rozhodnutí odvolacího soudu zásadní právní význam po právní stránce zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu nebyla dosud řešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem.

Dovolací soud není oprávněn ani povinen nacházet otázky zásadního právního významu v přezkoumávaném rozhodnutí sám, z úřední povinnosti. Principu vázanosti dovolacího soudu vylíčenými dovolacími důvody (§ 242 odst. 3 věta první o. s. ř) odpovídá takový přezkum rozhodnutí odvolacího soudu, který vychází (s procesními výjimkami vypočtenými v dalším textu odst. 3 § 242 o. s. ř) z relevantních tvrzení (důvodů) dovolatele. Není přitom rozhodné, zda tato tvrzení uvedl dovolatel v rámci zdůvodnění přípustnosti dovolání, či v rámci vylíčení dovolacího důvodu.

Tato interpretace dovolacího soudu nepostrádá ústavní konformitu. V nálezu Ústavního soudu ze dne 20. 2. 2003, sp. zn. (Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 29, str. 203 a násl.), se předpokládá, že dovolací soud bude odpovídajícím způsobem reagovat na každou dovolatelem předloženou a označenou právní otázku. Implicite se tedy očekává, že předmětem dovolacího přezkumu se stanou právě a jen nastolené právní otázky a že dovolací soud není povinen při své přezkumné činnosti provádět bezbřehou revizi, která by se ocitla v rozporu s přezkumným rámcem daným ustanovením a v důsledcích i s vůdčím procesním principem rovnosti účastníků.

Dovolatelka nedostatečným způsobem nastolila v dovolání pouze otázku promlčení nároku. Její řešení nemohlo navodit zásadní právní význam napadeného rozsudku a tedy i přípustnost dovolání podle , odst. 3 Dovolacímu soudu proto nezbylo, než – také v souladu s jeho dosavadní judikaturou (viz např. usnesení ze dne 29. 6. 2004, sp. zn. , publikované v Soudní judikatuře č. 7/2004) - dovolání žalobkyně jako nepřípustné odmítnout  ( věta první,   ).

Straně žalované vzniklo podle právo na náhradu nákladů dovolacího řízení, vzniklých za vyjádření k dovolání. Odmítnutí dovolání ovšem znamenalo dvojí krácení odměny za úkon, viz , , Při výchozí výši odměny 12.050,- Kč ( cit. vyhl.) tak činila konečná částka 3012,50 Kč plus 75,- Kč režijního paušálu.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek podle .

V Brně dne 18. října 2006

JUDr. Ludvík  D a v i d , CSc., v. r.

předseda senátu