Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

10 C 422/2020

Okresní soud v Ústí nad Orlicí rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Bartůňkovou ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce

sídlem adresa žalobkyně

zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno.

sídlem adresa

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

bytem adresa žalovaného

o zaplacení 22 185 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá zaplacení částky 18.500 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1.269,48 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 3.154,12 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 14.247,10 Kč od 30.11.2019 do zaplacení ve výši 9,75 % ročně a s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 14.247,10 Kč od 30.11.2019 do zaplacení a částky 3.685 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 293,74 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 787,27 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 2.838,11 Kč od 30.11.2019 do zaplacení ve výši 9 % ročně a s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 2.838,11 Kč od 30.11.2019 do zaplacení se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá zaplacení částky 18.500 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1.269,48 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 3.154,12 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 14.247,10 Kč od 30.11.2019 do zaplacení ve výši 9,75 % ročně a s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 14.247,10 Kč od 30.11.2019 do zaplacení a částky 3.685 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 293,74 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 787,27 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 2.838,11 Kč od 30.11.2019 do zaplacení ve výši 9 % ročně a s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 2.838,11 Kč od 30.11.2019 do zaplacení se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

Žalobce se domáhal zaplacení částky 22.185 Kč s příslušenstvím jako dluhu ze dvou smluv o spotřebitelském úvěru, které žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba, a to částky 18.500 Kč ze smlouvy ze dne 17. 11. 2017 a částky 3.685 Kč ze smlouvy ze dne 24. 8. 2017.

Soud vyzval žalovaného ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez jednání dle ust. Žalovaný se nijak nevyjádřil, soud proto dle ust. předpokládal, že nemá proti rozhodnutí bez jednání námitek. Vzhledem k tomu, že bylo možno rozhodnout jen na základě předložených důkazů a žalobce souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, rozhodl soud bez nařízení jednání.

Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 17. 11. 2017 bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným, jejím předmětem byl úvěr ve výši 20.000 Kč, který se žalovaný zavázal uhradit spolu s úrokem ve výši 2.800 Kč, poplatkem ve výši 4.000 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 8.000 Kč v pravidelných týdenních splátkách. Ze smlouvy bylo dále zjištěno, že část úvěru ve výši 3.762 Kč byla užita k úhradě dřívější smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené mezi smluvními stranami (přičemž smlouva, na kterou bylo započítáváno, se shoduje se smlouvou, na kterou byla započítána část úvěru ze smlouvy ze dne 24. 8. 2017). Z karty zákazníka soud zjistil, že právní předchůdce žalobce hodnotil majetkové a sociální poměry žalovaného. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 24. 8. 2017 bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným, jejím předmětem byl úvěr ve výši 13.000 Kč, který se žalovaný zavázal uhradit spolu s úrokem ve výši 1.820 Kč, poplatkem ve výši 2.600 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 5.200 Kč v pravidelných týdenních splátkách. Ze smlouvy bylo dále zjištěno, že část úvěru ve výši 5.824 Kč a 140 Kč byla užita k úhradě dvou dřívějších smluv o spotřebitelském úvěru uzavřených mezi smluvními stranami. Z karty zákazníka soud zjistil, že právní předchůdce žalobce hodnotil majetkové a sociální poměry žalovaného. Právní předchůdce žalobce postoupil pohledávky za žalovaným žalobci smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019. Postoupení pohledávek žalobci bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 29. 11. 2019. Výzvou ze dne 30. 4. 2020 vyzval žalobce žalovaného k úhradě dluhu a upozornil jej na možnost soudního vymáhání dluhu.

Po právní stránce soud věc posoudil dle , a , o spotřebitelském úvěru, když spotřebitelským úvěrem je v souladu s ust. úvěr poskytovaný spotřebiteli. Dle ust. o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

Poskytovatel úvěru je před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru povinen pod sankcí neplatnosti smlouvy v souladu s ust. § 86 zákona o spotřebitelském úvěru náležitě posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Ačkoliv by mohlo z ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývat, že se jedná o neplatnost relativní, která se uplatí pouze v důsledku námitky spotřebitele, není tomu tak. Jedná se o neplatnost absolutní a soud je z úřední povinnosti povinen zkoumat, zda poskytovatel před uzavřením smlouvy řádně posoudil a zhodnotil úvěruschopnost spotřebitele. Uvedené vyplývá z ust. § 588 věty první o. z., judikatury Nejvyššího soudu (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. ) či judikatury Ústavního soudu (např. Nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. ), jakož i ze směrnic Evropského parlamentu a Rady a konstantní judikatury Soudního dvora Evropské unie (ke konkrétním směrnicím a rozhodnutím viz odůvodnění shora uvedených rozhodnutí).

Soud má za to, že právní předchůdce žalobce při uzavírání obou smluv s žalovaným neprověřil úvěruschopnost žalovaného řádně, respektive z provedeného prověření vyvodil nesprávné závěry. Žalobce soudu předložil dvě smlouvy, ze kterých se svého žalobního nároku domáhá, z obou smluv je zřejmé řetězení úvěrových smluv, když obě byly uzavřeny též za účelem úhrady předchozích dluhů z úvěrových smluv uzavřených s právním předchůdcem žalobce. Tedy právní předchůdce žalobce uzavřel s žalovaným minimálně čtyři úvěrové smlouvy, z nichž minimálně dvě byly uzavřeny i za účelem úhrady dluhů z předchozích úvěrů. Též je třeba zohlednit, že smlouvy, z nichž se žalobce plnění domáhá, byly uzavřeny v krátkém časovém rozestupu tří měsíců. Je tedy zřejmé, že při uzavírání úvěrových smluv, ze kterých se žalobce svých nároků domáhá, již žalovaný byl v tzv. dluhové spirále, a uzavíral stále další a další úvěrové smlouvy, aby byl schopen splnit předchozí dluhy. Za takového stavu pak má soud za to, že právní předchůdce žalobce nejednal poctivě, nejednal v souladu se základními zákonnými požadavky na poskytování úvěrů a i přes zřejmou neschopnost žalovaného plnit své dluhy, uzavřel s žalovaným další dvě smlouvy. Smlouvy o úvěru jsou proto dle ust. § 588 o.z. absolutně neplatné a žalovaný je povinen v souladu s ust. § 87 odst. 1 věty poslední zákona o spotřebitelském úvěru vrátit toliko poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru. Dlužné jistiny činily 20.000 Kč a 13.000 Kč, celkem tedy 33.000 Kč, žalovaný na tyto své dluhy uhradil 16.300 Kč a 18.935 Kč, tedy celkem 35.235 Kč. Jistiny byly žalovaným zcela uhrazeny, soud proto žalobu zcela zamítl.

O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. Žalovaný byl v řízení plně úspěšný, žádné náklady mu však v řízení nevznikly, proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, dvojmo, prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ke Krajskému soudu v Hradci Králové, pobočce v Pardubicích.