Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 1195/2006

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Praze jako soud odvolací rozsudkem ze dne 13. 12. 2005, čj. -70, potvrdil rozsudek Okresního soudu Praha – východ ze dne 27. 7. 2005, čj. -50, jímž tento soud žalovanému uložil povinnost vyklidit dům čp. 290 stojící na st.p.č. 397 a pozemek st.p.č. 397 a p. č. 977/2, zapsané na LV 282 pro obec a katastrální území Š. u Katastrálního úřadu pro S. kraj, katastrální pracoviště P., do 60 dnů od právní moci rozsudku; odvolací soud dále rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Odvolací soud v odůvodnění rozsudku zejména uvedl, že soud prvního stupně správně a úplně zjistil skutkový stav věci a shodně s ním považuje důkaz znaleckým posudkem z oboru zdravotnictví o zdravotním stavu žalovaného za nadbytečný, neboť tento stav byl dostatečně prokázán lékařskou zprávou. Soud prvního stupně správně postupoval podle ust. § 126 obč. zák., neboť žalovaný užívá předmětné nemovitosti, které jsou ve vlastnictví žalobce, bez právního důvodu, protože vlastnictví k nemovitostem žalovaný pozbyl v dražbě prováděné k uspokojení pohledávek jeho věřitelů.

Odvolací soud dále v odůvodnění rozsudku uvedl, že žalovaný se v odvolacím řízení již vyklizení nebránil, požadoval však, aby vyklizení bylo vázáno na zajištění náhradního bytu nebo náhradního ubytování. Odvolací soud dospěl k závěru, že nelze omezit vlastníka nemovitostí (žalobce) tímto způsobem, neboť nespojuje s vyklizením bytu v takovýchto případech s povinností zajistit bytovou náhradu. Manželka žalovaného se o něho stará, sama se odstěhovala do bytu svého bratra a žalovaný má možnost zde také bydlet a pokud nemá dobré vztahy se švagrem, má možnost bydlet v domě s pečovatelskou službou. Žalovaný je však nepřístupný snahám o řešení jeho bytové situace; zdravotní stav žalovaného není dobrý, avšak tato skutečnost nemůže být důvodem k omezení žalobce v jeho vlastnickém právu k předmětným nemovitostem.

Odvolací soud proto potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně jako věcně správné.

Dovoláním ze dne 13. 1. 2006, doručeným soudu prvního stupně 1. 3. 2006, napadl žalovaný shora uvedený rozsudek odvolacího soudu v plném rozsahu s tím, že přípustnost dovolání dovozuje z ust. a je toho názoru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Dovolání podal žalovaný z důvodů uvedených v ust. i b) , neboť se domnívá, že řízení bylo od počátku postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, a dále proto, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

V podrobnostech dovolatel v dovolání uvedl, že se před soudy obou stupňů marně domáhal provedení důkazu znaleckým posudkem z oboru zdravotnictví, který by náležitě objasnil jeho skutečný zdravotní stav. Dovolatel trpí závažnými onemocněními, po psychické stránce je otázkou, zda byl schopen se hodnotně účastnit řízení a zda mu neměl být pro řízení ustanoven opatrovník dle , popř. zda nemělo být učiněno jiné opatření. Pokud by tomu tak bylo, jednalo by se o zásadní vadu řízení zakládající zmatečnost napadeného rozhodnutí ve smyslu ust. Podle dovolatele není rozhodné, že žalovaný byl zastoupen ustanovenou advokátkou, je zásadní otázkou, zda ustanovení zástupce dle tam, kde měl být ustanoven opatrovník dle , tuto vadu zhojí. Bez uvedeného znaleckého posudku soudy nemohly úplně zjistit skutkový stav věci, což mělo za následek nesprávnou aplikaci ust. obč. zák. při rozhodování o bytové náhradě, o lhůtě k vyklizení, popř. o možnosti žalobu zamítnout.

Dovolatel proto navrhuje, aby dovolací soud podle rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Dovolatel dále navrhl, aby dovolací soud podle odložil vykonatelnost napadeného rozhodnutí.

Žalobce se podle obsahu spisového materiálu k dovolání nevyjádřil.

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) konstatoval, že dovolání bylo podáno včas, osobou oprávněnou ( ), dovolatel je zastoupen ustanovenou advokátkou a jí bylo dovolání též sepsáno ( a 4 ).

Dovolací soud se poté zabýval přípustností dovolání, neboť pouze tehdy, je-li dovolání přípustné, může být přezkoumávána správnost napadeného rozhodnutí z hlediska uplatněných (způsobilých) dovolacích důvodů ( ).

Přípustnost dovolání proti potvrzujícímu rozsudku odvolacího soudu se řídí ustanoveními a c)

V posuzovaném případě není dovolání přípustné podle ust. , neboť soud prvního stupně v rozsudku ze dne 27. 7. 2005, čj. -50 (v pořadí druhý rozsudek), rozhodl stejně jako v rozsudku ze dne 4. 5. 2004, čj. -12, který byl odvolacím soudem zrušen usnesením ze dne 22. 3. 2005, čj. -34, pro vady řízení dle ust.

Podle je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu, jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Přitom podle   dost. 3 rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam (odstavec 1 písm. c/) zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem.

Z toho, že přípustnost dovolání podle je spjata se závěrem o zásadním významu rozsudku po stránce právní, vyplývá, že také dovolací přezkum se otevírá pouze pro posouzení otázek právních. Způsobilým dovolacím důvodem, jímž lze dovolání odůvodnit, je v tomto případě zásadně jen důvod podle         , jehož prostřednictvím lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci; není jím naopak důvod, kterým lze vytýkat nesprávnost skutkových zjištění ( ). Jelikož ve smyslu je dovolací soud – s výjimkou určitých vad řízení – vázán uplatněným dovolacím důvodem, jsou pro úsudek, zda rozhodnutí dovolacího soudu má po právní stránce zásadní význam či nikoli, relevantní pouze otázky (z těch, na kterých rozhodnutí dovolacího soudu spočívá), jejichž posouzení dovolacím soudem dovolatel napadl, resp. jejichž řešení v dovolání alespoň zpochybnil.

V projednávané věci uplatnil dovolatel vedle způsobilého dovolacího důvodu podle rovněž dovolací důvod podle (v podobě námitek týkajících se provádění a hodnocení důkazů). Dovolatel však především přehlédl, že k jiným vadám, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (tj. k vadám podle ), jakož i k vadám uvedeným v , a b) a , dovolací soud přihlíží (z úřední povinnosti) jen tehdy, je-li dovolání přípustné ( věta druhá ); samy o sobě však takovéto vady, i kdyby byly dány, přípustnost dovolání (podle ) nezakládají. Současně opomenul, že skutkový základ sporu se v dovolacím řízení nemůže měnit; lze jej sice napadnout (námitkou, že rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování), avšak pouze tehdy, je-li dovolání již jinak – podle a b) (nebo při obdobném užití těchto ustanovení ve smyslu   a ) – přípustné ( ). Je-li – jako v daném případě – přípustnost dovolání teprve zvažována (podle ), nemůže být námitka směřující proti skutkovému stavu věci pro posouzení přípustnosti dovolání právně relevantní.

Pokud dovolatel v dovolání dále namítal, že soudy obou stupňů nesprávně aplikovaly ust. § 3 obč. zák. při rozhodování o bytové náhradě (a to s ohledem na nedostatečně zjištěný skutkový stav věci – zdravotní stav žalovaného, zjištěný z lékařské zprávy nikoliv znaleckým posudkem, jak požadoval dovolatel) je třeba konstatovat, že dovolatel především napadá skutkový stav věci (jeho úplnost) a následně jeho právní posouzení, přičemž dovozuje, že na základě skutkového stavu jím nabízeného, by právní posouzení věci dle ust. obč. zák. vyznělo v jeho prospěch. S ohledem na uvedené je zřejmé, že ani tato námitka nemůže založit přípustnost dovolání podle ust.

Dovolací soud proto dospěl k závěru, že dovolání není v posuzovaném případě ve věci samé přípustné podle ust. a c) Dovolací soud dále neshledal, že by dovolání směřující proti rozhodnutí o nákladech odvolacího řízení (dovolatel napadl rozhodnutí odvolacího soudu v celém rozsahu) bylo přípustné podle příslušných ustanovení upravujících přípustnost dovolání proti tomuto rozhodnutí              (, a ).

O náhradě na odklad vykonatelnosti dovolací soud v souladu se svou ustálenou praxí nerozhodoval.

O návrhu nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ust. ,  1. věty, , a s ohledem na to, že žalobci podle spisu žádné náklady v tomto řízení nevznikly tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 4. října 2006

JUDr. Ing. Jan Hušek, v. r.

předseda senátu