Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Odo 1004/2002

NEJVYŠŠÍ SOUD

ČESKÉ REPUBLIKY

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců JUDr. Petra Gemmela a Mgr. Tomáše Brauna, v právní věci žalobců a/ P. D., a b/ O. D., proti žalovanému JUDr. P. A., advokátu, jako správci konkursní podstaty úpadce J. Š., o vyloučení nemovitostí ze soupisu majetku konkursní podstaty úpadce, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání žalobců proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 5. června 2002, č. j. -62, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

V záhlaví označeným rozsudkem Vrchní soud v Praze potvrdil rozsudek ze dne 29. března 2000, č. j. -45, jímž Městský soud v Praze zamítl žalobu o vyloučení označených nemovitostí ze soupisu majetku konkursní podstaty úpadce J. Š. Odvolací soud přitakal soudu prvního stupně v závěru, že vylučovací žaloba je opožděná, jelikož hmotněprávní lhůta k jejímu podání žalobcům marně uplynula 3. ledna 2000. K odvolacím námitkám poznamenal, že výzva k podání vylučovací žaloby nemusí být doručena do vlastních rukou a že nebyl důvod doručit výzvu zástupci žalobců s procesní plnou mocí udělenou pro jiné řízení (ve sporu o určení neplatnosti kupní smlouvy).

Žalobci podali proti rozsudku odvolacího soudu včasné dovolání, jehož přípustnost opírají o ustanovení odst. ve znění účinném před 1. lednem 2000 (dále též jen „“), namítajíce, že spočívá na nesprávném právním posouzení věci, tedy, že je dán dovolací důvod dle S odkazem na ustanovení , o konkursu a vyrovnání (dále též jen „ZKV“) a pak uvádějí, že je namístě, aby pravidlo uvedené v posledně označeném ustanovení analogicky platilo i pro doručování usnesení podle ZKV. Dovolatelé proto požadují, aby Nejvyšší soud rozhodnutí soudů nižších stupňů zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Žalovaný ve vyjádření navrhuje dovolání zamítnout, maje napadené rozhodnutí za správné.

Podle bodu 17., hlavy první, části dvanácté, , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (to jest podle ve znění účinném před 1. lednem 2001). O takový případ jde i v této věci.

Zmatečnostní vady řízení uvedené v , k nimž Nejvyšší soud přihlíží (s výjimkami zakotvenými v ) z úřední povinnosti ( ), nejsou dovoláním namítány a ze spisu se nepodávají. O případy uvedené v a nejde a důvod založit (v situaci, kdy pozdější dovolatelé před vyhlášením rozsudku odvolacího soudu vznesli návrh na vyslovení přípustnosti dovolání, jemuž odvolací soud nevyhověl) přípustnost dovolání podle Nejvyšší soud neshledal. V rozsudku ze dne 31. srpna 2005, sp. zn. , uveřejněném v časopise Soudní judikatura číslo 1, ročníku 2006, pod číslem 11, jenž je mutatis mutandis uplatnitelný i v této věci, Nejvyšší soud na dané téma uzavřel, že při přiměřené aplikaci ustanovení o doručování soudních písemností na konkursní řízení, nelze v žádném případě pominout obecnou úpravu doručování písemností. To ovšem neplatí pro přiměřenou aplikaci ustanovení, jež jsou ustanoveními speciálními (slouží jako odchylka od obecné úpravy jen pro určité situace nebo jen pro určité druhy řízení). Konkursní řízení není řízením dědickým a neexistuje žádný zákonný podklad, na jehož základě by rozhodnutí konkursního soudu vydaná v konkursním řízení měla být poměřována (byť i jen pro účely jejich doručování) ustanoveními , jež upravují řízení o dědictví. Toto rozhodnutí, na něž Nejvyšší soud v podrobnostech odkazuje, obstálo i v rovině ústavního přezkumu, když Ústavní soud ústavní stížnost proti němu podanou odmítl usnesením ze dne 12. dubna 2006, sp. zn. .

Tento závěr s sebou nese konečné posouzení podaného dovolání jako nepřípustného. Nejvyšší soud proto, aniž nařizoval jednání ( věta první ), dovolání podle ustanovení a odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je ve smyslu ustanovení , a věty první (per analogiam) odůvodněn tím, že dovolatelé z procesního hlediska zavinili odmítnutí dovolání a u žalovaného žádné prokazatelné náklady dovolacího řízení zjištěny nebyly.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně 27. září 2006

JUDr. Zdeněk Krčmář, v.r.

předseda senátu