Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 145/2005

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Josefa Rakovského a soudců JUDr. Ludvíka Davida, CSc. a JUDr. Františka Ištvánka, o dovolání dovolatele P. H., zastoupeného advokátem, proti usnesení Městského soudu v Praze z 29. 8. 2003, sp. zn. , vydanému v právní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. P. H., zastoupeného advokátem, proti žalované M. Ch., o vydání předběžného opatření vstupu do nebytového prostoru/, takto:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Návrhem, podaným u soudu 10. 7. 2003, se žalobce arch. P. H. domáhal, aby žalované M. Ch. bylo uloženo předběžným opatřením umožnit mu po předchozím oznámení bezodkladné zpřístupnění /v pracovních dnech od 7 do 18 hodin/ nebytového prostoru-ateliéru /o dvou místnostech o výměrách 42 m2 a 50 m2/ v přízemí západního křídla dvorního traktu domu čp. 112 v P., aby tak žalobce mohl, spolu s odbornými pracovníky, provést kontrolu technických zařízení v tomto nebytovém prostoru. Žalobce uváděl, že je vlastníkem domu čp. 112 v P., a žalovaná užívá „formálně“ obě uvedené místnosti, z nichž byly odebrány elektroměr i plynoměr pro neplacení dodávky plynu i elektrické energie. K opětovnému obnovení těchto dodávek, umožňujících běžné užívání místností, je potřebná prohlídka místností a obnova instalací, aby se předešlo škodám na těchto místnostech, které nutně potřebují asanaci.

Obvodní soud pro Prahu 1 usnesením z 11. 7. 2003, čj. -7, uložil žalované umožnit žalobci a odborným pracovníkům po předchozím sdělení termínu prohlídky zpřístupnění a kontrolu technických zařízení v nebytovém prostoru – ateliéru, sestávajícího o dvou místnostech /o podlahové výměře 50 m2 a 42 m2/ s příslušenstvím, které jsou v přízemí západního křídla dvorního traktu domu čp. 112 v P., a to v pracovních dnech v době od 7 do 18 hodin. Zároveň bylo uloženo, aby ve lhůtě 3 měsíců od právní moci tohoto usnesení podal žalobce návrh na zahájení řízení ve věci samé. Soud prvního stupně odůvodnil své rozhodnutí o předběžném opatření ustanoveními , , i .

O odvolání žalované proti uvedenému usnesení soudu prvního stupně bylo rozhodnuto usnesením Městského soudu v Praze z 29. 8. 2003, sp. zn. . Tímto usnesením odvolacího soudu bylo změněno usnesení soudu prvního stupně tak, že návrh na vydání předběžného opatření byl zamítnut. Bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů. Odvolací soud uváděl v odůvodnění svého rozhodnutí, že „závěry soudu prvního stupně nemají oporu v obsahu spisu, když nebylo prokázáno, že by tu došlo k omezení práva žalované jen v nezbytné míře, zaručující splnění účelu sledovaného navrženým předběžným opatřením“. Nebyla také doložena potřeba zatímní úpravy poměrů účastníků řízení. Z obsahu listin založených ve spise vyplývalo také, že žalovaná dopisem z 8. 7. 2003, vyslovila souhlas s tím, že prostory, uvedené v návrhu na předběžné opatření, zpřístupní reviznímu technikovi, Proto odvolací soud změnil rozhodnutí soudu prvního stupně podle ustanovení .

Usnesení odvolacího soudu bylo doručeno žalobci dne 20. 10. 2003 a dovolání ze strany žalobce /zastoupeného advokátem/ bylo předáno dne 20. 12. 2003 na poště k doručení Obvodnímu soudu pro Prahu 1.

Dovolatel navrhoval, aby dovolací soud zrušil usnesení odvolacího soudu a aby věc byla vrácena k dalšímu řízení. Podle názoru dovolatele je jeho dovolání přípustné podle ustanovení , neboť rozhodnutím odvolacího soudu tu bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci, když věcí samou tu bylo rozhodnutí o vydání předběžného opatření. Podle obsahu dovolání dovolatel uplatňoval jako dovolací důvod, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

Dovolatel vytýkal usnesení odvolacího soudu nesprávnost, spočívající v tom, že bylo uvěřeno tvrzení žalované, že nebránila zpřístupnění nebytového prostoru žalobci i např. revizním technikům. I po vydání předběžného opatření soudem prvního stupně, krátce po vstupu žalobce a dalších kontrolujících osob, totiž zástupkyně žalované, zmocněná žalovanou, žalobce i revizního technika urychleně z nebytového prostoru vykázala. Ke zpřístupnění ateliéru žalobci pak došlo ještě jednou s větším časovým odstupem.

Žalobce má za to, že jako vlastník uváděného nebytového prostoru má plné právo vstoupit po předchozím oznámení do toho prostoru bez zábran ze strany žalované. Podle názoru žalobce nebylo možné po právu v odvolacím řízení zamítnout návrh na vydání předběžného opatření, které bylo nejen soudem prvního stupně nařízeno, ale bylo také „poté spotřebováno“.

Žalovaná ve svém vyjádření k dovolání žalobce uvedla zejména, že žalobce má od 27. 8. 2003 již v držení klíče od ateliéru. Dodávala ještě, že tvrzení žalobce o znemožnění přístupu do ateliéru z její strany není pravdivé; na ohlášený příchod revizního technika v dohodnuté době čekala bezvýsledně. Přístup žalobce dne 30. 7. 2003 do ateliéru za přítomnosti příslušníků Policie ČR byl uskutečněn v důsledku obvinění žalobce, že údajně došlo v ateliéru ke krádeži a k poničení věcí, jak bylo uvedeno i v protokolu z 25. 11. 2003, sepsaného na Policii ČR. Proto žalovaná navrhovala, aby dovolání žalobce bylo zamítnuto.

Přípustnost dovolání dovolatele bylo nutno posoudit podle ustanovení – , upravujících dovolání proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu.

Dovolání dovolatele směřovalo proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně o nařízení předběžného opatření podle ustanovení a násl. . Přípustnost dovolání proti takovému usnesení není jmenovitě stanovena v ustanovení , upravujícím přípustnost dovolání proti tzv. nemeritornímu usnesení /tedy usnesení vydanému nikoli ve věci samé/, ani v ustanovení , upravujícím přípustnost dovolání proti usnesením vydaným v dalších právních věcech jmenovitě uvedených v tomto ustanovení, ani v ustanovení /upravujícím přípustnost dovolání, podaného výlučně proti usnesení o obnově řízení a po povolení obnovy řízení/.

Bylo ovšem třeba posoudit přípustnost dovolání, podaného proti usnesení odvolacího soudu z 29. 8. 2003 /sp. zn. Městského soudu v Praze/ ještě také podle ustanovení , na které poukazoval dovolatel ve svém dovolání. Podle tohoto ustanovení je přípustné dovolání proti rozsudku, ale i proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé. Přípustnost dovolání je tedy v ustanovení stanovena jen pro usnesení ve věci samé, tj. pro usnesení, které bylo vydáno o věci samé. Z obsahu i smyslu tohoto ustanovení vyplývá, že tu jde o usnesení, jímž bylo rozhodnuto o celé projednávané věci, nebo o části projednávané věci anebo jen o jejím základu, jak to má na zřeteli ustanovení . Usnesením podle tohoto ustanovení není usnesení o nařízení předběžného opatření podle ustanovení nebo ustanovení . Tento právní závěr se týká usnesení o nařízení předběžného opatření, vydaného po zahájení řízení i před zahájením řízení.

Dovolací soud proto dospěl k závěru, že dovolání dovolatele není přípustné podle ustanovení , ale ani podle jiného ustanovení tohoto právního předpisu.

Přikročil tedy dovolací soud k odmítnutí dovolání dovolatele podle ustanovení a , jako dovolání nepřípustného.

Dovolatel nebyl v řízení o dovolání úspěšný a žalobkyni v dovolacím řízení nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek podle .

V Brně dne 27. září 2006

JUDr. Josef Rakovský, v. r.

předseda senátu