Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 914/2006

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Odvolací soud v záhlaví uvedeným usnesením potvrdil „ve správném znění výroku“ (jímž doplnil údaje o identifikaci podkladového rozhodnutí tak, že výkon rozhodnutí byl nařízen podle rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu, Odboru pro s. oblast, ze dne 5.9.2003, č.j. 204632/2002-6381-II.vyp., ve spojení s rozhodnutím předsedy Českého telekomunikačního úřadu v P., ze dne 12.2.2004, č.j. 29337/2003-603/II.) usnesení Okresního soudu v Šumperku ze dne 6.10.2004, č.j. -8, kterým byl nařízen výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí povinné k vymožení pohledávky 6.675,30 Kč spolu s úroky z prodlení 9% z částky 3.233,- Kč za dobu od 2.9.2000 do zaplacení, 9% z částky 2.130,40 Kč za dobu od 3.10.2000 do zaplacení a 9% z částky 1.311,90 Kč za dobu od 2.11.2000 do zaplacení. Dospěl k závěru, že námitky povinné nepřípadně směřují proti věcné správnosti exekučního titulu, v důsledku čehož jsou v řízení o nařízení výkonu rozhodnutí právně bezvýznamné. Rovněž tak nebylo možno zohlednit ani tvrzený nepříznivý dopad výkonu rozhodnutí na sociální a majetkové poměry povinné. Zvolený způsob výkonu rozhodnutí pak „odpovídá peněžitému charakteru závazku“ a výši vymáhané pohledávky.

Povinná napadla usnesení odvolacího soudu dovoláním, v němž uvedla, že za otázku zásadního právního významu pokládá posouzení, „zda je odvolací soud oprávněn doplnit označení podkladového rozhodnutí, podle něhož je nařízen výkon rozhodnutí, bez součinnosti s oprávněným a zda může upřesnit výrok rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže rozhodnutí soudu prvního stupně v rámci přezkumu při odvolacím řízení potvrdil“. Vyslovila pochybnost, zda nejde o změnu prvostupňového rozhodnutí dle , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “). Zároveň namítla, že v důsledku popsaného postupu odvolacího soudu bylo řízení postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci ( ). Povinná také ve svém dovolání “upozornila“ na vady nalézacího řízení, které „nemohla řádně uplatnit“. Navrhla, aby dovolací soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc tomuto soudu vrátil k dalšímu řízení.

Dovolání není přípustné.

Podle § 236 o.s.ř lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Podle odst. l písm. c), odst. 2 je dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí; ustanovení a 3 zde platí obdobně.

Z toho plyne, že dovolání proti těmto usnesením není přípustné bez dalšího, nýbrž jen za předpokladu, že jsou splněny podmínky (jedna z nich) vyslovené v až c)

Jelikož napadené usnesení není měnícím ( ), ani potvrzujícím poté, co předchozí (jiné) rozhodnutí soudu prvního stupně bylo odvolacím soudem zrušeno ( ), přichází v úvahu - k založení přípustnosti dovolání - toliko ustanovení Nejvyšší soud pro úplnost dodává, že pro posouzení toho, zda je usnesení odvolacího soudu potvrzující, není rozhodující, jak jej odvolací soud označil, ale jak ve vztahu k rozhodnutí soudu prvního stupně vymezil obsah posuzovaného právního vztahu účastníků, případně zda práva a povinnosti účastníků stanovil oproti rozhodnutí soudu prvního stupně odlišně (srov. rozhodnutí uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 9, ročník 1999 pod č. 52). Posuzované rozhodnutí odvolacího soudu se podle svého obsahu liší od usnesení soudu první stupně pouze tím, že identifikaci exekučního titulu doplnilo o uvedení rozhodnutí příslušného odvolacího orgánu; jinak (to jest ve výroku o nařízení výkonu rozhodnutí prodejem movitých věcí povinné) se jedná o usnesení potvrzující.

Aby mohlo být dovolání přípustné podle , musel by dovolací soud dospět k závěru, že napadené rozhodnutí je ve věci samé po právní stránce zásadního významu.

Dovolatelka důvody, pro které by napadené rozhodnutí mělo mít tuto kvalitu, dovolacímu soudu nepředložila.

Hodnocením samotných námitek uplatněných v dovolání k takovému závěru dospět nelze.

Podle ustanovení má rozhodnutí odvolacího soudu po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li tuto otázku v rozporu s hmotným právem.

Dovolací přezkum, předjímaný tímto ustanovením, je tím předpokládán zásadně pro posouzení otázek právních. Způsobilý dovolací důvod představuje proto ten, jímž lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci ( ); vzhledem k tomu, že uplatněným důvodem je dovolací soud vázán ( , věta první, ), lze to, zda rozhodnutí je zásadního právního významu, posuzovat jen z hlediska těch námitek obsažených v dovolání, jež jsou tomuto dovolacímu důvodu podřaditelné.

I když dovolatelka ve svém dovolání výslovně uvedla otázky, které mají dle jejího přesvědčení po právní stránce zásadní význam, z jejich formulace se podává, že se ve skutečnosti jedná o námitky podřaditelné dovolacímu důvodu dle ustanovení Námitky existence vad řízení podřaditelné tomuto dovolacímu důvodu, a to i kdyby tvrzenými vadami bylo řízení vskutku postiženo, jsou proto - pro závěr o zásadním právním významu rozhodnutí, a potažmo o přípustnosti dovolání, jež může být přípustné pouze z hlediska ustanovení , odst. 3 - bezcenné.

Námitky týkající se vad, k nimž mělo dojít v nalézacím řízení, pak nejsou v řízení o výkon rozhodnutí zohlednitelné vůbec, neboť exekuční soud se věcnou správností vykonávaného rozhodnutí, ani případnými vadami (nalézacího) řízení, jež vydání exekučního titulu předcházelo, nezabývá.

Není zde tedy právní otázky (otevřené dovoláním), jejíž posouzení by mohlo být relevantní i pro posouzení jiných, obdobných právních poměrů, a jež v konečném důsledku může mít vliv na obecnou rozhodovací činnost soudů (což ustanovení naopak předpokládá).

O rozpor s hmotným právem ve smyslu zde jít nemůže, neboť napadené rozhodnutí vychází z ustanovení práva procesního.

Nelze-li dospět k závěru, že dovoláním napadené rozhodnutí je zásadního významu po právní stránce, není dovolání přípustné ani podle , odst. 3

Nepřípustné dovolání Nejvyšší soud nemohl než podle , věty první, odmítnout.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle , a ; oprávněné, jež by měla na jejich náhradu nárok, však ve stadiu dovolacího řízení prokazatelné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 27. září 2006

JUDr. Miroslava J i r m a n o v á , v. r.

předsedkyně senátu