Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 2149/2006

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 1.000.000,-Kč, tvrdíc, že žalovaný jí způsobil škodu tím, že protiprávním jednáním jí znemožnil účastnit se privatizace domu č.p. 1155 v P., B. a posléze se stát vlastnicí bytu v tomto domě, který užívala; výše škody odpovídá hodnotě bytu.

Obvodní soud pro Prahu 4 rozsudkem ze dne 14.4.2005, č.j. – 123, ve znění doplňujícího usnesení ze dne 15.7.2005, č.j. – 132, žalobu zamítl se závěrem, že žalobkyně z vlastního rozhodnutí nepodala přihlášku za členku žalovaného družstva a proto jí ani členství vzniknout nemohlo; okolnost, že z vlastní vůle této možnosti nevyužila nelze klást k tíži žalovaného, který žalobkyni učinil stejnou nabídku jako ostatním nájemcům bytů v domech č.p. 1154 –1157 v P., B.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 16. listopadu 2005, č.j. , 444/2005 - 146, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně, shledav správným jeho závěr, že žalovaný se nedopustil žádného protiprávního jednání či úmyslného jednání v rozporu s dobrými mravy; ze zřetelem k tomu měl odvolací soud za správné, že se soud prvního stupně nezabýval zkoumáním zbývajících předpokladů občanskoprávní odpovědnosti, tedy existencí škody a příčinné souvislosti mezi nimi. Odvolací soud zdůraznil, že žalobkyně ze své svobodné vůle do družstva nevstoupila poté, kdy pro sebe budoucí členství vyhodnotila jako zdroj problémů a případných škod,  a proto se rozhodla nevyužít ani opakované nabídky žalovaného ke vstupu do družstva.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, dovozujíc jeho přípustnost pro zásadní význam rozsudku po právní stránce [ ], neboť rozhodnutí odvolacího soudu řeší čtyři právní otázky, jež v rozhodování dovolacího soudu vyřešeny dosud nejsou. Jmenovitě jde o otázky, zda družstvo je způsobilé k protiprávnímu jednání v období před zápisem do obchodního rejstříku, zda se může dopustit úmyslného jednání proti dobrým mravům, zda úmyslné jednání fyzických osob proti dobrým mravům  je přičitatelné i právnické osobě a zda za takové lze považovat i jednání směřující k tomu, aby fyzická osoba byla odrazena od toho, aby učinila právní úkon ( podání přihlášky).  Žalobkyně, vedle dovolacího důvodu podle , vytýká rozsudku odvolacího soudu vady řízení podle , které měly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Soud totiž zamítl důkazní návrhy žalobkyně k prokázání tvrzení, že byla odrazena od podání přihlášky do bytového družstva.

Dovolání bylo podáno proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu oprávněnou osobou (účastníkem řízení), v zákonné lhůtě ( ), avšak proti rozhodnutí, proti němuž přípustné není.

Jelikož odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé, jemuž jiné dřívější rozhodnutí nepředcházelo, může být dovolání přípustné podle jedině za předpokladu, že Nejvyšší soud dospěje k závěru, že rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam.

Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam ve smyslu ustanovení zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem ( ).

Dovolací soud je při přezkoumání rozhodnutí odvolacího soudu zásadně vázán uplatněnými dovolacími důvody (srov. ). Při zkoumání, zda napadené rozhodnutí odvolacího soudu má ve smyslu ustanovení ve věci samé po právní stránce zásadní význam, může soud posuzovat jen takové právní otázky, které dovolatel v dovolání označil, tedy jedině prostřednictvím dovolacího důvodu podle ustanovení o.s.ř, vše za předpokladu, že právě na tomto právním posouzení rozhodnutí odvolacího soudu skutečně spočívá. Již odtud plyne, že dovolatelem uplatněný dovolací důvod podle písm a) , kterým jak soudu prvního stupně, tak odvolacímu soudu vytýká vady řízení, je proto důvodem nezpůsobilým; k námitkám v něm uplatněným Nejvyšší soud proto při zkoumání přípustnosti dovolání přihlédnout nemůže.

Současně je Nejvyšší soud povinen vycházet ze skutkových zjištění a skutkových závěrů, na něž odvolací soud aplikoval právo.

Do posouzení přípustnosti dovolání v dané věci se tato zákonná východiska promítají potud, že Nejvyšší soud je vázán (ve smyslu, že je povinen z něj vycházet) skutkovým závěrem  odvolacího soudu (a také soudu prvního stupně), že žalovaný se choval ke všem nájemcům bytů v domě (a tedy i žalobkyni), kteří se nestali zakládajícími členy družstva, vstřícně, a znovu je oslovil nabídkou vstupu do družstva. Právní závěr, na tomto závěru skutkovém zcela závislý, totiž že se zřetelem k tomu se žalovaný nedopustil protiprávního jednání, ani jednání v rozporu s dobrými mravy, a navazující závěr, že žalobkyně se ze své svobodné vůle rozhodla nevyužít nabídky ke vstupu do družstva, je logický a zcela odpovídající a proto nečiní rozhodnutí odvolacího soudu po právní stránce významným.

Podle ustanovení tudíž dovolání přípustné být nemůže a Nejvyšší soud je, aniž nařizoval jednání ( věta první ), odmítl podle ustanovení a Jelikož dovolání přípustné není, nemohl Nejvyšší soud ani přihlédnout k uplatněným vadám řízení ( ).

O náhradě nákladů řízení dovolací soud rozhodl podle ustanovení věty prvé, a , neboť žalovanému v dovolacím řízení náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 27. září 2006

JUDr. Jaroslav  Bureš, v. r.

předseda senátu