Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Žiadne známe citácie.
DF8557E8A1BA3DD6C1257A4E0067C1E8.html
HTML · 12.08 KB
No categories available
11 Tcu 120/2006
U S N E S E N Í
Podle § 4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky L. Ch., rozsudkem Zemského soudu v Drážďanech, Spolková republika Německo, ze dne 24. 9. 2004, sp. zn. 3 Kls 154 Js 49008/03, a to pro trestný čin nedovoleného převádění cizinců, dílem dokonaný, dílem ve stádiu pokusu podle § 92a odst. 1 č. 1 a 2, odst. 2 č. 1, odst. 3, § 92 odst. 1 č. 1 a 6, § 3 odst. 1 , § 55 odst. 1 , § 58 odst. 1 cizineckého zákona Spolkové republiky Německo, § 22 , § 23 , § 25 odst. 2 , § 52 , § 53 trestního zákona Spolkové republiky Německo, k trestu odnětí svobody v trvání 3 (tří) roků.
O d ů v o d n ě n í :
Podle zjištění cizozemského soudu se odsouzený dopustil trestné činnosti v podstatě tak, že se jako člen převaděčské skupiny
- vždy mezi 19.00 hod. a 20.00 hod. ve třech blíže nezjištěných dnech na počátku října roku 2002, v prostoru B., S. r. N., podílel na převedení celkem dvanácti blíže nezjištěných cizích státních příslušníků na území S. r. N., a dál do G. tak, že je za slíbenou odměnu ve výši 2 000 Kč za jednu jízdu převezl,
- mezi 7. 11. 2002 až 26. 11. 2002, v prostoru R., S. r. N., v celkem čtyřech případech, podílel na převedení nejméně 96 osob blíže nezjištěné cizí státní příslušnosti do S. r. N., a dál do vnitrozemí, a to vždy jako vpředu jedoucí „zabezpečovací řidič“,
- dne 29. 1. 2002, opět v úmyslu jako vpředu jedoucí „zabezpečovací řidič“ se podílet na převedení skupiny 25 čínských státních příslušníků do S. r. N., a dále do vnitrozemí, se zdržoval v prostoru R., S. r. N., přičemž k plánovanému předání osob nedošlo, když byly převáděné osoby přibližně v 18.00 hod. dne 28. 1. 2002 na území Č. r. zadrženy,
- dne 3. 12. 2002 v prostoru B./B., S. r. N., jako vpředu jedoucí „zabezpečovací řidič“, podílel na převedení 25 čínských státních příslušníků na území S. r. N., a dál do vnitrozemí.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo podle § 4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. , o Rejstříku trestů (dále jen „zákon “), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německých soudů do evidence Rejstříku trestů České republiky.
Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Především je třeba uvést, že podle § 4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§ 4 odst. 4 zákona).
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestný čin nedovoleného překročení státní hranice podle § 171a tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený L. Ch. se pro finanční prospěch opakovaně podílel na ilegálním převodu značného počtu cizinců přes státní hranici, což je trestná činnost výrazně poškozující i zájmy České republiky. Odsouzený jednal v takovém rozsahu, že lze tuto jeho činnost označit za závažnou ve smyslu § 4 odst. 2 zákona. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen již poměrně citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 26. září 2006
Předseda senátu:
JUDr. Antonín Draštík