Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Odo 734/2005

NEJVYŠŠÍ SOUD

ČESKÉ REPUBLIKY

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 23. září 2004, č.j. -103, potvrdil v odvoláním dotčené části rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 27. dubna 2004, č.j. -86, kterým soud prvního stupně napadeným výrokem I. zamítl žalobu na zaplacení 1 000 070 Kč spolu s 12% úrokem z prodlení ročně z této částky od 11. 6. 1999 do zaplacení a výrokem II. rozhodl o náhradě nákladů řízení; zároveň rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Vyšel ze zjištění soudu prvního stupně, že účastníci uzavřeli dne 4. 9. 1998 podle , ve znění ke dni uzavření smlouvy, (dále jen obč. zák.) pojistnou smlouvu, že žalobkyně svěřila vozidlo, které bylo předmětem pojistné smlouvy, manželovi M. L., avšak poté došlo dne 25. 9. 1998 k havárii tohoto vozidla. Odvolací soud se ztotožnil se soudem prvního stupně, že manžel žalobkyně, který měl v době, kdy mu bylo vozidlo svěřeno, plnit povinnosti pojištěného, nadměrně požíval alkoholické nápoje a tímto neobezřetným chováním, kdy ztratil kontrolu nad klíči od pojištěného vozidla a nad vozem samotným, došlo ke zmocnění se vozidla a k jeho řízení osobou bez řidičského oprávnění (jeho zaměstnancem Z. P.), čímž došlo k porušení povinností pojištěného vyplývající z ustanovení a obč. zák. Jednání pojištěného (manžela žalobkyně) bylo zároveň v rozporu s bodu d) Všeobecných pojistných podmínek pro pojištění motorových vozidel podnikatelů (dále jen pojistné podmínky), které jsou součástí pojistné smlouvy, a podle něhož je pojištěný povinen dbát, aby pojistná událost nenastala, zejména nesmí porušovat povinnosti směřující k odvrácení nebo zmenšení nebezpečí, které vzal na sebe pojistnou smlouvou, ani trpět jejich porušování osobami, které jsou pro něho činné. Ve shodě se soudem prvního stupně odvolací soud dovodil, že byly naplněny podmínky pro tzv. výluku pojištění podle bodu d) pojistných podmínek, kdy pojištění se nevztahuje na škody vzniklé následkem řízení vozidla osobou, která nemá předepsané oprávnění k řízení (jak bylo prokázáno v daném případě) nebo je pod vlivem alkoholu, léků nebo návykových látek.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, jehož přípustnost dovozuje z ustanovení Je přesvědčena, že napadené rozhodnut má po právní stránce zásadní význam spočívající v nesprávném výkladu aplikované právní normy, když se soudy správně nevypořádaly s otázkou v jaké příčinné souvislosti došlo k poškození pojištěného vozidla a nepřihlédly zároveň ke skutečnosti, že vozidlo bylo řidičem, co způsobil škodu, odcizeno. Nezkoumaly ani, zda se jednalo o úmysl či nedbalosti v jednání jejího manžela z hlediska příslušných ustanovení a pojistných podmínek. Podle dovolatelky soudy pominuly, za jakých okolností lze plnění z titulu pojistné smlouvy snížit, popřípadě odmítnout, došlo-li ke škodní události v příčinné souvislosti s trestným činem spáchaným jinou osobou. Mimo dovolacího důvodu nesprávného právního posouzení ve smyslu se žalobkyně dovolává i dovolacího důvodu podle , že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Namítá, že jako důkaz mohl být použit jen výrok o vině Z. P., nikoliv však důkazy prováděné v trestním řízení, například výpověď obviněného, který je oprávněn v této pozici i lhát, zatímco v civilním řízení by jako svědek byl povinen vypovídat pravdu. Tuto otázku – použití důkazů z trestního řízení v civilním řízení - považuje zároveň za otázku zásadního významu. Dále namítá, že závěr soudu, že její manžel svým údajně neobezřetným jednáním porušil povinnost dbát, aby pojistná událost nenastala, je pouhou dedukcí soudu, která nemá oporu v provedeném dokazování ( ). Poukazuje, že odvolací soud vyšel ze zjištění, že manžel pojištěný automobil zajistil standardním způsobem, a přitom dovodil, že manžel porušil povinnost dbát, aby pojistná událost nenastala. Pokud manžel usnul, čehož využil odsouzený Z. P. k odcizení klíčů od předmětného vozidla, nebylo podle dovolatelky prokázáno, zda se tak stalo, jak soud dovodil, nadměrným požíváním alkoholických nápojů, či sehrály úlohu i jiné faktory, jako například okamžitý zdravotní stav či únava apod. Nesouhlasí proto se závěrem, že by manžel vědomě svolil k řízení vozidla Z. P. a dopustil se tím porušení uvedených povinností. Poukazuje i na skutečnost, že v době vzniku nehodového děje dne 25. 9. 1998 nebylo rozhodnutí o zadržení řidičského průkazu Z. P. v právní moci, popř. důkaz o tom nebyl v řízení před soudem proveden. V souvislosti možnosti odnětí pojistného plnění zakotveného v písm. f) pojistných podmínek, žalobkyně připomíná znění ustanovení obč. zák., které umožňuje jen pojistné plnění snížit, nikoliv zcela odmítnout. Dovolatelka navrhla, aby rozsudek odvolacího soudu byl zrušen a věc vrácena tomuto soudu k dalšímu řízení.

Žalovaná ve vyjádření k dovolání žalobkyně navrhuje zamítnutí dovolání, neboť se domnívá, že odvolací soud rozhodl správně. Za podstatné považuje zdůraznit, že povinnost řádného zabezpečení vozidla pojištěným se na něj vztahuje bez ohledu na skutečnost, zda je či není zjištěn pachatel, který vozidlo použil a havaroval s ním.

Nejvyšší soud České republiky (dále jen ČR) jako soud dovolací ( zákona ) po zjištění, že dovolání bylo podáno ve lhůtě uvedené v ustanovení k tomu oprávněnou osobou (žalobkyní) řádně zastoupenou advokátem (, 4 ), se zabýval nejdříve otázkou, zda je dovolání v dané věci přípustné.

Podle lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Proti potvrzujícímu rozsudku odvolacího soudu je dovolání přípustné za podmínek uvedených v a písm. c)

Podle je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu, jímž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl jinak než v dřívějším rozsudku proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil. O takový případ se v dané věci nejedná, neboť soud prvního stupně nerozhodl v napadeném výroku jinak než v dřívějším rozsudku. Přichází proto v úvahu pouze přípustnost dovolání, jejíž podmínky stanoví Ta je dána tehdy, pokud dovolání není přípustné podle písmena b) tohoto ustanovení a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem ( ).

Z toho, že přípustnost dovolání je podle spjata se závěrem o zásadním významu rozhodnutí po stránce právní, vyplývá, že dovolací přezkum se otevírá pouze pro posouzení otázek právních, navíc takových, které se vyznačují zásadním významem. Pro úsudek dovolacího soudu, zda rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam či nikoli, jsou relevantní jen ty právní otázky, na kterých napadené rozhodnutí spočívá, které mají obecný přesah a jejichž posouzení odvolacím soudem dovolatel napadl.

Otázku, zda dovoláním napadené rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam, dovolací soud řeší jako otázku předběžnou (nevydává ohledně ní žádné rozhodnutí) a jeho kladně vyjádřeným závěrem se podané dovolání stává přípustným.

Skutečnost, že skutkový závěr soudu by případně vycházel z neúplného dokazování a řízení by tak bylo postiženo vadou ve smyslu , spočívající v neúplnosti nebo nesprávnosti zjištění skutkového stavu, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, nezakládá – jak bylo výše vyloženo – přípustnost dovolání podle

Způsobilým dovolacím důvodem, jímž lze dovolání odůvodnit je tak zásadně důvod podle , jeho prostřednictvím lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení.

Nesprávným právním posouzením věci ve smyslu je pochybení soudu při aplikaci práva na zjištěný skutkový stav, tedy případ, kdy byl skutkový stav posouzen podle jiného právního předpisu, než který měl být správně použit, nebo byl-li sice aplikován správně určený právní předpis, ale soud jej nesprávně vyložil.

Podle § 799 odst. 1 obč. zák. je pojištěný povinen zachovávat povinnosti, které byly dohodnuty nebo které jsou v tomto zákoně anebo v pojistných podmínkách stanoveny.

Odstavec druhý uvedeného ustanovení stanoví, že kdo má právo na plnění, je povinen bez zbytečného odkladu pojistiteli písemně oznámit, že nastala pojistná událost, dát pravdivé vysvětlení o jejím vzniku a rozsahu jejích následků a předložit potřebné doklady, které si pojistitel vyžádá. Pojistné podmínky mu mohou uložit i další povinnosti.

Podle § 799 odst. 3 obč. zák. mělo-li vědomé porušení povinností uvedených v odstavcích 1 a 2 podstatný vliv na vznik pojistné události nebo na zvětšení rozsahu následků pojistné události, je pojistitel oprávněn plnění z pojistné smlouvy snížit podle toho, jaký vliv mělo toto porušení na rozsah jeho povinnosti plnit.

Podle § 415 obč. zák. každý je povinen počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví, na majetku, na přírodě a životním prostředí.

Podle čl. 12 bodu d) pojistných podmínek, je pojistník (pojištěný) povinen dbát, aby pojistná událost nenastala, zejména nesmí porušovat povinnosti směřující k odvrácení nebo zmenšení nebezpečí, které vzal na sebe pojistnou smlouvou, ani trpět jejich porušování osobami, které jsou pro něho činné.

Nejvyšší soud ČR dospěl k závěru, že v dané věci nebyla nastolena právní otázka, která by byla řešena v rozporu s hmotným právem ( obč. zák. a 415 obč. zák.), a Nejvyšší soud ČR neshledal ani jiné okolnosti, které by činily z pohledu dovolacích námitek rozhodnutí odvolacího soudu zásadně právně významným, a dovolání v dané věci není podle přípustné.

Nejvyšší soud ČR uzavřel, že odvolacímu soudu nelze vytknout nesprávné právní posouzení, vyšel-li ze zjištění, že se manžel pojištěné, jemuž pojištěná vozidlo svěřila, se omamnými látkami přivedl do stavu, v němž nebyl schopen ovládat své jednání a tím umožnil jiné osobě, aby se zmocnila klíčů od pojištěného vozidla, svěřených mu pojištěnou, čímž se dopustil porušení povinností ve smyslu § 415 obč. zák., neboť si nepočínal tak, aby předešel vzniku škody na majetku. V příčinné souvislosti s jeho chováním spočívajícím v porušení uvedené povinnosti předcházet škodám došlo k pojistné události, neboť tím, že se manžel dovolatelky uvedl do výše uvedeného stavu, umožnil Z. P., aby se svévolně zmocnil klíčů a vozidla, a toto řídil bez řidičského oprávnění. Tímto jednáním došlo k porušení povinností stanovených pro pojištěné v § 799 odst. 1 obč. zák. a současně také k jednání, které bylo v rozporu s čl. 12 bodu d) pojistných podmínek.

Za této situace již nebyl dovolací soud oprávněn zabývat se ve smyslu namítanou vadou řízení, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Vady řízení je dovolací soud oprávněn zkoumat pouze v případě, že je dovolání přípustné.

Nejvyšší soud ČR proto podle a dovolání odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle , , a , když úspěšné žalované žádné náklady dovolacího řízení nevznikly.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně 26. září 2006

JUDr. Kateřina Hornochová, v.r.

předsedkyně senátu