Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Odo 817/2005

NEJVYŠŠÍ SOUD

ČESKÉ REPUBLIKY

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Štenglové a soudců JUDr. Petra Gemmela a JUDr. Františka Faldyny, CSc. v právní věci žalobkyně Ing. A. J., jako správkyně konkursní podstaty úpadkyně Ž. d. z., proti žalovaným 1) K. T., 2) A. a. s., a 3) S., a. s. o zaplacení 11,000.000,- Kč ze směnky, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. , o dovolání prvního žalovaného a druhé žalované proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 7. prosince 2004, č.j. - 155, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žalovaní 1. a 2. jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně žalobkyni na náhradu nákladů dovolacího řízení částku 7.575,- Kč, do rukou jejího právního zástupce, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

O d ů v o d n ě n í :

Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným rozsudkem potvrdil rozsudek ze dne 4. prosince 2002, č. j. - 64, kterým Krajský soud v Hradci Králové určil, že směnečný platební rozkaz vydaný Krajským soudem v Hradci Králové dne 25. října 2001, č. j. Sm 928/2001 proti 1. žalovanému a 2. žalované se ponechává v platnosti (výrok I.), a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II.).

V odůvodnění rozsudku odvolací soud uvedl, že vycházel ze skutkových zjištění učiněných soudem prvního stupně, přičemž se ztotožnil i s jeho právním závěrem, podle něhož námitky obou žalovaných proti směnečnému platebnímu rozkazu (spočívající v tom, že bylo za směnku zaplaceno 300.000,- Kč), nejsou důvodné. Dále konstatoval, že platností ujednání o úrocích se zabývat nelze, když námitky, které se týkají tohoto ujednání byly vzneseny až při jednání před odvolacím soudem, avšak i kdyby tato ujednání byla skutečně vadná, nebyla by neplatná celá úvěrová smlouva, nýbrž neplatná by byla jen ustanovení o úrocích nebo úrocích z prodlení a potom by se uplatnily právě úroky (případně úroky z prodlení) zákonné.

Proti rozsudku odvolacího soudu podali první žalovaný a druhá žalovaná dovolání, odkazujíce co do jeho přípustnosti na písm a) (dále jen „“), s tím, že rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam a namítajíce, že jsou dány dovolací důvody dle písm a) , tedy, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci a dále dle písm b) , tedy, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

Dovolatelé namítají, že předmětná směnka, resp. uplatněná částka, neodpovídá úvěrové smlouvě, kterou uzavřeli s úpadkyní, mají za to, že ji podepisovali v omylu a za nápadně nevýhodných podmínek a v rozporu s dobrými obchodními mravy.

Považujíce rozhodnutí odvolacího soudu za zásadně právně významné, oba dovolatelé požadují, aby Nejvyšší soud napadený rozsudek, jakož i rozsudek soudu I. stupně, zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení. Současně navrhují odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí.

Žalobkyně ve svém vyjádření k dovolání snáší argumenty na podporu závěrů soudů obou stupňů; navrhuje, aby Nejvyšší soud dovolání jako nedůvodné zamítl a žalovaným uložil povinnost zaplatit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce náhradu nákladů řízení.

Dovolání není přípustné.

Podle ustanovení dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Přípustnost dovolání proti rozsudku upravuje ustanovení

Jak vyplývá z obsahu výroku rozsudku soudu prvního stupně a výroku rozsudku soudu odvolacího, je rozsudek odvolacího soudu ve věci samé rozsudkem potvrzujícím; dovolání proti němu proto není z hlediska ustanovení přípustné.

Přípustnost dovolání nelze dovodit ani z ustanovení , když rozsudkem odvolacího soudu bylo potvrzeno v pořadí prvé rozhodnutí soudu prvního stupně.

Zbývá posoudit přípustnost dovolání podle ustanovení , jehož se oba dovolatelé dovolávají [byť odkazují na ]. Podle tohoto ustanovení je přípustné dovolání proti rozsudku odvolacího soudu, jímž byl potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam.

Zásadní právní význam pak má rozhodnutí odvolacího soudu zejména tehdy, jestliže v něm řešená právní otázka má zásadní význam nejen pro rozhodnutí konkrétní věci (v jednotlivém případě), ale z hlediska rozhodovací činnosti soudů vůbec (pro jejich judikaturu) nebo obsahuje-li řešení právní otázky, které je v rozporu s hmotným právem.

Na závěr, zda má napadené rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé zásadní význam po právní stránce ( ), lze usuzovat jen z okolností uplatněných dovolacím důvodem podle ustanovení K okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle ustanovení nebo ustanovení nemůže být při posouzení, zda je dovolání přípustné podle ustanovení , přihlédnuto (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. června 2004, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 7, ročník 2004, pod číslem 132, jakož i usnesení Ústavního soudu ze dne 7. března 2006, sp. zn. ).

Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu z pohledu dovolateli uplatněných dovolacích důvodů a jejich obsahového vymezení ( věta první ) zásadně právně významným neshledává.

Dovolacími námitkami zpochybněný právní závěr odvolacího soudu o neopodstatněnosti námitek obou žalovaných postrádá potřebný judikatorní přesah, když je významný právě a jen pro projednávanou věc.

Dovolání tak není přípustné ani podle ustanovení

Nejvyšší soud proto dovolání prvního žalovaného a druhé žalované podle ustanovení věty první a odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení věty první, a , když dovolání prvního a druhé žalované bylo odmítnuto, a oběma tak vznikla povinnost hradit žalobkyni její náklady řízení. Náklady dovolacího řízení vzniklé žalobkyni sestávají ze sazby odměny za zastupování advokátem v řízení v jednom stupni v částce 7.500,- Kč podle ustanovení , , , a a z paušální náhrady 75,- Kč za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání) podle ustanovení , a celkem činí 7.575,- Kč.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinní, co jim ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně 26. září 2006

JUDr. Ivana Štenglová, v.r.

předsedkyně senátu