Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

17 C 167/2021-12

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl samosoudcem Mgr. Ondřejem Doubkem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

pro 12.000 Kč / úvěr

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 12.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 12.000 Kč od 2. 3. 2020 do zaplacení ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 12.000 Kč od 22. 7. 2018 do 1. 3. 2020, úroku ve výši 25,85 % ročně z částky 12.000 Kč od 22. 6. 2017 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 12.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 12.000 Kč od 2. 3. 2020 do zaplacení ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 12.000 Kč od 22. 7. 2018 do 1. 3. 2020, úroku ve výši 25,85 % ročně z částky 12.000 Kč od 22. 6. 2017 do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 12.000 Kč s příslušenstvím z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalované ze Smlouvy o úvěru číslo 2017 uzavřené dne 21. 6. 2017 mezi společností právnická osoba, IČO (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“) a žalovanou s tím, že pohledávka za žalovanou byla postoupena nejprve na právnická osoba, IČO na základě Smlouvy o prodeji části závodu z 6. 9. 2018 a pak dále na žalobkyni podle Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 11. 12. 2019. Žalovaná neuhradila podle smlouvy nic. Žalobkyně se domáhala pouze úhradu dlužné jistiny v částce 12.000 Kč, úroku a úroku z prodlení. Právní předchůdce žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalované (m.j. maximální počet tří závazků, bez exekuce, negativní lustrace v insolvenčním rejstříku, vyplnění žádosti o úvěr a lustrace v ISIR, příjmení a databázích inkasních agentur). Uvedený postup byl v souladu s  z. č. , protože požadavky na postup budoucího věřitele musí být přiměřené. Pokud nebyla žalovaná úvěruschopná, neuvedla při kontraktačním procesu pravdivé údaje. Žalovaná sama poskytovatele úvěru vyhledala a oslovila, šlo o poskytnutí rychlé půjčky v hotovosti a s předpokladem, že žalovaná je člověkem s průměrným rozumem a schopností jej užívat s běžnou péčí a opatrností.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru z 21. 6. 2017 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně prostřednictvím zprostředkovatele poskytla informace o smluvních podmínkách následně uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru.

4. Z žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru z 21. 6. 2017 soud zjistil, že žalovaná žádala právního předchůdce žalobkyně o poskytnutí úvěru 12.000 Kč s tím, že bydlí s nezaopatřeným dítětem ve společné domácnosti, v nájemním bytě. Její příjem je tvořen rodičovským příspěvkem 3.800 Kč, příspěvkem na bydlení 5.852 Kč a alimenty 1.500 Kč (v této souvislosti žalovaná předložila oznámení o přiznání dávek státní sociální podpory a dohodu o platbě výživného). Její výdaje jsou tvořeny částkami 3.400 Kč na bydlení, 1.000 Kč na energie, 2.000 Kč na stravování, celkem 6.400 Kč měsíčně (v této souvislosti byly předloženy nájemní smlouvy, pokladní doklady a čestné prohlášení. Z čestného prohlášení žalované z 21. 6. 2017 vyplynulo, že bydlí v bytě svého otce a měsíčně mu přispívá 3.400 Kč (jak je zřejmé ze stvrzenky z 16. 5. 2017). Z nájemní smlouvy z 4. 4. 2016 (včetně dodatku číslo) s jméno příjmení o užívání bytu 2+1 s příslušenstvím pod adresou adresa, aniž by byl rozpor nějak vyjasněn. Z oznámení o změně výše dávky státní sociální podpory z 24. 11. 2016 vyplynulo, že žalované byl přiznán příspěvek na bydlení 5.852 Kč od 1. 10. 216 (do 30. 6. 2017) a z oznámení o změně výše dávky státní sociální podpory z 12. 7. 2016 soud zjistil, že byl snížen rodičovský příspěvek na 3.800 Kč měsíčně od 1. 7.2016. Z dohody o výživném na nezletilou dceru jméno příjmení z 5. 10. 2015 soud zjistil, že otec se zavázal platit na výživu dcery 1.500 Kč měsíčně od 18. 10. 2015 (podle stvrzenky z 6. 4., 6. 5. a 6. 6. 2017 otec na nezletilou uvedenou částku výživného hradil).

5. Z finanční analýzy ze dne 21. 6. 2017 soud zjistil, že ohledně poměrů žalované právní předchůdce žalobkyně shrnul obsah zjišťování poměrů žalované tak, že žalovaná má příjem 11.150 Kč měsíčně, má výdaje 6.400 Kč měsíčně a volné zdroje 3.750 Kč měsíčně. Žalobkyně byla výdělečně činná, pečovala o jedno nezaopatřené dítě. V rámci Credit scoringu bylo uzavřeno, že žalované lze poskytnou úvěru do 25.000 Kč.

6. Ze Smlouvy o úvěru číslo 2017 ze dne 21. 6. 2017 soud zjistil, že dne 21. 6. 2017 byla mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou uzavřena o úvěru, na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované úvěr ve výši 12.000 Kč a žalovaná se jej zavázala právnímu předchůdci žalobkyně splatit spolu s náklady úvěru ve výši 8.760 Kč (poplatek za správu úvěru 2.640 Kč, poplatek za uzavření smlouvy 980 Kč, náklady poplatek za hotovostní inkaso splátek 2.280 Kč) ve 13 měsíčních splátkách po 1.560 Kč RPSN činila 189,38 %. Úvěr mohl právní předchůdce žalobkyně zesplatnit v případě poskytnutí dodatečné lhůty k plnění v délce alespoň 30 dnů (pak se stávaly splatnými všechny platby podle smlouvy). Účastníci sjednali smluvní poutu pro případ prodlení žalované ve výši 0,1 % denně (maximální 6.000 Kč).

7. Ze smlouvy o prodeji části závodu mezi právnická osoba a právnická osoba z 6. 9. 2019 soud zjistil, že předmětná pohledávka byla součástí části obchodního závodu, který byl převeden na právnická osoba, IČO. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 11. 12. 2019 soud zjistil, že nabyvatel části obchodního závodu právního předchůdce žalobkyně postoupil žalobkyni pohledávky z předmětné úvěrové smlouvy na žalobkyni.

8. Dopisem ze dne 26. 2. 2020 vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dluhu; dopis byl odeslán dle podacího lístku 26. 2. 2020.

9. Z databáze časových řad příjmení (vedené Českou národní bankou na webová adresa) soud zjistil, že v roce 2017 byly (z bankovních úvěrů) nejvíce úročené úvěry z kreditních karet ve výši 24,18 % ročně až 24. 31 % ročně. Z článku Člověk v tísni zveřejnil velké srovnání poskytovatelů půjček: Rozdíl v sankcích může činit až pětinásobek z 12. 12. 2017 webová adresa) soud zjistil, že v Indexu odpovědného úvěrování žalobkyně skončila (ze 42 úvěrových společností, včetně bank) na 41 místě s výší indexu méně než poloviční jako nejlépe hodnocené Airbank.

10. Soud uvedená skutková zjištění převzal za svůj skutkový závěr ve věci.

11. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle z. č. (dále jen „ “) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

12. Podle se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Podle nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.

13. Podle neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

14. Podle věty první plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

15. Podle z. č. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle citovaného zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

16. Pohledávka přešla na žalobkyni dle § číslo odst. 1, § číslo, o. z. Je zřejmé, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu , na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 12.000 Kč a žalovaná se zavázala peněžní prostředky splatit ve 13 měsíčních splátkách včetně sjednaných úroků a poplatků. Žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně neuhradila nic. Žalobkyni (i její právní předchůdkyní) nepochybně vzniklo právo na vrácení poskytnutých peněz - jistiny, nicméně smlouvu, na kterou dopadá spotřebitelské právo ( a násl. ), soud podrobil zkoumání z hlediska ochrany spotřebitele a rozhodovací praxe Ústavního soudu. Žalobkyně sice požaduje vrácení (pouze) jistiny úvěru, požaduje však v návaznosti na smluvní ujednání přiznání úroku a úroku z prodlení, a proto se soud musí zabývat (též) platností smlouvy.

17. Významnou okolností pro závěr o platnosti smlouvy je zkoumání úvěruschopnosti žalované. Pokud právní předchůdce žalobkyně se rozhodl žalované poskytnout úvěr 12.000 Kč (se splátkami 1.560 Kč po dobu 13 měsíců), a přesto nevyjasnil rozpory ve výdajové stránce žalované (rozporné údaje o nákladech na bydlení); to samozřejmě mělo podstatný vliv na schopnost žalované dluh věřiteli splácet. Příjmy žalované sice byly zjištěny ve správné výši, bez výživného pro dceru však činí pouze 9.652 Kč. Za těchto podmínek se nejeví pravděpodobným, že žalovaná bude řádně povinnosti z úvěrové smlouvy plnit (což bylo i následujícím vývojem vztahů účastníků potvrzeno). Pro porušení povinností dle , odst. 2 z. č. právním předchůdcem žalobkyně je smlouva neplatná (viz rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie z 5. 3. 2020 ve věci OPR-Finance s.r.i. proti GK zn. C číslo; nelze tedy smlouvu posuzovat ve smyslu z. č. jako relativně neplatnou).

18. Dále se soud zabývat, zda smlouva je s ohledem na slabší postavení spotřebitele (žalované) spravedlivá. Ze smlouvy bylo zjištěno, že při úvěru ve výši 12.000 Kč byly sjednány náklady úvěru ve výši 73 % jistiny (v celkové částce 8.760 Kč), a pokud soud uvážil, že RPSN činící více jak 189,38 % (tedy mnohonásobně převyšuje obvyklé RPSN ze spotřebitelských úvěrů), dobu splatnosti nepatrně přesahující jeden rok, smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dluhu za každý den prodlení, je třeba smlouvu pro nevyváženost práv a povinností smluvních stran označit jako zjevně nespravedlivou, a proto ji nelze považovat jako celek za souladnou s dobrými mravy. V této souvislosti lze odkázat též na srovnání poskytovatelů půjček a úvěrů, které prováděla nezávislá společnost a na srovnání výše úroků bank (dodatečné náklady samozřejmě též přicházejí v úvahu, cena bankovních úvěrů je převážně vyjádřena v úrokové sazbě; tak tomu u nebankovních poskytovatelů není) a celkových nákladů na posuzovanou půjčku. Nepřiměřenost podmínek zkoumané smlouvy je zřejmá též s porovnání s průměrnými úroky, které poskytují banky (databáze příjmení). Jednotlivá ujednání posuzované smlouvy nelze oddělit od celku pro provázanost vedoucí ke konečnému závěru o nevyváženosti a není možné k případným ujednáním zakázaným ustanovením pouze nepřihlížet dle . Soud v této souvislosti odkazuje na rozhodnutí Ústavního soudu, která se zabývala zjevnou nespravedlností ujednání smluv o zápůjčce a úvěru: nález Ústavního soudu z 11. 12. 2014 sp. zn. a nález Ústavního soudu z 26. 1. 2012 sp. zn. webová adresa).

19. Soud proto v daném případě dospěl k závěru, že smlouva je jako celek neplatná dle , . Žalobkyně má právo, v souladu se svým požadavkem (dle věta první ) na úhradu bezdůvodného obohacení v částce 12.000 Kč a dále dle , §¨1958 odst. 2 na úrok z prodlení ode dne následujícího od uplynutí lhůty k plnění v návaznosti na doručení předžalobní výzvy.

20. Žalobkyně nemá s ohledem na neplatnost smlouvy právo na úrok z prodlení, který se odvozuje od splatnosti dluhu podle (neplatné) smlouvy. Dále nemá právo též na úrok podle smlouvy, právě pro její neplatnost. Tyto požadavky žalobkyně nejsou oprávněné a soud požadavek žalobkyně v této části zamítl.

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle z. č. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, protože žalobkyně byla ve věci převážně neúspěšná (při zohlednění požadavku žalobkyně s příslušenstvím oproti přisouzené částce s příslušenstvím, oboje ke dni rozhodnutí soudu).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Karlových Varech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.