Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 1093/2006

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a JUDr. Pavla Krbka v exekuční věci oprávněné V. z. p. Č. r., zastoupené advokátem, proti povinnému V. K., zastoupenému advokátem, pro 29.745,- Kč, vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. , o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 30. 6. 2005, č.j. -45, takto:

Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

V záhlaví uvedeným rozhodnutím krajský soud potvrdil usnesení ze dne 4. 3. 2005, č.j. -31, jímž okresní soud zamítl návrh povinného na zastavení exekuce (nařízené jeho usnesením ze dne 30. 8. 2004, č.j. -10). Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že vymáhaná pohledávka není promlčena, neboť platební výměr předepisující dlužné penále nabyl právní moci 12. 11. 2002 a pětiletá promlčecí lhůta podle , o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), dosud neuplynula. K prekluzi vymáhaného práva nemohlo dojít, neboť právo vymáhat penále podléhá promlčení, nikoli prekluzi. Námitku ohledně nedostatku věcné legitimace oprávněné shledal nedůvodnou; námitkami směřujícími proti věcné správnosti exekučního titulu se v exekučním řízení nelze zabývat.

V dovolání – jehož přípustnost dovozuje z ustanovení , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “) – namítá povinný nesprávné právní posouzení věci ( ). Je přesvědčen, že exekučně vymáhané právo je promlčeno, neboť právo předepsat dlužné pojistné se podle promlčuje za pět let od jeho splatnosti a právo vymáhat pojistné se podle téhož zákona promlčuje ve lhůtě pěti let od právní moci platebního výměru, jímž bylo vyměřeno; ohledně penále pak poukazuje na Nesouhlasí rovněž s názorem, že uplatnil-li v nalézacím řízení neúspěšně námitky proti platebnímu výměru, nemůže již v exekučním řízení namítat promlčení; navíc rozhodčí orgán oprávněné není vůči ní nezávislý. Navrhl, aby napadené usnesení bylo zrušeno a věc byla vrácena odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Oprávněná navrhla, aby dovolání bylo jako nepřípustné odmítnuto, neboť napadené rozhodnutí nemá po právní stránce zásadní význam.

Nejvyšší soud věc projednal podle ve znění účinném do 31. 3. 2005 (čl. II, bod 3. ).

Dovolání není přípustné.

Podle ustanovení lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Ve smyslu ustanovení – jež podle platí obdobně, a podle něhož je přípustnost dovolání nutno v předmětné věci posuzovat vedle ustanovení a , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “) – je dovolání proti potvrzujícímu usnesení odvolacího soudu, jemuž nepředcházelo kasační rozhodnutí, přípustné jen, dospěje-li dovolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam; ten je dán zejména tehdy, řeší-li rozhodnutí odvolacího soudu právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li ji v rozporu s hmotným právem ( ).

Povinný argumenty ve prospěch názoru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam, dovolacímu soudu sice přednesl, avšak jejich hodnocením k závěru o splnění této podmínky dospět nelze. O existenci (dovoláním otevřené) právní otázky, jejíž posouzení by mohlo být relevantní i pro posouzení obdobných právních poměrů a jež by tak mohlo mít vliv na rozhodovací činnost soudů obecně (což rozhodnutí zásadního právního významu ve smyslu předpokládá), totiž v dané věci nejde, jelikož není žádného podkladu pro úsudek, že odvolací soud při posuzování rozhodných otázek uplatnil právní názory nestandardní, případně vybočující z mezí ustálené soudní praxe.

Zjistil-li odvolací soud, že platební výměr předepisující dlužné pojistné a penále nabyl právní moci dne 12. 11. 2002 (což ostatně dovolatel nezpochybňuje), je vzhledem k datu zahájení exekučního řízení (16. 8. 2004) jeho právní závěr, že právo vymáhat dlužné pojistné a penále není promlčeno, v souladu s výslovným zněním a Jelikož znění ustanovení citovaného zákona (podle něhož právo vymáhat pojistné se promlčuje ve lhůtě pěti let od právní moci platebního výměru, jímž bylo vyměřeno) je jednoznačné a v praxi nepůsobí výkladové potíže, nelze napadené rozhodnutí v tomto směru shledat zásadně významným po právní stránce.

V souladu z ustálenou soudní praxí je rovněž závěr odvolacího soudu, že v exekučním řízení nelze přezkoumávat věcnou správnost exekučního titulu (srov. odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 4. 1999, sp. zn. , uveřejněného ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 1, ročník 2000 pod č. 4). Námitka promlčení práva předepsat dlužné pojistné a penále podle a je proto v exekučním řízení vskutku bezpředmětná, neboť měla být uplatněna v nalézacím řízení. Zcela bezvýznamná je v exekučním řízení rovněž námitka vztahu faktické závislosti mezi oprávněnou a jejím rozhodčím orgánem.

Není-li dovolání přípustné podle žádného v úvahu připadajícího ustanovení , Nejvyšší soud je podle , věty první, a odmítl.

O nákladech vzniklých oprávněné v dovolacím řízení rozhodne soudní exekutor ( ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 26. září 2006

JUDr. Miroslava Jirmanová, v. r.

předsedkyně senátu