Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
9 C 61/2021-28
Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem Mgr. Romanem Říhou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku částka s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka
od datum do zaplacení.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku částka, k rukám JUDr. jméno jméno, advokáta se sídlem adresa.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku [částka], k rukám JUDr. [jméno] [jméno], advokáta se sídlem [adresa].
Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky částka s odůvodněním, že žalovaná dne datum použila vozu MHD (autobusem na lince číslo) dopravního podniku hl. m. obec, akciové společnosti (dále jen„ dopravní podnik“ nebo„ přepravce“) bez platné jízdenky, aniž by doposud zaplatila žalobkyni přirážku k jízdnému ve výši částka a jízdné ve výši částka. Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky s tím, že ta doposud ničeho neuhradila.
Soud v dané věci jednal a rozhodoval ve věci samé v nepřítomnosti účastnic (§ 101 odst. 3 o. s. ř.) za situace, kdy zástupkyně žalobkyně se z nařízeného jednání omluvil, žalovaná, ač řádně předvolána, se k jednání nedostavila, a pro rozhodnutí ve věci samé byly dostačující listinné důkazy předložené žalobkyní.
Zápisem o provedené přepravní kontrole číslo ze dne datum prokázáno, že žalovaná uvedeného dne cestovala vozem městské hromadné dopravy žalobkyně – autobusem na lince číslo byla kontrolována a při kontrole se neprokázala platným jízdním dokladem. Proto bylo žalované v souladu s tehdy platnými smluvními přepravními podmínkami dopravního podniku ve spojení s tarifem integrované dopravy uloženo zaplatit přirážku k jízdnému ve výši částka za každou jízdu a jízdné ve výši částka. Žalovaná v řízení netvrdila a ani neprokázala, že by dlužnou částku částka žalobkyni uhradila.
Žalovaná tím, že se pověřenému pracovníkovi dopravního podniku neprokázala platnou jízdenkou, nesplnila povinnost uloženou jí v ustanovení § 18a odst. 1 písm. c), odst. 2 a 3 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, a vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, ve znění pozdějších předpisů, a dopravnímu podniku vzniklo oprávnění požadovat po žalované jízdné a přirážku, jejíchž výše je stanovena tehdy platnými smluvními přepravními podmínkami integrované dopravního systému hl. m. obec ve spojení s tarifem dopravního podniku.
Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaná porušila přepravní řád, neboť se při kontrole neprokázala platným jízdním dokladem. K povinnostem cestujícího patří prokázat se platným jízdním dokladem, jinak zaplatit jízdné a smluvními podmínkami stanovenou přirážku. Žalovaná přesto cestovala vozem dopravního podniku bez platné jízdenky. Soud proto rozhodl o povinnosti žalované zaplatit žalobkyni přirážku k jízdnému ve výši částka a jízdné ve výši částka, tedy celkem částka.
Co se týče příslušenství pohledávky, soud rozhodl tak, že žalobkyni přiznal příslušenství, které požadovala v žalobě. Úrok z prodlení z dlužné částky byl žalobkyni přiznán ve smyslu § 1970 o. z., přičemž výše úroků z prodlení je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Ze žalobních tvrzení nevyplývá, že by si účastníci ujednali výši úroku z prodlení odlišnou od shora cit. nařízení vlády.
O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 věty prvé o. s. ř. za situace, kdy úspěšné žalobkyni přiznal účelně vynaložené náklady řízení. Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši částka. Při určení odměny advokátovi soud postupoval podle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, za situace, kdy předmětem právní služby je peněžité plnění ve výši částka. Řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a předmětem řízení je peněžité plnění nepřesahující částku částka. Sazba mimosmluvní odměny podle shora cit. ustanovení tak v daném případě činí částka. V řízení před soudem advokát žalobkyně učinil do podání návrhu 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis písemného podání – žaloby a předžalobní výzva) ve výši mimosmluvní odměny 3 x částka, t.j. náleží mu odměna celkem ve výši částka. Uvedená částka nepřesahuje ve smyslu § 14b odst. 4 cit. vyhlášky výši tarifní hodnoty. K této odměně náleží i paušální náhrada hotových výdajů advokáta podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, po částka ke třem úkonům právní služby (viz úkony právní služby shora), tedy celkem částka. Advokátovi náleží rovněž náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, kterou je advokát povinen odvést z odměny za zastupování a náhrad podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a to ve výši částka (§ 137 odst. 3 o. s. ř.) Celkem tedy náklady řízení činí částka.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu).
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.