Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (6)No categories available
11 C 45/2021-32
Okresní soud v Opavě rozhodl samosoudkyní JUDr. Martou Kožušníkovou ve věci
žalobkyně: ; právnická osoba, IČO
sídlem adresa žalobkyně
; zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum
bytem adresa žalovaného
o zaplacení částky 93 960,94 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku částku
53 770 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 53 770 Kč
od 30. 3. 2021 do zaplacení.
II. Pokud se žalobkyně proti žalovanému dále domáhala zaplacení částky 40 190,94 Kč
a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 27 734 Kč od 30. 3. 2021
do zaplacení, v této části se žaloba zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku na
náhradě nákladů řízení částku 5 355,80 Kč, a to k rukám zástupkyně žalobkyně.
IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Opavě doplatek
soudního poplatku ve výši 1 203 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 53 770 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 53 770 Kč od 30. 3. 2021 do zaplacení. II. Pokud se žalobkyně proti žalovanému dále domáhala zaplacení částky 40 190,94 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 27 734 Kč od 30. 3. 2021 do zaplacení, v této části se žaloba zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku 5 355,80 Kč, a to k rukám zástupkyně žalobkyně. IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Opavě doplatek soudního poplatku ve výši 1 203 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobou ze dne 30. 3. 2021, kterou k výzvě soudu upřesnila podáním ze dne 21. 6. 2021, domáhala se žalobkyně proti žalovanému zaplacení částky 93 960,94 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 81 504 Kč od 30. 3. 2021 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že mezi účastníky byla dne 12. 3. 2020 prostřednictvím komunikace na dálku uzavřena smlouva
o zápůjčce číslo. Na základě uvedené smlouvy vyplatila žalobkyně žalovanému 12. 3. 2020 zápůjčku ve výši 60 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit žalobkyni v souvislosti s poskytnutou zápůjčkou celkem 181 657 Kč, tedy vrátit zapůjčenou jistinu zápůjčky a zaplatit celkové náklady zápůjčky, to je obchodní úrok ve výši 91 657 Kč a administrativní poplatek ve výši 30 000 Kč,
a to v 59 měsíčních splátkách po 3 028 Kč a v 60. závěrečné splátce ve výši 3 005 Kč. Splatnost první splátky byla dohodnuta dnem 24. 4. 2020. Žalovaný platby dle předmětné smlouvy hradil pouze částečně a je tak v prodlení s úhradou svých závazků. S ohledem na prodlení žalovaného žalobkyně neuhrazenou část jistiny zápůjčky v souladu s ustanovením čl. 11 smlouvy o zápůjčce ve spojení s ustanovením čl. 13 obchodních podmínek zesplatnila, a to ke dni 30. 12. 2020. S ohledem na prodlení žalovaného s úhradami plateb eviduje žalobkyně za žalovaným pohledávku v celkové výši 93 960,94 Kč sestávající z následujících dílčích pohledávek: dnem 30. 12. 2020 došlo v souladu s ustanovením čl. 13 obchodních podmínek a čl. 11 smlouvy
o zápůjčce k zesplatnění dosud neuhrazené jistiny zápůjčky, která ke dni zesplatnění činila
59 260 Kč (na jistině zápůjčky žalovaný do dne zesplatnění uhradil celkem 566 Kč), dále věřitelka na úhradu jistiny při zesplatnění započetla dílčí úhradu ve výši 174 Kč. Žalovaný ode dne zesplatnění z dlužné nesplacené části jistiny zápůjčky ve výši 59 260 Kč neuhradil ničeho. Žalobkyně tak za žalovaným eviduje na dlužných nesplacených částech jistiny zápůjčky pohledávku ve výši 59 260 Kč. Na nákladech zápůjčky požaduje žalobkyně částku 22 244 Kč (17 494 Kč + 4 000 Kč + 750 Kč, viz níže). Na neuhrazených obchodních úrocích za dobu do dne sjednané splatnosti první měsíční splátky zápůjčky následující po zesplatnění eviduje žalobkyně za žalovaným pohledávku ve výši 17 494 Kč (na obchodních úrocích zápůjčky do dne sjednané splatnosti první měsíční splátky zápůjčky následující po datu zesplatnění měl žalovaný uhradit celkem 21 984 Kč, z čehož do dne zesplatnění uhradil 4 490 Kč a ode dne zesplatnění ke dni 29. 3. 2021 neuhradil ničeho). Obchodní úroky zápůjčky za dobu ode dne sjednané splatnosti první měsíční splátky zápůjčky následující po datu zesplatnění nesplacené jistiny zápůjčky žalobkyně s ohledem na své obchodní rozhodnutí nepožaduje. Na neuhrazených měsíčních poplatcích za správu zápůjčky za dobu do dne sjednané splatnosti první měsíční splátky zápůjčky následující po datu zesplatnění eviduje žalobkyně za žalovaným pohledávku ve výši 4 000 Kč (na administrativních poplatcích do dne sjednané splatnosti první měsíční splátky zápůjčky následující po datu zesplatnění měl žalovaný uhradit celkem 5 000 Kč, z čehož do dne zesplatnění uhradil 1 000 Kč a ode dne zesplatnění neuhradil ničeho). Administrativní poplatky za dobu ode dne sjednané splatnosti první měsíční splátky zápůjčky následující po datu zesplatnění žalobkyně s ohledem na své obchodní rozhodnutí nepožaduje. S ohledem na to, že žalovaný nehradil své závazky vyplývající ze smlouvy řádně a včas, požaduje žalobkyně úhradu zákonného úroku, který odpovídá ročně výši reposazby stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž byl žalovaný v prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Za dobu do zesplatnění požaduje žalobkyně zákonný úrok z prodlení neuhrazených částí zápůjčky v celkové částce 521,19 Kč. Jelikož žalovaný nesplnil svou povinnost uhradit dluh sestávající po zesplatnění z nesplacených částí zápůjčky za dobu do první splátky po zesplatnění, a to ani v dodatečné lhůtě uvedené v oznámení o zesplatnění, požaduje žalobkyně úhradu zákonného úroku z prodlení z aktuální výše neuhrazených částí zápůjčky za dobu od zesplatnění do data 29. 3. 2021 v celkové částce
1 719,40 Kč. Za dobu do data 29. 3. 2021 tak žalobkyně požaduje úrok z prodlení v celkové souhrnné výši 2 240,59 Kč. Dále požaduje žalobkyně úhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky dle čl. 10 smlouvy o zápůjčce ve spojení s bodem II.2.A – II.2.F sazebníku úroků (ve sjednané paušální výši 4 000 Kč), žalobkyně s ohledem na své obchodní rozhodnutí požaduje pouze 750 Kč, tato částka fakticky odpovídá jejím skutečným nákladům na odeslání písemné upomínky před zesplatněním. Podle čl. 13 obchodních podmínek ve spojení s ustanovením čl. 9 smlouvy o zápůjčce je žalobkyně oprávněna uplatnit vůči žalovanému smluvní pokutu pro případ prodlení se splácením jakékoliv splátky nebo její části, a to ve výši dle sazebníku. Podle ustanovení § 122 zákona o spotřebitelském úvěru nesmí uplatněná smluvní pokuta přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, s výjimkou smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je jejich souhrn v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním, nižší než 3 000 Kč, a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč. Žalovaný a žalobkyně se dohodli, že v případě, že žalovaný se ocitne v prodlení se splácením jakékoliv splátky, je žalobkyně oprávněna účtovat žalovanému smluvní pokutu dle bodu II.1.A sazebníku, tedy pokutu ve výši 0,5 % denně z aktuální výše dlužné splátky počítanou až do okamžiku, kdy takto vypočtená výše smluvní pokuty dosáhne příslušného zákonného limitu, tedy 500 Kč za prodlení s každou jednotlivou splátkou, nejvýše 3 000 Kč v kalendářním roce, v němž došlo k prodlení, je-li dlužník v prodlení s více než jednou splátkou. Žalovaný sjednané splátky v době do zesplatnění zápůjčky nehradil řádně a včas, ocitl se v prodlení, je tak povinen uhradit
(s přihlédnutím k výše uvedeným zákonným limitům) za dobu do zesplatnění smlouvy o zápůjčce smluvní pokutu v celkové výši 3 044 Kč. Dále podle čl. 13 obchodních podmínek ve spojení s ustanovením čl. 11 smlouvy o zápůjčce je věřitel oprávněn uplatnit vůči dlužníkovi smluvní pokutu za porušení povinnosti uhradit dluh po zesplatnění, a to ve výši dle sazebníku, tedy ve výši 0,1 % z dlužné částky denně. Souhrn smluvních pokut dle čl. 13 obchodních podmínek ve spojení s ustanovením čl. 9 smlouvy a smluvní pokuty podle čl. 11 smlouvy ve spojení s čl. 13 obchodních podmínek může činit maximálně 50 % celkové výše spotřebitelského úvěru
a maximálně 200 000 Kč. S ohledem na to, že žalovaný dlužné platby po zesplatnění zápůjčky řádně neuhradil, je povinen uhradit za dobu od zesplatnění smlouvy o zápůjčce do dne, ke kterému žalobkyně příslušnou smluvní pokutu vyčíslila, tedy za dobu do 29. 3. 2021, smluvní pokutu v celkové výši 7 172,35 Kč. Z výše uvedených pokut tak k doplacení zbývá částka celkem ve výši 10 216,35 Kč. Jelikož žalovaný nesplnil svou povinnost uhradit dluh z nesplacených částí zápůjčky ani ke dni 29. 3. 2021, požaduje žalobkyně úhradu zákonného úroku z prodlení z aktuální výše neuhrazených částí zápůjčky (to je bez smluvní pokuty a vyčíslených úroků z prodlení), tedy z částky 81 504 Kč i za dobu od 30. 3. 2021 do zaplacení. Dlužné částky nebyly přes opakované výzvy žalobkyně dosud uhrazeny. Žalobkyně má za to, že naplnila požadavek zákona o spotřebitelském úvěru, když posoudila schopnost žalovaného splácet měsíčně částku ve výši 3 028 Kč a zároveň celou zápůjčku řádně a s odbornou péčí. Žalobkyně posoudila schopnost žalovaného splácet zápůjčku nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, a to konkrétně nahlédnutím do insolvenčního rejstříku, nahlédnutím do centrální evidence exekucí, když zjistila, že žalovaný nebyl veden v insolvenčním rejstříku ani v evidenci exekucí, dále především z informací získaných od žalovaného, a to předložením výpisu z účtu žalovaného aktuálního před uzavřením smlouvy o konkrétní půjčce a výplatní pásky žalovaného prokazující pravidelný měsíční příjem žalovaného až ve výši 24 239 Kč. Žalobkyně také provedla lustraci dokladu předloženého žalovaným v databázi neplatných dokladů Ministerstva vnitra ČR. Žalobkyně před podpisem smlouvy předložila žalovanému standardní informace
o spotřebitelském úvěru jakožto návrh smlouvy. Z podkladů a informací, které předal žalovaný žalobkyni, vyhodnotila žalobkyně příjmy žalovaného na částku 22 196,77 Kč, přičemž příjmy žalovaného byly prokázány z předloženého výpisu z účtu žalovaného, výplatní pásky žalovaného, formuláře příjmů a výdajů. Pravidelné měsíční výdaje žalovaného žalobkyně pro výpočet bonity žalovaného vyhodnotil scóringový systém průměrně na částku 7 131,88 Kč. V této částce jsou započteny výdaje žalovaného po vyhodnocení příslušným koeficientem v rámci finanční analýzy přiřazeným ve scóringovém systému, a to ve výši 275 Kč (zahrnující výběry v hotovosti),
26,26 Kč (zahrnující bankovní poplatky výdajové), 679,36 Kč (zahrnující transakce platební kartou), 166,67 Kč (zahrnující rychlé půjčky k doplacení), 4 710,88 Kč (zahrnující splátky úvěru), 8,71 Kč (zahrnující kontokorent), 1 265 Kč (zahrnující domácí platbu neidentifikovatelnou). Rozdíl mezi vyhodnocenými příjmy a výdaji tedy činil při posouzení úvěruschopnosti žalovaného 15 064,89 Kč. Při započtení nové splátky v průměrné výši 4 097,65 Kč tak rozdíl činil
10 967,24 Kč. Tato částka je dle žalobkyně dostačujícím obnosem, kterým žalovaný disponuje měsíčně k pokrytí zbývajících nutných a běžných výdajů. Žalovaný uhradil před zesplatněním ve dvou splátkách dle sjednaného splátkového kalendáře celkově částku ve výši 6 230 Kč, která sestávala z částky 740 Kč jako úhrady na jistinu, částky 4 490 Kč jako úhrady obchodního úroku
a částky 1 000 Kč jako úhrady administrativního poplatku. Po zesplatnění neuhradil žalovaný ničeho.
2. Žalovaný se k věci nikterak nevyjádřil. V souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného, vycházel přitom z obsahu spisu
a z provedených důkazů. Žalovaný, ač byl řádně předvolán, se k jednání bez omluvy nedostavil,
o odročení nežádal.
3. Soud provedl důkazy listinami předloženými žalobkyní, a to„ smlouvou o zápůjčce číslo“ uzavřenou mezi žalobkyní a žalovaným dne 12. 3. 2020, elektronickým výpisem informací ze systému uzavírání smluv on-line, obchodními podmínkami, dokladem o vyplacení, vyčíslením pohledávky, sazebníkem úroků, poplatků a smluvních pokut, splátkovým kalendářem, výzvou k úhradě dlužných splátek, informací o zesplatnění dosud neuhrazené jistiny pro případ neuhrazení, oznámením o zesplatnění, předžalobní upomínkou, bankovním výpisem klienta, výplatními páskami žalovaného, výpisem z interního systému, fotokopií občanského průkazu žalovaného, formulářem příjmů a výdajů, standardními informacemi o spotřebitelském úvěru. Ze smlouvy číslo elektronického výpisu informací ze systému uzavírání smluv on-line soud zjistil, že předmětná smlouva byla uzavřena dne 12. 3. 2020 prostřednictvím komunikace na dálku (on-line Klientské centrum) mezi žalobkyní jako věřitelkou a žalovaným jako dlužníkem. Věřitelka se zavázala dlužníkovi jednorázově poskytnout peněžní prostředky ve výši
60 000 Kč (celková výše spotřebitelského úvěru). Dle čl. 2 smlouvy žalobkyně poskytuje žalovanému spotřebitelský úvěr ve formě zápůjčky bez účelového vázání na dobu určitou s pevně stanoveným úrokem (45 % ročně), žalovaný je povinen hradit měsíční administrativní poplatek, který je již zahrnut ve sjednané splátce a nebude dále měněn, a to ve výši 500 Kč, RPSN činí
74,2 %, celkové náklady spotřebitelského úvěru (tj. úrok a administrativní poplatek) činí
121 657 Kč, celkový dluh (tj. celkové náklady spotřebitelského úvěru a jistina) činí 181 657 Kč, počet měsíčních splátek, jimiž dojde ke splacení celkového dluhu 60, každá splátka je splatná k 24. dni v měsíci na účet ve smlouvě uvedený, počínaje dnem 24. 4. 2020 a konče 24. 3. 2025, ledaže dojde k předčasnému splacení zápůjčky, přičemž výše 1. - 59. splátky činí 3 028 Kč a výše poslední 60. splátky činí 3 005 Kč. Částka zápůjčky byla žalovanému poskytnuta na účet č. bankovní účet dne 12. 3. 2020 08:05:44. Bylo ověřeno z CEECR, že žalovaný není v exekuci, z ISIR, že žalovaný není v insolvenci a z databáze neplatných dokladů, že občanský průkaz žalovaného je platný. Dále bylo sjednáno, že pokud se žalovaný ocitne v prodlení se splácením jakékoliv splátky nebo její části, je žalobkyně oprávněna účtovat žalovanému smluvní pokutu dle sazebníku (čl. 9 smlouvy). Ohledně smluvní pokuty a její výše dále ujednání ve čl. 13. obchodních podmínek, čl. 11 smlouvy, čl. 5 obchodních podmínek, bod II. 1. A - II.1. sazebníku v závislosti na délce prodlení z aktuální výše dlužné splátky (jak z části jistiny, tak
i z úrokové části). Ve formuláři příjmů a výdajů k žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne 10. 3. 2020 je uvedeno, že žalovaný dosahuje čistého měsíčního příjmu 22 000 Kč, nastoupil do současného zaměstnání 3/2013, je zaměstnán na dobu neurčitou, příjmy jsou mu vypláceny na účet, žalovaný měsíčně pravidelně splácí půjčky, měsíční výše splátek 1 500 Kč, žalovaný má pravidelné měsíční výdaje 3 500 Kč, žije u rodičů, a to déle než 6 let, nejvyšší dosažené vzdělání výuční list, je osobní stav, počet vyživovaných osob číslo. Údaje ohledně spotřebitelského úvěru jsou dále rozepsány ve standardních informacích o spotřebitelském úvěru. Žalovaný k žádosti o úvěr doložil výpisy z běžného účtu vedeného u peněžní ústav anonymizováno na jeho jméno, číslo účtu bankovní účet, jedná se o výpisy za prosinec 2019 a za leden a únor 2020. Z výpisu za prosinec 2019 soud zjistil, že počáteční zůstatek na účtu byl - 46,09 Kč, konečný zůstatek na účtu – 99,27 Kč, celkové příjmy 30 656 Kč, celkové výdaje 30 709,18 Kč. V měsíci prosinci 2019 došla na účet žalovaného dne 12. 12. 2019 příchozí platba ze právnická osoba anonymizováno obec 20 186 Kč, na splátkách spotřebitelského úvěru žalovaný celkem uhradil 12 460,11 Kč, přitom čerpal úvěr ve výši 10 000 Kč. Dále byly prováděny výběry a platby kartou. Z výpisu za leden 2020 soud zjistil, že počáteční zůstatek na účtu byl – 99,27 Kč, konečný zůstatek – 10,46 Kč, celkové příjmy 35 300 Kč, celkové výdaje 35 211,19 Kč. V měsíci lednu 2020 došla na účet žalovaného dne datum příchozí platba ze právnická osoba právnická osoba obec částka, na splátkách spotřebitelského úvěru žalovaný celkem uhradil 18 594,73 Kč, přitom čerpal úvěr ve výši 10 000 Kč. Dále byly prováděny výběry kartou a na účet došla částka 3 000 Kč z účtu bankovní účet„ jméno příjmení“. Z výpisu za únor 2020 soud zjistil, že počáteční zůstatek na účtu byl – 10,46 Kč, konečný zůstatek – 88,13 Kč, celkové příjmy 28 354,18 Kč, celkové výdaje 28 431,85 Kč. V měsíci únoru 2020 došla na účet žalovaného dne 12. 2. 2020 příchozí platba ze právnická osoba anonymizováno obec 23 559 Kč, na splátkách spotřebitelského úvěru žalovaný celkem uhradil 7 702,74 Kč, přitom čerpal úvěr 4 795,18 Kč. Dále byly prováděny výběry a platby kartou, na účet„ jméno příjmení“ 13. 1. 2020 odesláno 8 000 Kč, z účtu„ jméno příjmení“ dne 27. 1. 2020 příchozí úhrada 3 000 Kč. Z výplatních pásek žalovaného za prosinec 2019 a leden 2020 soud zjistil, že žalovaný byl zaměstnán u právnická osoba anonymizováno právnická osoba, za měsíc prosinec 2019 činil jeho čistý měsíční příjem 22 860 Kč, z toho srážky na stravenky, na účet 22 300 Kč, za měsíc leden 2020 činil jeho čistý měsíční příjem 24 239 Kč, z toho srážky na stravenky, na účet 23 559 Kč. Totožnost žalovaného byla ověřena z občanského průkazu, ve kterém byl údaj o tom, že žalovaný je osobní stav. Z„ Výzvy k úhradě dlužných splátek
a informace o zesplatnění dosud neuhrazené jistiny pro případ jejich neuhrazení“ ze dne 5. 11. 2020 soud zjistil, že žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužných splátek předmětné zápůjčky v celkové výši 12 640 Kč sestávající z části jistiny 1 611 Kč a úrokových částí ve výši 11 029 Kč, dále k úhradě administrativních poplatků 2 500 Kč a dle článku 13.3 obchodních podmínek, čl. 9 smlouvy o zápůjčce ve spojení s bodem II.1. k úhradě smluvní pokuty ve výši 2 740 Kč. Žalobkyně sdělovala, že je připravena žalovanému odpustit část aktuálního dluhu ve výši odpovídající zákonným úrokům z prodlení, avšak pouze pod podmínkou, že zbývající dlužnou částku, která ke dni 5. 11. 2020 činí 17 880 Kč, uhradí neprodleně, nejpozději do 20. 12. 2020. Současně žalobkyně žalovaného upozornila, že pokud v uvedeném termínu nebude částka připsána na její účet, v souladu s čl. 13 obchodních podmínek, čl. 11 smlouvy
o zápůjčce zesplatní celou zbývající doposud neuhrazenu jistinu zápůjčky, a to ke dni 20. 12. 2020. Zároveň žalobkyně informovala žalovaného, že dojde-li k zesplatnění zápůjčky, ode dne doručení informace o zesplatnění ztratí žalovaný výhodu splátek a nastávají účinky zesplatnění, tj. celá dlužná jistina zápůjčky se stává splatnou, tím nejsou dotčeny ostatní výše uvedené pohledávky, na jejichž úhradu již vznikl žalobkyni nárok. Neuhradí-li žalovaný v plné výši celkový dluh po zesplatnění ve lhůtě uvedené v informaci o zesplatnění, je žalobkyně oprávněna uplatnit smluvní pokutu ve výši dle bodu II.1. sazebníku. Z oznámení o zesplatnění zápůjčky ze dne 30. 12. 2020 soud zjistil, že s ohledem na aktuální prodlení žalovaného s úhradou pohledávek vyplývajících ze smlouvy o zápůjčce, na které byl žalovaný upozorněn upomínkou, prohlásila žalobkyně v souladu s ustanovením čl. 13 obchodních podmínek, resp. čl. 11 smlouvy o zápůjčce, celou zbývající doposud neuhrazenou jistinu zápůjčky za splatnou ke dni 30. 12. 2020. Žalobkyně vyčíslila aktuální dluh a zároveň vyzvala žalovaného k jeho úhradě nejpozději do data 21. 1. 2021. Z předžalobní upomínky ze dne 1. 2. 2021 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného, aby ve lhůtě do 22. 2. 2021 zaplatil žalobkyni aktuální dlužnou částku z předmětné smlouvy (aktuální výše dluhu 87 524,85 Kč), a to bankovním převodem na uvedené číslo účtu. V případě, že dlužnou částku žalovaný v uvedené lhůtě neuhradí, obrátí se žalobkyně na soud a dále bude požadovat smluvní pokutu i za další dny prodlení.
4. Dle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. , ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o úvěru (dále zákon o spotřebitelském úvěru), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
5. Podle § 86 odst. 2 téhož zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
6. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
7. Soud posoudil zjištěný skutkový stav dle výše citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze v té části, ve které se žalobkyně domáhá zaplacení dlužné jistiny úvěru. Žalobkyně prokázala, že poskytla žalovanému částku 60 000 Kč, žalovaný žalobkyni celkem uhradil částku 6 230 Kč, takže dosud dluží částku 53 770 Kč. Zbývající částky, ať již neuhrazený úrok z úvěru, neuhrazené administrativní poplatky, neuhrazené smluvní pokuty, neuhrazené účelně vynaložené náklady, jejichž uplatnění má oporu v uzavřené smlouvě, nejsou žádány po právu, neboť smlouva byla shledána neplatnou. Žalobkyně totiž neprokázala, že by řádným způsobem splnila svou povinnost zkoumat schopnost žalovaného dlužníka splácet poskytnutý úvěr. Žalobkyně má nárok na zaplacení částky 53 770 Kč, což na straně žalovaného představuje bezdůvodné obohacení. V době sjednání smlouvy v březnu 2020 měla žalobkyně k dispozici doklady, ze kterých vyplývalo, že žalovaný je zaměstnán u právnická osoba anonymizováno právnická osoba, je osobní stav, jeho čistý měsíční příjem za prosinec 2019 činil 22 860 Kč, za leden 2020
24 239 Kč. Po srážce plateb za stravenky byla výplata žalovanému zasílána na účet, žalovaný měl k dispozici výpisy z účtu žalovaného za měsíce 12/ 2019, 1/ 2020, 2/ 2020. Ve formuláři příjmů
a výdajů k žádosti o úvěr je uvedeno, že žalovaný bydlí u rodičů, počet vyživovaných osob: číslo. Má pravidelné výdaje na splátky půjček 1 500 Kč měsíčně a dále průměrné měsíční výdaje 3 500 Kč. Z předložených výpisů z účtu žalovaného bylo prokázáno, že v měsících 12/ 2019, 1/ 2020, 2/ 2020 došly na účet žalovaného příchozí platba ze právnická osoba anonymizováno obec (mzda, a to
20 186 Kč v prosinci 2019, 22 300 Kč v lednu 2020, 23 559 Kč v únoru 2020). Zároveň však z těchto výpisů z účtu žalovaného bylo prokázáno, že počáteční i konečné stavy na jeho účtu se každý měsíc pohybovaly v záporných číslech a že žalovaný každý měsíc čerpal úvěr (průměrně za měsíce 12/ 2019 - 2/ 2019 částku částka) a zároveň hradil úvěrové splátky (průměrně za měsíce 12/ 2019 - 2/ 2019 částku 12 919 Kč), podrobně viz bod 3. odůvodnění tohoto rozsudku. Ohledně běžných výdajů žalovaného vycházela žalobkyně z fiktivní částky 3 500 Kč měsíčně (údaje ve formuláři příjmů a výdajů), případně z částky, kterou vyhodnotil scóringový systém žalobkyně 7 131,88 Kč, jak uvedla v doplnění žalobního návrhu (č. l. 13). Je stěží uvěřitelné, že by takové částky měly na běžné výdaje celé domácnosti (bylo ověřeno, že v době uzavření smlouvy
o zápůjčce byl žalovaný osobní stav, sám uvedl číslo vyživované osoby, není upřesněno, koho žalovaný živil), včetně výdajů na bydlení, nákupu potravin a dalších výdajů domácnosti, stačit. Navíc částky nejsou ničím konkrétním doloženy. Kromě toho je ve formuláři příjmů a výdajů uvedeno, že žalovaný splácí půjčky ve splátkách 1 500 Kč měsíčně (což rovněž není ničím doloženo a z výpisu z účtů žalovaného vyplývají splátky mnohem vyšší). Při dodržení zásady odpovědného úvěrování by pouze na základě předložených dokladů nemohla žalobkyně žalovanému úvěr poskytnout, a to i s ohledem na výši splátek dle smlouvy 3 028 Kč měsíčně. Soud vyhodnotil smlouvu o úvěru jako neplatnou, a to ve smyslu ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru
a ustanovení § 588 občanského zákoníku . Jinak by totiž byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak úrovně informovanosti, pozitivním zásahem ze strany soudu, čemuž zcela konvenuje ustálená judikatura Soudního dvora Evropské unie, kterou je nezbytné zohlednit také v rámci konformního výkladu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, potažmo druhy jeho neplatnosti. Vnitrostátní soud členského státu je povinen při výkladu vnitrostátního práva v poměrech souzené věci § 87 odst. 1 zákona
o spotřebitelském úvěru ve spojení s § 588 občanského zákoníku vykládat v co největším rozsahu ve světle znění a účelu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 tak, aby dostál jím zamýšleného výsledku, a to i v horizontálních sporech. Také při výkladu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru se prosadí závěry formulované v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015 , že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Poskytovatel je povinen aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru se považuje taková obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem. Vzhledem k výše uvedenému soud posoudil nárok žalobkyně dle ustanovení § 2991 občanského zákoníku jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení, kdy žalobkyně má právo na zaplacení částky odpovídající rozdílu mezi částkou finančních prostředků, které žalovaný skutečně vyčerpal, a částkou, kterou žalobkyni uhradil. Tzn. že žalobkyně se důvodně domáhá vrácení částky 53 770 Kč, a proto soud v této části žalobě vyhověl (výrok I. rozsudku). Žaloba je důvodná, i pokud se žalobkyně domáhala zákonných úroků z prodlení z částky 53 770 Kč od 30. 3. 2021, jak žalobkyně požadovala, neboť od tohoto data již byl žalovaný nepochybně s plněním dluhu v prodlení, do zaplacení (žalovaný byl prokazatelně vyzýván k úhradě dluhu již před tímto datem, naposledy předžalobní upomínkou ze dne 1. 2. 2021). Ve zbytku soud žalobu z důvodů uvedených výše zamítl (výrok II. rozsudku). Částku 40 190,94 Kč, ohledně které byla žaloba zamítnuta, tvoří požadovaný neuhrazený obchodní úrok z úvěru, který žalobkyně uplatňovala ve výši 17 494 Kč, požadované neuhrazené administrativní poplatky, které žalobkyně uplatňovala ve výši 4 000 Kč, požadované smluvní pokuty, které žalobkyně uplatňovala celkem ve výši 10 216,35 Kč, požadované neuhrazené účelně vynaložené náklady, které žalobkyně uplatňovala ve výši 750 Kč, neuhrazené zákonné úroky z prodlení, které žalobkyně vyčíslila částkou 2 240,59 Kč a částka 5 490 Kč, což je již uhrazená část jistiny z částky žalované jako dlužná jistina (celkem poskytnuta částka 60 000 Kč, celkem žalovaným uhrazeno 6 230 Kč, na dlužnou jistinu žalováno 59 260 Kč, to znamená žalobkyně vycházela z toho, že žalovaný na jistinu uhradil 740 Kč, soud na úhradu jistiny započetl i další žalovaným uhrazené částky, celkem 6 230 – 740 = 5 490). Dále byla žaloba zamítnuta i co do zákonného úroku z prodlení z částky 27 734 Kč od 30. 3. 2021 do zaplacení.
8. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o. s ř. Soud vycházel z toho, že žalobkyně měla ve věci úspěch pouze co do nároku na zaplacení dlužné jistiny v požadované výši
53 770 Kč a neúspěch co do nároku na zaplacení částky 40 190,94 Kč. Žalobkyně tak měla úspěch v 57,2 % a neúspěch co do 42,8 %. Po odečtení procesního neúspěchu od jejího úspěchu dospěl soud k závěru, že žalobkyně má vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 14,4 % Náklady řízení sestávají ze soudního poplatku 4 586 Kč a nákladů právního zastoupení. Náklady právního zastoupení představují odměnu advokátky za 4 úkony právní služby po 4 860 Kč (převzetí věci, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé, podání žaloby, účast u jednání dne 9. 12. 2021 v době od 9:00 do 9:55 hodin, přitom soud nepřiznal náhradu za úkon doplnění žaloby, protože pokud by žaloba od samého počátku obsahovala dostatečná skutková tvrzení i ohledně toho, jak byla posuzována schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, jakož i k dalším skutečnostem, nemusel by ji soud k doplnění skutkových tvrzení vyzývat), dále 4x paušální náhrada hotových výdajů po 300 Kč podle § 7 , § 11 , § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , v platném znění (advokátní tarif). Dále náhrada cestovních výdajů k jednání soudu dne 9. 12. 2021 ve výši 4 108 Kč, jak zástupkyně žalobkyně požadovala, jde o cestovné osobním automobilem registrační značka na trase obec – obec a zpět, to je 2 x 339 km, při spotřebě 4,5 l /100 km, vyhláškové ceně pohonných hmot 37,10 Kč l dle vyhlášky 511/2021 Sb. a náhradě za opotřebení vozidla ve výši 4,40 Kč km dle vyhlášky 589/2020 Sb. Dále náhrada za promeškaný čas, a to za 22 započatých půlhodin po 100 Kč dle § 14 odst. 1 ,3 advokátního tarifu, to je částka. V souladu s ustanovením § 137 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. vše zvýšeno o daň z přidané hodnoty (21% DPH), to je o částku celkem 5 659 Kč. Z celkové částky nákladů řízení 37 193 Kč tak náleží žalobkyni vůči žalovanému náhrada ve výši 5 355,80 Kč. V souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. je žalovaný povinen náklady řízení zaplatit k rukám zástupkyně žalobkyně (výrok III. rozsudku).
9. Vzhledem k tomu, že ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz, byl žalobkyni doměřen soudní poplatek za žalobu podle položky 2 bodu 2 Sazebníku soudních poplatků. Soudní poplatek činí podle položky 1 bod 1 písm. b) Sazebníku soudních poplatků 4 586 Kč (základ poplatku 91 720,35 Kč, když z celkem žalované částky 93 960,94 Kč je částka 2 240,59 Kč úroky z prodlení). Žalobkyně dosud zaplatila 3 383 Kč, proto byla zavázána k doplacení částky
1 203 Kč, jak je uvedeno ve výroku IV. rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím podepsaného soudu, písemně, ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).