Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

10 C 289/2021

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Kotouček Mikoláškovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 52 201,65 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15 250 Kč spolu se zákonnými úroky z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 8. 2. 2021 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části o zaplacení 36 951,65 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 239,14 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 136,94 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 11 895,76 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení ve výši 10 % ročně, s úrokem 29 % ročně z částky 11 895,76 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, dále spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 602,55 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 5 094,56 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 19 825,33 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení ve výši 10 % ročně, s úrokem 29 % ročně z částky 19 825,33 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15 250 Kč spolu se zákonnými úroky z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 8. 2. 2021 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části o zaplacení 36 951,65 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 239,14 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 136,94 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 11 895,76 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení ve výši 10 % ročně, s úrokem 29 % ročně z částky 11 895,76 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, dále spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 602,55 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 5 094,56 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 19 825,33 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení ve výši 10 % ročně, s úrokem 29 % ročně z částky 19 825,33 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila zejména tím, že dne 3. 8. 2018 právní předchůdkyně žalobkyně - společnost právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, uzavřela s žalovaným smlouvu o zápůjčce číslo na jejímž základě žalovanému poskytla v den uzavření smlouvy v hotovosti částku ve výši 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal zápůjčku vrátit v 18 měsíčních pravidelných splátkách po 3 008 Kč poskytnuté peněžní prostředky včetně částky ve výši 24 139 Kč, sestávající z kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 7 352 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, částky za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 10 178 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení 6 609 Kč Poslední splátka byla stanovena na 3. 2. 2020. Žalovaný však sjednané splátky řádně a včas nehradil, poslední splátka byla žalovaným uhrazena dne 10. 11. 2019 Celkem žalovaný na svůj dluh uhradil částku 21 550 Kč. Ke dni 3. 2. 2020 činila dlužná jistina částku 19 825,33 Kč a dlužný poplatek částku 12 763,67 Kč. Pohledávka vyplývající ze smlouvy o zápůjčce číslo byla včetně příslušenství postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 s účinností k 5. 1. 2021. Ode dne postoupení pohledávky žalovaný již na svůj dluh ničeho neuhradil. Žalobkyně tak požaduje po žalovaném zaplacení částky ve výši 32 589 Kč představující dlužnou jistinu ve výši 19 825,33 Kč a dlužnou část poplatku ve výši 12 763,67 Kč, dále požaduje zaplacení kapitalizovaných úroků ve výši 5 094,56 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 602,55 Kč, úroků ve výši 29 % ročně z částky 19 825,33 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 10 % ročně z dlužné jistiny 19 825,33 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení. Dále žalobkyně uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o zápůjčce číslo na jejímž základě žalovanému poskytla v den uzavření smlouvy v hotovosti částku ve výši 16 000 Kč. Žalovaný se zavázal zápůjčku vrátit v 18 měsíčních pravidelných splátkách po 1 618 Kč poskytnuté peněžní prostředky včetně částky ve výši 13 108 Kč, sestávající z kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 3 921 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, částky za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 5 662 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení 3 525 Kč Poslední splátka byla stanovena na 9. 5. 2020. Žalovaný však sjednané splátky řádně a včas nehradil, poslední splátka byla žalovaným uhrazena dne 10. 11. 2019 Celkem žalovaný na svůj dluh uhradil částku 9 200 Kč. Ke dni 4. 3. 2020 činila dlužná jistina částku 11 895,76 Kč a dlužný poplatek částku 7 716,89 Kč. Pohledávka vyplývající ze smlouvy o zápůjčce číslo byla včetně příslušenství postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 s účinností k 5. 1. 2021. Ode dne postoupení pohledávky žalovaný již na svůj dluh ničeho neuhradil. Žalobkyně tak požaduje po žalovaném zaplacení částky ve výši 19 612,65 Kč představující dlužnou jistinu ve výši 11 895,76 Kč a dlužnou část poplatku ve výši 7 716,89 Kč, dále požaduje zaplacení kapitalizovaných úroků ve výši 2 136,94 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 239,14 Kč, úroků ve výši 29 % ročně z částky 11 895,76 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 10 % ročně z dlužné jistiny 11 895,76 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K jednání soudu se pak žalovaný bez omluvy nedostavil, ačkoliv byl k jednání řádně předvolán. Soud proto ve smyslu jednal v nepřítomnosti žalovaného, vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. Žalobkyně se z jednání řádně omluvila a vyjádřila souhlas s rozhodnutím soudu ve věci v její nepřítomnosti.

3. Ze smlouvy o zápůjčce číslo ze dne 3. 8. 2018 má soud prokázáno, že mezi společností právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, a žalovaným byla uzavřena smlouva, na základě které byla žalovanému poskytnuta zápůjčka ve výši 30 000 Kč, kterou žalovaný v hotovosti převzal, což potvrdil svým podpisem na smlouvě. Žalovaný se zároveň zavázal vrátit věřiteli poskytnuté prostředky spolu s poplatkem ve výši 24 139 Kč sestávajícímu se z úroku ve výši 7 352 Kč, částky za zpracování doručení administrativní činnost a flexibilní splácení 10 178 Kč, částky za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 6 609 Kč. Splátky byly splatné na konci splátkového období, přičemž splátkové období začalo běžet dnem uzavření smlouvy. Výše zápůjční úrokové sazby činila 29 %. Ve smlouvě bylo dále dohodnuto, že smluvní podmínky na zadní straně formuláře jsou součástí smlouvy.

4. Ze smlouvy o zápůjčce číslo ze dne 9. 11. 2018 má soud prokázáno, že mezi společností právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, a žalovaným byla uzavřena smlouva, na základě které byla žalovanému poskytnuta zápůjčka ve výši 16 000 Kč, kterou žalovaný v hotovosti převzal, což potvrdil svým podpisem na smlouvě. Žalovaná se zároveň zavázal vrátit věřiteli poskytnuté prostředky spolu s poplatkem ve výši 13 108 Kč sestávajícímu se z úroku ve výši 3 921 Kč, částky za zpracování doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení 5 662 Kč, částky za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 3 525 Kč. Splátky byly splatné na konci splátkového období, přičemž splátkové období začalo běžet dnem uzavření smlouvy. Výše zápůjční úrokové sazby činila 29 %. Ve smlouvě bylo dále dohodnuto, že smluvní podmínky na zadní straně formuláře jsou součástí smlouvy.

5. Ze zákaznické karty ze dne 3. 8. 2018 má soud prokázáno, že totožnost žalovaného byla ověřována z číslo obč. průkazu s platností do 17. 3. 2026 vydaného stát. instituce. Jako ověřené dokumenty byly zaškrtnuty kolonky OP, pracovní smlouva a 2 výplatní pásky. Ve finančních informacích je uvedeno, že pravidelný měsíční příjem žalovaného činil částku 14 246 Kč a další čisté příjmy domácnosti byly uvedeny ve výši 22 250 Kč (celkem částku 36 496 Kč), počet zdrojů příjmů žadatele: 1; běžné měsíční výdaje pak tvoří odhadované měsíční výdaje ve výši 17 000 Kč bez konkrétní specifikace, jaká část je spotřebována na bydlení, jaká část na nákup nezbytných věcí (potraviny, léky, drogerie, ošacení). Dále bylo v zákaznické kartě uvedeno, že žalovaný nemá kreditní kartu, zápůjčku u jiné společnosti a nemá ani bankovní účet na vlastní jméno. Dále bylo v zákaznické kartě uvedeno, že žalovaný nevlastní automobil, má jednu vyživovací povinnost, žije v nájmu, a je svobodný (nebyla označena kolonka partner/ka) a je vyučen. Správnost těchto údajů žalovaný potvrdil čestným prohlášením a podpisem.

6. Ze zákaznické karty ze dne 9. 11. 2018 má soud prokázáno, že totožnost žalovaného byla ověřována z číslo obč. průkazu s platností do 17. 3. 2026 vydaného stát. instituce. Jako ověřené dokumenty byly zaškrtnuty kolonky OP, pracovní smlouva a 2 výplatní pásky. Ve finančních informacích je uvedeno, že pravidelný měsíční příjem žalovaného činil částku13 604 Kč a další čisté příjmy domácnosti byly uvedeny ve výši 15 500 Kč (celkem částku 29 104 Kč), počet zdrojů příjmů žadatele: 1; běžné měsíční výdaje pak tvoří interní splátky původnímu věřiteli ve výši 3 008 Kč a odhadované měsíční výdaje ve výši 8 500 Kč bez konkrétní specifikace, jaká část je spotřebována na bydlení, jaká část na nákup nezbytných věcí (potraviny, léky, drogerie, ošacení). Dále bylo v zákaznické kartě uvedeno, že žalovaný nemá kreditní kartu, zápůjčku u jiné společnosti a nemá ani bankovní účet na vlastní jméno. Dále bylo v zákaznické kartě uvedeno, že žalovaný nevlastní automobil, má jednu vyživovací povinnost, žije v nájmu, a je svobodný (nebyla označena kolonka partner/ka) a je vyučen. Správnost těchto údajů žalovaný potvrdil čestným prohlášením a podpisem.

7. Z tabulky umoření má soud prokázáno, že na dluh ze smlouvy o zápůjčce číslo ze dne 3. 8. 2018 žalovaný zaplatil celkem 21 550 Kč, přičemž v září a říjnu 2018 nezaplatil žalovaný nic, poslední platba proběhla k 10. 11. 2019.

8. Z tabulky umoření má soud prokázáno, že na dluh ze smlouvy o zápůjčce číslo ze dne 9. 11. 2018 žalovaný zaplatil celkem 9 200 Kč, přičemž poslední platba proběhla k 10. 11. 2019.

9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 a dvou seznamů postoupených pohledávek, ve kterých byly pohledávky za žalovaným identifikovány na řádku číslo (vždy i s uvedením čísla smlouvy o zápůjčce) má soud prokázáno, že mezi společností právnická osoba a žalobkyní bylo dohodnuto postoupení pohledávek za žalovaným ze smluv číslo číslo.

10. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 6. 1. 2021 a podacího lístku má soud prokázáno, že žalovanému byla dne 25. 1. 2021 na adresu adresa žalovaného, zaslána výzva k zaplacení dlužné částky ze smluv o zápůjčce číslo číslo nejpozději do 10 dnů od doručení výzvy a současně byl vyrozuměn o postoupení pohledávky.

11. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne 28. 6. 2021 a podacího lístku k této výzvě má soud prokázáno, že žalovaný byl výzvou zaslanou dne 28. 6. 2021 na adresu adresa žalovaného, upozorněn na prodlení s úhradou závazku ze smluv o zápůjčkách číslo číslo byl vyzván ke splacení zbývající částky dluhů, konkrétně k zaplacení částky ve výši 68 872,83 Kč, nejpozději do 13. 7. 2021 na účet žalobkyně.

12. Z rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích má soud za prokázané, že obsahuje právní názor soudu vztahující se k povinnosti věřitelů ověřovat úvěruschopnost dlužníků ve vztahu k , o spotřebitelském úvěru.

13. Shora uvedená skutková zjištění jsou dostatečná pro právní posouzení této věci.

14. Podle , , v platném znění (dále jen„ o. z.“), neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

15. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

16. Podle , o spotřebitelském úvěru, v platném znění, (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru z roku 2016“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

17. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (1) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. (2).

18. Podle § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. (1) Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možnosti spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. (2).

19. V souzené věci soud na podkladě provedeného dokazování uzavřel, že společnost právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, uzavřela s žalovaným dvě smlouvy o zápůjčce dne 3. 8. 2018 a dne 9. 11. 2018. V obou případech se jedná o spotřebitelské úvěry ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru a zároveň o spotřebitelskou smlouvu ve smyslu § 1810 a následující o.z. Zákon o spotřebitelském úvěru z roku 2010 do právního řádu zavedl povinnost věřitele (poskytovatele úvěru) před uzavřením smlouvy o úvěru posoudit s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele. Postup s odbornou péčí zahrnuje též povinnost věřitele ověřit podstatné informace poskytnuté spotřebitelem svědčící o jeho schopnosti splácet sjednaný úvěr (k tomu srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2007, sp. zn. , ze dne 22. 4. 2009, sp. zn. , rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 9. 2009, č.j.  – 56). Obdobnou povinnost má věřitel i podle zákona o spotřebitelském úvěru z roku 2016, podle kterého musí při posuzování úvěruschopnosti porovnat příjmy a výdaje spotřebitele a způsob dosavadních dluhů. Věřitel je tak povinen náležitě aktivně zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, nikoliv se spokojit pouze s jeho ničím nedoloženými prohlášeními. Za rozhodující pro právní posouzení této věci soud považoval skutečnost, zda právní předchůdkyně žalobkyně řádně splnila svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí tak, jak jí to pod sankcí neplatnosti ukládá zákon o spotřebitelském úvěru. Věřitel pak smí úvěr poskytnout jen tehdy, pokud je zřejmé, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Otázkou, zda došlo ke splnění předsmluvní povinnosti věřitele stanovené podle § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru, je soud povinen zabývat se z úřední povinnosti.

20. V souzené věci pak soud na podkladě provedeného dokazování uzavřel, že společnost právnická osoba, při posuzování úvěruschopnosti žalovaného nepostupovala s řádnou péčí odborníka a nebylo spolehlivě zjištěno, že bude žalovaný schopen dostát svým závazkům, tj. na poskytnutou zápůjčku ve výši 30 000 Kč zaplatit částku 54 139 Kč a na poskytnutý úvěr ve výši 16 000 Kč zaplatit celkem 29 108 Kč. Z předložených zákaznických karet je zřejmé, že společnost právnická osoba při prověřování úvěruschopnosti žalovaného postupovala formálně a spokojila se s tím, že v zákaznických kartách uvedené informace žalovaný stvrdil svým čestným prohlášením a podpisem. O tom svědčí zejména rozpory v zákaznických kartách. Zatímco v srpnu 2018 uvedl žalovaný odhadované měsíční výdaje ve výši 17 000 Kč, v listopadu 2018 se tato částka výrazně snížila a žalovaný uvedl již jen částku 8 500 Kč. Zároveň jsou v zákaznických kartách zcela nepodloženě uvedené údaje o dalších čistých příjmech domácnosti – žalovaný uvedl, že je svobodný a neuvedl ani výslovně, že by byl v partnerském vztahu. Není tak zřejmé, od koho měl být získáván další příjem do domácnosti (zvlášť, když žalovaný uvedl, že má jeden zdroj příjmů). Žalobkyně předložila k prokázání zkoumání úvěruschopnosti žalovaného toliko vyplněné zákaznické karty, avšak nedoložila již žádnouu, kterou si měla původní věřitelka od žalovaného vyžádat (výplatní pásky, pracovní smlouvu), zároveň nebylo nijak prokázáno, že by původní věřitelka zjišťovala a ověřovala výdaje žalovaného, tj. že by ověřovala, jaké jsou nezbytné výdaje žalovaného (zejména výdaje spojené s bydlením: nájem, poplatky za služby) a jaké jsou výdaje na osobní potřeby, případně výživné (žalovaný uvedl, že má jednu vyživovací povinnost). Původní věřitelka tak nemohla mít ucelenou představu o příjmech žalovaného (nebylo vůbec zjištěno, z čeho měl plynout druhý vykazovaný příjem domácnosti) a nemohla tak ani vědět, zda jsou tyto příjmy dostatečné na úhradu nezbytných výdajů (nájem, zálohy na služby, věci osobní potřeby výživné), když nebylo jakkoli prokázáno, že by původní věřitel relevantním způsobem jakkoli ověřoval, jaké jsou nezbytné výdaje žalovaného. Také nebylo nijak prokazováno, že by se původní věřitel ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru zabýval způsobem plnění dosavadních dluhů, když bylo z tabulky umoření prokázáno, že na zápůjčku ze dne 3. 8. 2018 uhradil žalovaný toliko první splátku řádně a včas (tj. v srpnu), avšak následnou splátku v září a říjnu již neuhradil řádně a včas a přitom mu byla v listopadu poskytnuta další zápůjčka.

21. Bylo na žalobkyni, aby prokázala, že původní věřitel řádně zkoumal úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně se však nezúčastnila jednání, omluvila se, a proto ji soud nemohl k doplnění tvrzení, jakož i k předložení důkazů k prokázání zkoumání úvěruschopnosti žalované původním věřitelem při jednání vyzvat a poučit ji podle ,3 Taková výzva a poučení je soudem činěna zásadně při ústním jednání a nedostatečná tvrzení nebo neprokázání tvrzených skutečností není důvodem k odročení jednání, a to ani za situace, kdy o to žalobkyně, aniž by se k jednání dostavila, požádá. Zároveň soud uvádí, že žalobkyni vyzýval k doplnění tvrzení a označení důkazů ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného usnesením ze dne 3. 11. 2021, č. j. -13. Žalobkyně na základě tohoto poučení zaslala soudu toliko rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích, jehož právním názorem ale není zdejší soud jakkoli vázán a nevztahuje se k projednávané věci.

22. Jelikož původní věřitel nesplnil svou předsmluvní povinnost, která je nezbytnou podmínkou pro poskytnutí spotřebitelského úvěru, a neposoudil úvěruschopnost žalovaného, má toto pochybení původního věřitele za následek absolutní neplatnost jak smlouvy o zápůjčce ze dne 3. 8. 2018, tak smlouvy o zápůjčce ze dne 9. 11. 2018 ve smyslu § 588 o.z., neboť toto porušení povinnosti odporuje zákonu a současně zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud přitom zkoumá splnění této povinnosti věřitelem i z moci úřední, neboť se jedná o povinnost věřitele, která přispívá k udržování veřejného pořádku a k ochraně spotřebitele před tzv. zneužívajícími klauzulemi (srov. závěry rozsudku Soudního dvora Evropské Unie ve věci„ OPR-Finance“ C -679/18 ze dne 5. 3. 2020).

23. Jelikož je důsledkem výše uvedeného nesplnění zákonné povinnosti absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, má žalobkyně podle § 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru omezený nárok vůči žalovanému na vrácení toliko zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru. Jelikož žalovaný na svůj dluh ze smlouvy o zápůjčce číslo uhradil částku 21 550 Kč a poskytnutá jistina činila částku 30 000 Kč, rozhodl soud tak, že žalovaný již povinen žalobkyni zaplatit zbývající část jistiny, tj. částku 8 450 Kč (30 000 Kč – 21 550 Kč); na smlouvu o zápůjčce číslo uhradil žalovaný částku 9 200 Kč, přičemž poskytnutá jistina činila částku 16 000 Kč, proto soud rozhodl tak, že je žalovaný povinen zaplatit zbývající část jistiny ve výši 6 800 Kč (16 000 Kč – 9 200 Kč). Celkem je tak žalovaný povinen na nesplacených jistinách zaplatit žalobkyni částku 15 250 Kč (8 450 Kč + 6 800 Kč). Žalobkyně požadovala přiznání zákonného úroku z prodlení od 3. 3. 2020 (v případě smlouvy ze dne 3. 8. 2018) a od 10. 12. 2019 (v případě smlouvy ze dne 9. 11. 2019), tj. v obou případech od marného uplynutí měsíční lhůty po úhradě poslední splátky, avšak soud nemá za prokázané, že by žalovaný byl již v tuto dobu v prodlení s úhradou dluhů, neboť smlouvy a veškerá ujednání obsažená v těchto listinách jsou neplatná. Žalobkyně odeslala žalovanému oznámení o postoupení pohledávky, které obsahovalo výzvu k úhradě dluhu do 10 dnů od doručení výzvy. Tato výzva byla předána k poštovní přepravě dne 25. 1. 2021, dle domněnky dojití (srov. § 573 o. z.) se má za to, že písemnost došla třetí pracovní den od odeslání písemnosti, tj. dne 28. 1. 2021 Poslední den lhůty tak připadal na 7. 2. 2021. Soud proto rozhodl o povinnosti žalovaného zaplatit z přiznané částky úrok z prodlení v zákonné výši od 8. 2. 2021, neboť od této doby byl žalovaný prokazatelně v prodlení se zaplacením dlužné částky. Dle , v platném znění, činí zákonná výše úroků z prodlení pro rozhodné období 8,25 % ročně. (výrok I)

24. Jelikož mezi stranami nebyl spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem žalovaného vrátit poskytnuté jistiny (žalovaný nikterak nereagoval na předžalobní výzvu žalobkyně a soudu nebyly předloženy rozdílné návrhy stran na určení přiměřené doby plnění ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru), byla žalovanému uložena povinnost vrátit poskytnuté jistiny podle

25. Za situace, kdy soud dospěl k závěru, že smlouvy o spotřebitelském úvěru jsou neplatné, nezbylo než žalobu ve zbývající části zamítnout, neboť nároky žalobou uplatněné se odvíjí od těchto smluv. Proto nemohl být žalobkyni přiznán nárok na požadované smluvní úroky ani na části jistiny, které přesahovaly žalovaným splacenou část. V rozsahu, v jakém soud shledal žalobu nedůvodnou, rozhodl o jejím zamítnutí včetně požadovaného příslušenství. (výrok II).

26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení za použití , podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V souzeném případě byl žalovaný oproti žalobkyni úspěšný v poměru 78 % a 22 % neúspěšný. Žalovanému by tak náležela náhrada 56 % nákladů, avšak žalovanému v řízení žádné náklady nevznikly, proto nebylo žádnému z účastníků řízení přiznáno právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Nymburce. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.