Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 3019/2005

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Krajského soudu v Praze výše označeným byl potvrzen v meritu věci výrok I. rozsudku Okresního soudu Praha-východ ze dne 17.5.2004, č.j. -200, kterým byla zamítnuta žaloba na určení, že pozemky parc. č. 116/11, pův.č. 184, 130/1, 188/1, vše v katastrálním území a obci R., jsou ve vlastnictví České republiky. Odvolací soud zasáhl do prvostupňového rozsudku pouze ve výroku o nákladech řízení; ten (šlo o výrok II. odvoláním stran napadeného rozsudku) změnil tak, že výši nákladů řízení stanovil ve prospěch žalovaného namísto částkou 72.350,- Kč částkou 68.770,- Kč. Náklady odvolacího řízení pak byly straně žalované přiznány ve výši 12.079,- Kč.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal dovolání žalovaný, a jeho dovolání směřovalo pouze do výroku rozsudku odvolacího soudu o nákladech řízení. Dovolatel byl toho názoru, že předmětem úkonu ve věci nebylo plnění penězi neocenitelné (s tarifní hodnotou 10.000,- Kč podle příslušného ustanovení vyhl. č. ve znění dalších předpisů), ale že předmět řízení bylo možné, a to exaktním výpočtem ve smyslu bonitace zemědělských pozemků, podle vyhl. č. penězi ocenit; pak by hodnota předmětu řízení činila 20.998.915,80 Kč, z nichž měla být vypočtena odměna za úkon právního zastoupení. Dovolatel proto žádal, aby dovolací soud zrušil rozsudek odvolacího soudu v rozsahu nákladových výroků a věc tomuto soudu vrátil k dalšímu řízení.

Žalobce se k dovolání nevyjádřil.

Žalovaný podal dovolání prostřednictvím právního zástupce, a stalo se tak v zákonné lhůtě. Samotný dovolatel, aniž by blíže zdůvodnil přípustnost dovolání, přičítal napadené části rozsudku odvolacího soudu zásadní význam po právní stránce a dovozoval jeho rozpor s ústavními předpisy (y).

Dovolání však není přípustné.

Řízení před nižšími instancemi sice začalo probíhat ještě podle ve znění před účinností , tedy před datem 1.1.2001, avšak právní režim přípustnosti dovolání v tom směru, který byl relevantní pro nynější posouzení věci dovolacím soudem, nedoznal ani po posledně zmíněném datu změn.

Právní úprava dovolání nepřipouští, aby bylo podáno dovolání pouze proti akcesorickému výroku meritorního rozsudku o nákladech řízení. Tento závěr, vyplývající ostatně a contrario ze znění právního předpisu ( a násl. ), podepřel Nejvyšší soud opakovaně svou judikaturou.

Již v usnesení ze dne 30.11.1992, sp.zn. (publikováno jako R 9/1994 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek) je deklarováno, že dovolání jen proti výroku odvolacího soudu o nákladech řízení, majícímu povahu usnesení, není přípustné. Týž právní závěr učinil Nejvyšší soud například i ve svém usnesení ze dne 31.1.2002, sp. zn. (R 4/2003).

Dovolací soud proto dovolání strany žalované odmítl, a to podle a

Žalobci v dovolacím řízení nevznikly žádné náklady.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek podle .

V Brně dne 14. září 2006

JUDr. Ludvík David, CSc., v. r.

předseda senátu