Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

15 C 175/2021-18

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Vladimírem Doležalem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

zastoupené advokátem titul jméno jméno, IČO

advokátem sídlem adresa, číslo obec

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

hlášen k pobytu na adrese ohlašovny anonymizována čtyři slova

o zaplacení 3 048 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částku 3 036 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 524 Kč za období od 7. do 17. ledna 2021 a z částky 3 036 Kč za období od 18. ledna 2021 do zaplacení.

II. Soud zamítá žalobu na zaplacení částky 12 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6 Kč za období od 7. do 17. ledna 2021 a z částky 12 Kč za období od 18. ledna 2021 do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni k rukám zástupce žalobkyně na náhradě nákladů řízení částku 1 126 Kč.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částku 3 036 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 524 Kč za období od 7. do 17. ledna 2021 a z částky 3 036 Kč za období od 18. ledna 2021 do zaplacení.</b> <b>II. Soud zamítá žalobu na zaplacení částky 12 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6 Kč za období od 7. do 17. ledna 2021 a z částky 12 Kč za období od 18. ledna 2021 do zaplacení.</b> <b>III. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni k rukám zástupce žalobkyně na náhradě nákladů řízení částku 1 126 Kč.</b>

1. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně, uplatněný rozkazní žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 30. března 2021, na zaplacení pohledávek, vzniklých v důsledku přepravy žalovaného dopravními prostředky žalobkyně, při nichž se žalovaný neprokázal při přepravních kontrolách platnými jízdními doklady. Podle tvrzení žalobkyně se tak žalovaný přepravoval druh dopravního prostředku na lince označení ve 13:15 hodin dne 6. ledna 2021 ve stanici název a ve 14:10 hodin dne 17. ledna 2021 ve stanici název, kdy mu podle žalobkyně vždy vznikla povinnost zaplatit žalobkyni jízdné 24 Kč a přirážku k jízdnému (smluvní pokutu) 1 500 Kč na základě výzvy kontrolora. Vedle této žalované jistiny se žalobkyně stejnou žalobou domáhala zaplacení úroku z prodlení podle výroků I. a II., když se žalovaný podle žalobkyně dostal vždy do prodlení ode dne následujícího po přepravní kontrole, neboť splatnost pohledávky nastala v den jejího provedení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a stejně jako žalobkyně a její zástupce se ani žalovaný nedostavil k nařízenému jednání, přičemž pouze neúčast strany žalující byla předem omluvena.

3. Před samotným projednáním věci se soud zabýval tím, zda je s ohledem na neznámý pobyt žalovaného a jeho procesní pasivitu pro další vedení řízení nebytné chránit procesní zájmy žalovaného ustanovením opatrovníka postupem podle , (dále jen„ OSŘ“). Soud přitom v průběhu řízení nezjistil, že by se žalobkyně, nebo jiná osoba snažily právě s ohledem na tuto skutečnost získat pro sebe neoprávněnou výhodu. Proto s odkazem na ustanovení věta první soud procesní zastupování žalovaného nezajišťoval, neboť kvalifikované zastoupení účastníka, který nemá zájem v řízení aktivně bránit svá práva, na náklady státu a z ingerence soudu by bylo porušením zásady rovnosti účastníků, zakotvené v  .

4. Soud na základě dokazování dospěl ke skutkovému zjištění, jež odpovídalo žalobním tvrzením o přepravě žalovaného v uváděné dny dopravními prostředky žalobkyně, že přitom byly provedeny přepravní kontroly, při nichž se žalovaný neprokázal platným jízdním dokladem a při níž žalobkyně vždy vyzvala žalovaného k zaplacení žalovaných částek a že smluvní přepravní podmínky žalobkyně skutečně obsahují povinnost cestujícího zaplatit žalobkyni přirážku k jízdnému 1 500 Kč, pokud se nemůže prokázat platným jízdním dokladem, nesnižuje-li se výše této přirážky za splnění dalších uváděných podmínek. Z tarifu žalobkyně pak soud zjistil, že jízdné je stanoveno v cenách od 18 do 116 Kč.

5. Soud dále vycházel z tvrzení žalobkyně o tom, že žalované částky žalovaný nezaplatil. Jde totiž o tvrzení o negativní skutečnosti, ohledně nějž tíží břemeno tvrzení a prokázání opaku žalovaného podle a .

6. Byť žalovaný použil dopravní prostředky provozované přepravcem bez platného jízdního dokladu a netvrdil přitom, že by chtěl využít svého práva na přepravu z jízdního dokladu (který ostatně zřejmě ani neměl), došlo mezi přepravcem a žalovaným vždy k uzavření smlouvy o přepravě osob ve smyslu a násl. , (dále jen„ OZ“) ve spojení s  , o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu (dále jen„ PŘ”) neboť takový závěr přijal Ústavní soud České republiky ve svém nálezu ze dne 10. ledna 2001, sp. zn. , vyhlášeném ve sbírce zákonů pod č. 78/2001. Nárok žalobkyně tak vychází z oprávnění provozovatele hromadné dopravy uložit cestujícímu zaplatit jízdné a přirážku k jízdnému v případě, že se tento neprokáže platným jízdním dokladem, zakotveném v  a odst. 6 , o drahách, (dále jen„ ZD“). Jde o zvláštní deliktní povinnost žalovaného za porušení povinnosti sjednat s přepravcem při využití prostředku hromadné přepravy osob přepravní smlouvu, resp. cestovat přepravním prostředkem pouze s platným jízdním dokladem, jak je zřejmé z PŘ. Protože žalovaný nesplnil svou povinnost ve lhůtě stanovené přepravcem podle ve smyslu PŘ, je podle ZD povinen zaplatit nejen jízdné, ale i přirážku k jízdnému za porušení přepravního řádu, uložené mu podle ZD.

7. Výše přirážky, určená přepravcem v čl. 8 bodu 4 smluvních přepravních podmínek, nepřekročila hranici stanovenou v § 18a odst. 3 ZSD. Žaloba na zaplacení přirážek k jízdnému ve výši po 1 500 Kč, celkem 3 tis. Kč, je tedy důvodná.

8. Jízdné, jehož placení lze žalovanému uložit, musí být ve smyslu § 7 PŘ určeno přepravcem v jeho tarifu. Protože tarif žalobkyně určoval jízdné od 18 Kč a žalobkyně neuvedla žádné skutečnosti, které by vysvětlily určení jízdného v žalované výši 24 Kč, lze žalobě na zaplacení jízdného vyhovět jen v částkách jízdného po 18 Kč, celkem tedy 36 Kč. Ve zbytku je žaloba nedůvodná pro neunesení důkazního břemene žalobkyní, případně břemene tvrzení, zakotveného v  , a .

9. Neuhrazením jízdného v částkách 18 Kč a přirážek k němu se žalovaný zároveň dostal do prodlení s plněním peněžitého dluhu a žalobkyni vzniklo právo žádat po žalovaném od prvního dne prodlení úrok z prodlení, a to dle ve spojení s , když žalobkyní požadovaný úrok z prodlení považuje soud v souladu s uvedenými právními předpisy za úrok z prodlení zákonný. Naopak nelze uzavřít, že by se žalovaný dostal do prodlení s placením jízdného v částkách po 6 Kč. Nárok na placení úroku z prodlení z této částky tedy není důvodný.

10. Z těchto všech důvodů soud žalobě výrokem I. vyhověl v důvodné části a ve zbytku ji výrokem II. zamítl. Lhůta pro splnění povinnosti podle výroku I. byla stanovena podle .

11. Výrokem II. soud rozhodl o náhradě nákladů řízení v souladu s  , podle kritéria převážného procesního úspěchu ve věci, když míra procesního neúspěchu je jen nepatrná. Žalobkyni při jejím nepatrném procesním neúspěchu tedy svědčí právo na plnou náhradu nákladů řízení vynaložených k účelnému uplatnění jejího práva před soudem.

12. Žalobkyně požadovala ze svých nákladů nahradit výdaje za soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměnu svého zástupce v částce po 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby spočívajících ve výzvě k plnění, převzetí a přípravě zastoupení a v písemném podání ve věci. Dále žádala paušální náhradu provozních výdajů zástupce žalobkyně za tři úkony po 100 Kč a zřejmě i náhradu odvodu daně z přidané hodnoty z nahrazovaných výdajů svého zástupce, celkem ve výši 1 489 Kč.

13. Žalobkyně vynaložila (resp. lze očekávat, že vynaloží) k účelnému uplatnění svého práva před soudem v souladu s  a ve smyslu tyto náklady na: Soudní poplatek v částce 400 Kč. Odměnu svého zástupce, který je advokátem, počítanou v souladu se stanoviskem Nejvyššího soudu České republiky vyjádřeným například v jeho rozsudku ze dne 15. května 2013, sp. zn. , zveřejněným ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 73/2013, část občanskoprávní a obchodní (všechna zde citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou dostupná na www.nsoud.cz), podle , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), za dva úkony právní služby (1. převzetí a příprava věci a 2. sepis žaloby) podle ve spojení s  advokátního tarifu, v celkové výši 400 Kč. Provozní výdaje zástupce žalobkyně v paušální výši za jednotlivé zohledněné úkony právní služby, a to ve smyslu advokátního tarifu po 100 Kč v souladu se závěry vyjádřenými v usnesení Nejvyššího soudu, tentokráte například ze dne 19. dubna 2001, sp. zn. . Náhradě odvodu daně z přidané hodnoty z odměny a hotových výdajů zástupce žalobkyně ve výši 21 % podle a 3 písm. a) a , o dani z přidané hodnoty.

14. Celkem se jedná o částku 1 126 Kč O splatnosti k rukám zástupce žalobkyně soud rozhodl podle Lhůta pro splnění této povinnosti byla také stanovena podle .

15. Další žádanou náhradu, jež se týká nákladů za úkon právní služby zástupce žalobkyně, spočívající ve výzvě k plnění adresované žalovanému, učiněné před zahájením řízení, nelze zohlednit. Náklady takto (případně, když nebylo doloženo jejich placení) vynaložené totiž nelze hodnotit jako účelné s ohledem na postavení žalobkyně, která se zabývá přepravou cestujících a inkasováním jízdného. V možnostech žalobkyně jistě je vyzvat dlužníky k placení jejich dluhů i bez (právní) pomoci advokáta. V tomto směru lze odkázat na shodné závěry, vyjádřené například v odůvodnění usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 28. června 2016, č. j. -62, vydaného jakožto soudem odvolacím ve věci vedené před zdejším soudem pod sp. zn. , usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 3. srpna 2017, č. j. -94, vydaného jakožto soudem odvolacím ve věci vedené před zdejším soudem pod sp. zn. , usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 15. ledna 2016, č. j. -55, vydaného jakožto soudem odvolacím ve věci vedené před zdejším soudem pod spisovou značkou , či usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 20. ledna 2016, č. j. -47, vydaného jakožto soudem odvolacím ve věci vedené před zdejším soudem pod spisovou značkou .

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné ( ).

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.