Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Nd 144/2006

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í :

Žalobkyně se žalobou podanou dne 19.10.2005 u Krajského soudu v Brně domáhá ochrany osobnosti.

V průběhu řízení žalovaná 4) podáním ze dne 1.11.2005 a ze dne 7.11.2005 navrhla, aby „Vrchní soud v Olomouci v souladu s ustanovením “ přikázal věc z důvodu vhodnosti Městskému soudu v Praze, „poněvadž žalobkyně je předsedkyní senátu Městského soudu v Brně“. Dalším podáním ze dne 28.12.2005, jímž reagovala na výzvu Krajského soudu v Brně ze dne 9.12.2005, žalovaná 4) sdělila, že žádá soud, aby úkon, který učinila dne 1.11.2005 a dne 7.11.2005, „laskavě posuzoval v souladu s podle jeho obsahu“, že „opakuje, že jak v podání ze dne 1.11.2005, tak v podání ze dne 7.11.2005 navrhuje delegaci vhodnou, nikoliv nutnou, a nenamítá podjatost“ a že „netrvá na tom, aby o přikázání věci rozhodl Vrchní soud v Olomouci, ale soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána“.

Žalobkyně se vyjádřila tak, že s navrhovanou delegací k Městskému soudu v Praze z důvodu vhodnosti nesouhlasí, neboť samotný fakt, že působí ve funkci předsedkyně senátu Městského soudu v Brně, nemůže být důvodem pro delegaci vhodnou.

Žalovaná 1) se vyjádřila tak, že „nespatřuje ve skutečnosti, že žalobkyně je předsedkyní senátu Městského soudu v Brně, důvod pro postoupení věci Městskému soudu v Praze“.

Žalovaní 2) a 3), ač byli soudem řádně vyzváni, se k návrhu na přikázání věci Městskému soudu v Praze ani k jeho důvodu nevyjádřili.

Podle ustanovení věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti. Podle ustanovení věty druhé účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána.

Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu ustanovení představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší nebo zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než místně příslušným soudem. Uvedené ustanovení je zároveň zákonem určenou výjimkou ze zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (srov. d, uveřejněné pod č. , ve znění ústavního ); důvody pro přikázání věci jinému než příslušnému soudu tedy musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše uvedeného ústavního principu.

V posuzované věci žalovaná 4) neuvádí v návrhu na přikázání věci Městskému soudu v Praze žádné skutečnosti, které by umožnily hospodárnější, rychlejší, spolehlivější nebo důkladnější projednání věci. Spatřuje-li důvod pro přikázání věci jinému soudu podle ustanovení v tom, že „žalobkyně je předsedkyní senátu Městského soudu v Brně“, pak zjevně opomíjí (nerespektuje) výše uvedenou právní úpravu. K přikázání věci jinému soudu (než Krajskému soudu v Brně, který je soudem věcně a místně příslušným) by mohlo dojít jen postupem podle ustanovení (tzv. delegace nutná); o takový případ se však – jak vyplývá z podání žalované ze dne 28.12.2005, v němž soudu výslovně sdělila, že „navrhuje delegaci vhodnou, nikoliv nutnou, a nenamítá podjatost“ – v této věci nejedná.

Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána ( věta první ), proto návrhu žalované 4) na přikázání věci Městskému soudu v Praze z důvodu vhodnosti nevyhověl.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 12. září 2006

JUDr. Mojmír Putna, v. r.

předseda senátu