Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 783/2006

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Josefa Rakovského a soudců JUDr. Ludvíka Davida, CSc., a JUDr. Františka Ištvánka, o dovolání                 B. P., státního podniku, zastoupené JUDr. J. S., proti rozsudku Krajského soudu v Brně z 12. 10. 2005, sp. zn. , vydanému v právní věci vedené u Okresního soudu Brno-venkov pod sp. zn. (žalobců: 1.  D. G., a 2. P. G., zastoupeného advokátkou, proti státnímu podniku B. P., zastoupenému JUDr. J. S., o vydání věcí), takto:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

O žalobě žalobců, podané u soudu 31. 3. 1992, bylo posléze rozhodnuto Okresním soudem Brno – venkov rozsudkem ze 16. 6. 2003, čj. -216, jímž byla zamítnuta žaloba, aby žalovaný státní podnik byl povinen vydat žalobcům D. G. a P. G. každému z nich po třech ideálních osminách 21 studní na získání hořké minerální vody tak, jak jsou označeny v grafické příloze znaleckého posudku č. 289 znalce Ing. J. K. ze dne 11. 1. 2000 čísly 11, 14, 15, 16, 17, 18, 19, 50, 51, 52, 53, 54, 55, 56, 57, 58, 71, 72, 73, 74 a 75, které jsou na pozemku parc. č.  2552, zapsaném v pozemkové knize v knihovní vložce č. 2374 pro knihovního vlastníka MUDr. J. R. Žalobcům bylo uloženo zaplatit žalovanému náklady řízení částkou 45.322,85 Kč, k rukám zástupce žalovaného do 15 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí, s tím, že plněním jednoho ze žalobců zaniká v rozsahu tohoto plnění povinnost plnit druhému žalobci. Žalobcům bylo dále uloženo zaplatit České republice náklady toho řízení částkou 21.408,10 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí s tím, že plněním jednoho ze žalobců zaniká v rozsahu tohoto plnění povinnost plnit druhému ze žalobců.

O odvolání žalobců proti uvedenému rozsudku soudu prvního stupně bylo rozhodnuto rozsudkem Krajského soudu v Brně z 12. 10. 2005, sp. zn. . Tímto rozsudkem odvolacího soudu byl rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o věci samé (označeném I.) potvrzen. Ve výrocích o nákladech řízení (označených II. a III.) byl rozsudek soudu prvního stupně změněn tak, že každému ze žalobců bylo uloženo nahradit žalovanému náklady řízení částkou 19.055,- Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku, a že dále bylo každému ze žalobců uloženo nahradit státu 10.704,- Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku na účet Okresního soudu Brno-venkov. Každému ze žalobců bylo také uloženo nahradit žalovanému podniku B. 1.493,50 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

Rozsudek odvolacího soudu byl doručen JUDr. J. S., který v řízení před soudy obou stupňů zastupoval žalovaný státní podnik B. P., dne 4. 11. 2005, a dovolání ze strany tohoto státního podniku (zastoupeného JUDr. J. S.) bylo dne 5. 12. 2005 předáno na poště k doručení Okresnímu soudu Brno-venkov, tedy ve lhůtě stanovené v .

Dovolatel ve svém dovolání navrhoval, aby „Nejvyšší soud změnil mimosmluvní odměny advokáta jako náklady řízení podle ustanovení           a , a to tak, že povinnost žalobců se zvyšuje o 7.750,- Kč, splatných do tří dnů od právním moci rozsudku dovolacího soudu“.

Dovolatel zdůrazňoval, že jeho dovolání směřuje jen proti odvolacím soudem provedené „nové úpravě bodu II. výroku rozsudku prvostupňového soudu“, týkající se nákladů řízení. Podle názoru dovolatele nebyl tu „výpočet nákladů řízení v případě odměny advokáta uskutečněn podle , respektive , v interpretaci právního názoru Ústavního soudu ČR, obsaženého v jeho nálezu ze dne 4. 7. 2001, , uveřejněného pod č. 100 ve svazku 23 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu ČR“.

V dovolání bylo ještě uvedeno, že „přirozeně ničeho nenamítáme, jestliže odvolací soud upraví (patrně cestou ustanovení ) povinnost žalobců k náhradě nákladů řízení“, a to na požadované zvýšení o 7.750,- Kč; „dovolací řízení pak nemusí proběhnout“. Ve „zvláštní příloze“ svého dovolání zmocněnec dovolatele ještě poukazoval na „několik překlepů, nepřesností a chybných terminologií“, které by měl odvolací soud za použití ustanovení , věta druhá, svým usnesením opravil uvedené nedostatky“.

Přípustnost dovolání dovolávajícího se státního podniku, zastoupeného plnou mocí k zastupování pověřeného zmocněnce (s právnickým vzděláním), bylo třeba posoudit podle ustanovení , upravujících v ustanoveních               - přípustnost dovolání.

Podle ustanovení § 236 odst. 1 občanského řádu lze dovoláním napadnout pravomocné rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Přípustnost dovolání proti výroku rozhodnutí odvolacího soudu, týkajícího se nákladů řízení, není stanovena, ani zmíněna v žádném z uvedených ustanovení o přípustnosti dovolání proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu.

V ustanovení je upravena přípustnost dovolání proti rozsudku a usnesení „ve věci samé“. V ustanoveních , a jsou pak jmenovitě a taxativně uvedena usnesení odvolacího soudu, proti nimž je přípustné dovolání. Rozhodnutí odvolacího soudu o nákladech řízení v žádném z uvedených ustanovení uvedeno není; nejde tu tedy o případ, v němž dovolání „zákon připouští“ (jak to stanoví ).

Za uvedených okolností nezbylo dovolacímu soudu než přistoupit k odmítnutí dovolání, podaného v této právní věci dovolatelem shora již uvedeným, podle ustanovení a , a to jako dovolání nepřípustného.

Dovolatel nebyl v řízení o dovolání úspěšný a žalobcům v řízení o dovolání náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek podle .

V Brně dne 31. srpna 2006

JUDr. Josef Rakovský

předseda senátu