Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Odo 941/2006

NEJVYŠŠÍ SOUD

ČESKÉ REPUBLIKY

U S N E S E N Í

Usnesení Vrchního soudu v  Olomouci ze dne 18. srpna 2005, č.j. , se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Vrchní soud v  Olomouci v  záhlaví označeným usnesením - cituje ustanovení a 2 ve znění účinném do 31. prosince 2000 (dále jen „“) - odmítl jako opožděné odvolání žalovaného proti rozsudku ze dne 8. srpna 2000, č.j. -64, jímž Krajský obchodní soud v Brně ponechal v platnosti směnečný platební rozkaz ze dne 29. března 2000, č.j. -7 a žalovanému uložil zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku 11.114,30 Kč (výrok I.), a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II.).

V odůvodnění usnesení odvolací soud  zejména uvedl, že rozhodnutí soudu prvního stupně bylo žalovanému doručeno v souladu s ustanovením  dne 23. října 2000 a posledním dnem lhůty pro podání odvolání bylo úterý 7. listopadu 2000. Odvolání žalovaného, podané osobně u soudu prvního stupně 10. listopadu 2000, proto ve smyslu ustanovení pro opožděnost odmítl.

Proti rozhodnutí odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, namítaje, že spočívá na nesprávném právním posouzení věci, tj. uplatňuje dovolací důvod podle ustanovení

Dovolatel odvolacímu soudu vytýká, že nebyly splněny podmínky pro náhradní doručení rozsudku soudu prvního stupně. V době od 16. do 28. října 2000 se v  místě doručení nezdržoval, jelikož jako zaměstnanec společnosti Z. S. I, s. r. o. vykonával v P. a jejím okolí akviziční činnost a do místa bydliště se nevracel. Ke svému tvrzení pak doložil ověřené opisy pracovní smlouvy ze dne 16. srpna 1999, cestovního příkazu a zprávy ze služební cesty (viz č.l. 125-129).

Proto dovolatel navrhuje, aby Nejvyšší soud usnesení odvolacího soudu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.

Podle části dvanácté, hlavy I., bodu 17., , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů (jak tomu bylo i v této věci vzhledem k ustanovení části dvanácté, hlavy I., bodu 15., ) se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (tj. podle ve znění účinném do 31. prosince 2000).

Dovolání je přípustné podle ustanovení  a je i důvodné.

Podle ustanovení rozhodnutí odvolacího soudu lze přezkoumat jen z důvodů uplatněných v dovolání. K vadám uvedeným v , a pokud je dovolání přípustné, i k vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, však dovolací soud přihlédne, i když nebyly v dovolání uplatněny.

Při zkoumání, zda byl rozsudek účastníku řízení doručen, vychází soud ze skutečností vyplývajících z obsahu spisu, popřípadě ze skutečností o okolnostech doručení zjištěných pomocí šetření, které provedl buď sám nebo prostřednictvím soudu prvního stupně. I když při zjišťování skutečností rozhodných pro posouzení, zda soudní písemnost byla řádně doručena, nejde o dokazování, soud při něm postupuje přiměřeně podle ustanovení a násl. Účastníci proto mají mimo jiné právo být přítomni při výslechu svědků ( ), výslechu účastníků ( ) či provádění důkazuu ( ), jejíž obsah je zaměřen ke zjištění rozhodných skutečností, vyjádřit se k její pravosti či správnosti a k výsledkům provedeného šetření ( ). Obdobné závěry Nejvyšší soud formuloval a odůvodnil již v usneseních uveřejněných pod čísly 25/2002 a 40/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.

Z odůvodnění napadeného rozhodnutí (v návaznosti na obsah spisu) je zřejmé, že odvolací soud založil svůj závěr o opožděnosti odvolání na „zjištěních“ učiněných z doručenky, zprávy doručující pošty a „listovních doručovacích karet“ (viz č.l. 70 p. v., 82 až 89), aniž respektoval pravidla shora uvedená a aniž žalovanému umožnil realizovat práva založená ustanovením Pochybení odvolacího soudu v tomto směru přitom umocňuje skutečnost, že v době od 1. července do 31. prosince 2000 neměla doručenka povahu veřejnéy (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. září 2003, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 11, ročník 2003, pod číslem 191).

Řízení před odvolacím soudem je tak postiženo vadou, k jejíž existenci u přípustného dovolání Nejvyšší soud přihlíží z úřední povinnosti; proto  rozhodnutí odvolacího soudu  zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení (§ 243b odst. 1, 2 a 4 o. s. ř).

V další fázi řízení odvolací soud nepřehlédne, že zpochybnil-li žalovaný údaje uvedené v soukroméě, je věcí soudu prokázat, že k doručení písemnosti způsobem předjímaným v ustanovení skutečně došlo (srov. důvody výše zmíněného usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. září 2003, sp. zn. ).

Právní názor dovolacího soudu je pro odvolací soud závazný ( věta druhá ).

V novém rozhodnutí bude znovu rozhodnuto o náhradě nákladů řízení, včetně nákladů dovolacího řízení ( věta třetí ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně  31. srpna  2006

JUDr. Petr Gemmel, v.r.

předseda  senátu