Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Odo 486/2006

NEJVYŠŠÍ SOUD

ČESKÉ REPUBLIKY

U S N E S E N Í

Dovolání se zamítá.

O d ů v o d n ě n í :

Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 15. prosince 2005, č.j. -114, odkazuje na ustanovení (dále jen „“) a čl. I. a (dále jen „“), potvrdil usnesení ze dne 16. srpna 2004, č.j. -67, jímž Krajský soud v Brně vyhověl návrhu žalobce, aby na jeho místo do řízení vstoupila společnost „V. M., spol. s  r. o. M.“ (po změně obchodní firmy „T. W., spol. s  r. o.“), (dále jen „společnost“, popř. „nabyvatelka práva“).

Odvolací soud přisvědčil závěru soudu prvního stupně, podle kterého po zahájení řízení nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy obecně vzato spojují převod práva na jiného (dne 12. června 2004 byla směnka indosována na společnost), přičemž společnost (nabyvatelka práva) se vstupem do řízení souhlasila.  Přitom zdůraznil, že i kdyby bylo podání, jímž společnost vyslovila souhlas se vstupem do řízení na místo žalobce, učiněno až po rozhodnutí soudu prvního stupně, byly by předpoklady pro vydání rozhodnutí podle - byť dodatečně - splněny. Jelikož při rozhodování o vstupu do řízení podle se soud otázkou, zda tvrzené právo bylo skutečně převedeno na jiného, nezabývá, shledal odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně věcně správným.

Proti usnesení odvolacího soudu podal druhý žalovaný dovolání, odkazuje co do jeho přípustnosti na ustanovení a namítaje, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci a že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, tj. uplatňuje dovolací důvody podle ustanovení a b)

Dovolatel polemizuje s právním názorem odvolacího soudu, podle něhož mohla nabyvatelka práva udělit souhlas se vstupem do řízení na místo žalobce až po vydání rozhodnutí soudu prvního stupně. Současně zpochybňuje platnost indosace směnky a odvolacímu soudu vytýká, že se touto otázkou nezabýval, v důsledku čehož zatížil řízení vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.

Dovolání je přípustné podle ustanovení ; není však důvodné.

Podle ustanovení má-li žalobce za to, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují  převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení, o něž v řízení jde, může dříve, než soud o věci rozhodne, navrhnout, aby nabyvatel práva nebo povinnosti vstoupil do řízení na místo dosavadního účastníka; to neplatí v případech uvedených v (odstavec 1). Soud návrhu  usnesením vyhoví, jestliže se prokáže,  že po zahájení řízení nastala právní skutečnost uvedená v odstavci 1, a jestliže s tím souhlasí ten, kdo má vstoupit na místo žalobce; souhlas žalovaného nebo toho, kdo má vstoupit na jeho místo, se nevyžaduje. Právní účinky spojené s podáním žaloby zůstávají zachovány (odstavec 2).

Nejvyšší soud již v rozhodnutích uveřejněných pod čísly 31/2004 a 37/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek formuloval a odůvodnil závěr (od něhož nemá důvod  se odchýlit ani v této věci a na nějž v podrobnostech odkazuje), podle kterého při rozhodování o návrhu žalobce, aby nabyvatel práva vstoupil do řízení na jeho místo ( ), soud ve vztahu k jím označené právní skutečnosti zkoumá, zda jde vůbec o právní skutečnost, zda jde o takovou právní skutečnost, s níž právní předpisy obecně vzato spojují přechod práva, zda označená právní skutečnost opravdu nastala a zda je způsobilá mít za následek přechod práva. Otázkou, zda je žalobce skutečně nositelem jím tvrzeného práva, popřípadě, zda podle označené právní skutečnosti toto právo přešlo na jiného, se přitom nezabývá, neboť se netýká zkoumání procesního nástupnictví ve smyslu ustanovení , ale již posouzení věci samé.

Nezkoumal-li odvolací soud platnost indosamentu nelze mu v tomto směru nic vytknout.

Správnost rozhodnutí odvolacího soudu pak není způsobilá zpochybnit ani výhrada dovolatele, že nabyvatelka práva se vstupem do řízení na místo žalobce vyslovila souhlas až v době po vydání rozhodnutí soudu prvního stupně.

Závěr, podle kterého odvolací soud ve smyslu ustanovení přihlédne i k tomu, že předpoklady pro připuštění vstupu indosatáře do řízení na místo původního žalobce byly splněny až po vydání rozhodnutí soudu prvního stupně, totiž Nejvyšší soud vyslovil již v usnesení ze dne 14. září 2005, sp. zn. , uveřejněném v časopise Soudní judikatura č. 1, ročník 2006, pod číslem 5.

Jelikož se dovolateli prostřednictvím uplatněných dovolacích důvodů správnost rozhodnutí odvolacího soudu zpochybnit nepodařilo, přičemž z obsahu spisu se nepodává ani existence vad, k nimž dovolací soud u přípustného dovolání přihlíží z úřední povinnosti ( věta druhá ), Nejvyšší soud dovolání podle ustanovení zamítl.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně  31. srpna  2006

JUDr. Petr  G e m m e l,  v. r.

předseda  senátu