Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Žiadne známe citácie.
BBB71A34D7709140C1257A4E006AA0AD.html
HTML · 10.9 KB
No categories available
20 Cdo 2909/2005
U S N E S E N Í
O d ů v o d n ě n í :
Ve výroku uvedeným rozhodnutím krajský soud změnil usnesení ze dne 11. 2. 2004, č.j. 1 Nc 2137/2004 -8, jímž Okresní soud Praha - západ nařídil podle rozhodnutí Č. t. ú., odboru pro oblast P., z 18. 6. 2001, č.j. 083427/2001-631/Čeč/G, k vydobytí pohledávky 11.213,70 Kč s 8 % úroky z prodlení od 16. 5. 2001 do zaplacení na majetek povinného exekuci, tak, že návrh na nařízení exekuce zamítl. Odvolací soud zjistil, že k exekuci navržené rozhodnutí (§ 40 odst. 1 písm. e/ zákona č. 120/2001 Sb. , o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů ve znění pozdějších předpisů, dále jen „zákon č. 120/2001 Sb. “) se stalo vykonatelným dne 26. 7. 2001. Protože rozhodnutí správního orgánu lze vykonat jen ve lhůtě uvedené v § 71 odst. 3 zákona č. 71/1967 Sb. , o správním řízení /správní řád / ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 71/1967 Sb. “), a jelikož tato lhůta uplynula, aniž byl výkon realizován, nelze exekuci nařídit.
Rozhodnutí odvolacího soudu napadla oprávněná dovoláním, jímž namítá nesprávné právní posouzení věci (§ 241a odst. 2 písm. b/ zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů, dále též jen „o.s.ř. “). Právo na úhradu za poskytnuté telekomunikační služby, jež přiznává předmětné správní rozhodnutí, podléhá – argumentuje dovolatelka – promlčení, takže ustanovení § 71 odst. 3 zákona č. 71/1967 Sb. nemůže být použito. Navrhla proto, aby dovolací soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud věc projednal podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 3. 2005 (viz čl. II, bod 3. zákona č. 59/2005 Sb. ).
Dovolání – přípustné podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. a/ , § 238a odst. 1 písm. c/ , odst. 2 o.s.ř. a § 130 zákona č. 120/2001 Sb. – je důvodné, protože odvolací soud své rozhodnutí založil na dosud obecně přijímaném výkladu ustanovení § 71 odst. 3 zákona č. 71/1967 Sb. , jenž však byl – v případech, o který jde i v dané věci – radikálně změněn usnesením ze dne 16. 2. 2005, sp. zn. 31 Cdo 1966/2004 , uveřejněném v časopise Soudní judikatura 5/2005 pod č. 82. Velký senát Nejvyššího soudu v citovaném rozhodnutí, na něž dovolací soud v plném rozsahu odkazuje, uzavřel, že při soudním výkonu (exekuci) rozhodnutí správního orgánu, kterým bylo oprávněné přiznáno právo, jež podle příslušných hmotněprávních ustanovení podléhá promlčení, se ustanovení § 71 odst. 3 zákona č. 71/1967 Sb. nepoužije.
Za této situace nelze dovodit, že napadené rozhodnutí je správné, a proto je Nejvyšší soud zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení (§ 243b odst. 2 , část věty za středníkem, odst. 3, věta první, o.s.ř. ).
Soudy nižších stupňů jsou vázány právním názorem vysloveným shora (§ 243d odst. 1 , věta první, o.s.ř. ).
O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§ 87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb. ).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 30. srpna 2006
JUDr. Pavel K r b e k , v.r.
předseda senátu