Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Odo 982/2006

NEJVYŠŠÍ SOUD

ČESKÉ REPUBLIKY

U S N E S E N Í

Dovolání se zamítá.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Ostravě v záhlaví označeným usnesením - odkazuje na ustanovení (dále jen „“) - potvrdil usnesení ze dne 1. září 2005, č.j. -32, jímž Okresní soud v Ostravě připustil, aby do řízení na místo dosavadní žalobkyně K., s. r. o., vstoupila společnost F. s. r. o.,(dále jen „společnost“).

Odvolací soud přitakal soudu prvního stupně v závěru, že přechod práv a povinností k pohledávce, jejíž zaplacení je předmětem sporu, byl doložen smlouvou o postoupení pohledávky uzavřenou dne 10. června 2005 mezi žalobkyní a společností, přičemž společnost se vstupem do řízení souhlasila.

Proti usnesení odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, jehož přípustnost dovozuje z ustanovení Namítá, že napadeným rozhodnutím došlo „k zásahu do zásady právní jistoty účastníků“, neboť smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 10. června 2005 byla postoupena jen jistina úvěru poskytnutého smlouvou reg. č. 10475/00 ze dne 2. listopadu 1995, jež byla žalobkyní ke dni 30. září 2004 vyčíslena částkou 4,601.996,- Kč. Předmětem řízení je však částka 14,012.748,60 Kč, tedy částka nepoměrně vyšší, než „s jakou je společnost oprávněna disponovat“. Ve smlouvě o postoupení pohledávky není zmínka o vedeném soudním řízení, pročež není zřejmé, v jakém rozsahu byla pohledávka na společnost postoupena a smlouva o postoupení pohledávky je proto neurčitá.

Dovolatel dále odvolacímu soudu vytýká, že nezohlednil „právní povahu bankovních obchodů“ a nerespektoval postavení účastníků těchto vztahů. Rozhodnutím o vstupu účastníka do řízení postupem podle na místo dosavadního účastníka nemůže být porušeno právo rovného postavení účastníků podle

Proto dovolatel navrhuje, aby Nejvyšší soud usnesení soudů obou stupňů zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Dovolání je přípustné podle ustanovení ; není však důvodné.

Právní posouzení věci je obecně nesprávné, jestliže odvolací soud posoudil věc podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.

Podle ustanovení má-li žalobce za to, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení, o něž v řízení jde, může dříve, než soud o věci rozhodne, navrhnout, aby nabyvatel práva nebo povinnosti vstoupil do řízení na místo dosavadního účastníka; to neplatí v případech uvedených v (odstavec 1). Soud návrhu usnesením vyhoví, jestliže se prokáže, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost uvedená v odstavci 1, a jestliže s tím souhlasí ten, kdo má vstoupit na místo žalobce; souhlas žalovaného nebo toho, kdo má vstoupit na jeho místo, se nevyžaduje. Právní účinky spojené s podáním žaloby zůstávají zachovány (odstavec 2).

Již v rozhodnutí uveřejněném pod číslem 31/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyšší soud formuloval a odůvodnil závěr, podle kterého předmětem řízení o návrhu ve smyslu ustanovení není posouzení, zda tvrzené právo (povinnost), které mělo být převedeno nebo které mělo přejít na jiného, dosavadnímu účastníku svědčí či nikoli, popř. zda podle označené právní skutečnosti bylo převedeno (přešlo) na jiného, když takové posouzení se již týká posouzení věci samé. K tomuto závěru se přihlásil rovněž v rozhodnutí uveřejněném pod číslem 37/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek s tím, že právní skutečností, se kterou právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení ( ), je i smlouva o postoupení pohledávky ve smyslu ustanovení a násl. .

Shora uvedené závěry, od nichž nemá Nejvyšší soud důvod se odchýlit, a které respektoval při posuzování podmínek procesního nástupnictví i odvolací soud, se uplatní i v projednávané věci.

Oproti mínění dovolatele Nejvyšší soud nemá, shodně se soudem odvolacím, pochybnost o tom, že pohledávka, jak byla vymezena ve smlouvě o postoupení pohledávky, je pohledávkou, o kterou v řízení jde, neboť s jistinou bylo podle výslovného znění smlouvy o postoupení pohledávky postoupeno i její příslušenství, zajištění a veškerá práva s ní spojená.

Výhradu dovolatele co do nerespektování právního postavení účastníků bankovních obchodů s přihlédnutím k tomu, že společnost je „nebankovní subjekt“, Nejvyšší soud nepovažuje rovněž za opodstatněnou, neboť posouzení, zda lze postoupit pohledávku „nebankovnímu subjektu“, je řešením otázky platnosti smlouvy o postoupení pohledávky, které je vyhrazeno až rozhodnutí ve věci samé.

Jelikož se dovolateli prostřednictvím uplatněného dovolacího důvodu správnost rozhodnutí odvolacího soudu zpochybnit nepodařilo, Nejvyšší soud, aniž ve věci nařizoval jednání ( věta první ), dovolání jako nedůvodné zamítl ( část věty před středníkem ).

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 30. srpna 2006

JUDr. Petr Gemmel, v. r.

předseda senátu