Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Odo 106/2005

NEJVYŠŠÍ SOUD

ČESKÉ REPUBLIKY

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Kolíně rozsudkem ze dne 8. prosince 2003, č. j. -116, uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku částku 34.000,- Kč s 10 % úrokem z prodlení od 22. 2. 2000 do zaplacení, zamítl žalobu o zaplacení částky 91.805,90 Kč s 10 % úrokem z prodlení od 22. 2. 2000 do zaplacení a rozhodl o nákladech řízení. Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 13. července 2004, č. j. -143, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Dovolání, jímž žalobce napadl rozsudek odvolacího soudu ve výroku, kterým byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně v zamítavém výroku o věci samé, a ve výroku o nákladech odvolacího řízení, není přípustné podle , , ve znění před 1. 4. 2005 (dále jen „“) a nebylo dovolacím soudem shledáno přípustným ani podle , neboť napadený rozsudek odvolacího soudu nemá po právní stránce zásadní význam ( ).

Protože dovolání podle je přípustné pouze k řešení právních otázek, může být jeho přípustnost dána jen naplněním dovolacího důvodu uvedeného v , jímž lze namítat, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Dovolací důvod podle , kterým je možno vytýkat, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, lze úspěšně použít pouze v případě, že je dovolání přípustné, tedy že dovolací soud dospěje k závěru o zásadním právním významu napadeného rozhodnutí. Sám o sobě, i kdyby byl dán, přípustnost dovolání založit nemůže. Dovolací důvod mířící na pochybení při zjišťování skutkového stavu věci nelze v případě dovolání přípustného podle uplatnit vůbec (srovnej výslovné znění ).

Z obsahu dovolání (tj. z vylíčení dovolacích námitek žalobcem) vyplývá, že žalobce své výhrady k právnímu závěru odvolacího soudu o nedostatku věcné pasivní legitimace žalovaného založil na kritice správnosti zjištěného skutkového stavu. Jestliže totiž žalobce nesouhlasí se skutkovými závěry odvolacího soudu, že kupní smlouva byla uzavřena mezi společností A. spol. s r. o. a P. K., a nabízí svou verzi skutku (vycházející z jeho detailního rozboru a hodnocení jednotlivých důkazů provedených v řízení), z níž dovozuje pasivní legitimaci žalovaného, uplatnil tím ve skutečnosti nezpůsobilý dovolací důvod podle Žalobce nenamítá, že odvolací soud jím správně zjištěný skutkový stav nesprávně posoudil po stránce právní; argumentuje tím, že kdyby odvolací soud nepochybil ve svých skutkových závěrech a vzal v úvahu skutečnosti, které žalobce tvrdil, musel by návazně dospět k odlišnému (správnému) právnímu posouzení věci. Námitky, že odvolací soud (resp. soud prvního stupně) neprovedl žalobcem navržené důkazy (opětovným výslechem svědka M., svědků J. G. st. a ml., účetními doklady a zprávou od společnosti A. spol. s r. o. a dalších obchodních společností či vyjádřeními správních úřadů), které měly podle jeho přesvědčení prokázat, že smlouvu o dodávce zboží se společností A. spol. s r. o. uzavřel žalovaný a nikoli P. K., představují použití dovolacího důvodu podle Ani z hlediska takové výtky nemohl ovšem dovolací soud správnost rozsudku odvolacího soudu přezkoumat.

Stejně tak otázka, „kdo a jak odpovídá za provozování podnikatelské činnosti za situace, kdy byl znám jediný nájemce nebytových prostor, který nesplnil právními předpisy stanovené podmínky provozování živnosti a zda může být v takovém případě přenášena odpovědnost za závazkový vztah na jinou osobu“, pro jejíž řešení přisuzuje žalobce napadenému rozhodnutí zásadní význam po stránce právní, není způsobilá přípustnost dovolání podle založit, neboť rozhodnutí odvolacího soudu na takto formulované otázce nespočívá.

Jelikož dovolání není přípustné ani proti nákladovému výroku rozsudku odvolacího soudu (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. 1. 2002, sp. zn. , uveřejněné pod R 4/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek o nákladech řízení), lze uzavřít, že dovolání žalobce směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Dovolací soud je proto podle věty první a odmítl.

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle věty první, , a za stavu, kdy žalovanému v dovolacím řízení nevznikly žádné náklady, na jejichž náhradu by jinak měl proti žalobci právo.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně 29. srpna 2006

JUDr. Blanka Moudrá, v.r.

předsedkyně senátu