Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 Tcu 114/2006

U S N E S E N Í

Podle se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky P. F. , rozsudkem Obvodového soudu v Pirně, Spolková republika Německo, ze dne 18. 7. 2003, sp. zn. , a to pro trestný čin nezákonného převádění cizinců, trestný čin nedovoleného vstupu po odsunutí a trestný čin nedovoleného pobytu bez cestovního pasu podle č. 2, č. 6, odst. 2 č. 1a, č. 1b, č. 1, č. 2, , , , cizineckého zákona Spolkové republiky Německo, Spolkové republiky Německo, k trestu odnětí svobody v délce trvání jednoho roku.

O d ů v o d n ě n í :

Uvedené trestné činnosti se podle zjištění soudu dopustil odsouzený tím, že

poté, co se dne 23. 1. 2003 večer v D. dal blíže neidentifikovanému muži jménem „H. “ najevo svoji ochotu podílet se na nezákonném převádění čínských státních příslušníků s vízovou povinností z České republiky do Spolkové republiky Německo prostřednictvím nákladní vlakové přepravy, přičemž za tento převod měl od „H. “ obdržet odměnu ve výši 10 000 Kč,

převzal v noci ze dne 23. 1. na 24. 1. 2003 tři čínské státní příslušníky a nastoupil s nimi dne 24. 1. 2003 krátce před 01:00 hod. na vlakovém nádraží D. –V. do vlaku č. 43262. Odsouzený a převáděné osoby se ukryli pod návěsem kontejnerového vlaku, vlak přejel u S. česko–německou státní hranici a jel dále směrem na D. , kde měl odsouzený převáděné osoby odvést do jisté restaurace. Dne 24. 1. 2003 kolem 03:15 hod. však byla celá skupina zadržena na nádraží v B. S. při kontrole prováděné úředníky Spolkové ochrany hranic. Odsouzený přitom věděl, že převádění čínští státní příslušníci nemají povolení nezbytná k pobytu na území Spolkové republiky Německo, a byl si rovněž vědom toho, že byl naposledy dne 27. 9. 2002 příslušnými německými orgány odsunut z území Spolkové republiky Německo a neměl tedy žádné povolení ke vstupu na její území a rovněž u sebe neměl ani platný cestovní pas či náhradní doklad.

Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo dne 14. 8. 2006, pod sp. zn. 3633/2005–MO–M/3, podle , o Rejstříku trestů (dále jen „ “), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německým soudem do evidence Rejstříku trestů České republiky. Tento návrh byl doručen Nejvyššímu soudu České republiky dne 21. 8. 2006.

Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.

Především je třeba uvést, že podle § 4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud České republiky rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§ 4 odst. 4 zákona).

Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž se odsouzení týká skutku, jenž vykazuje znaky trestných činů i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestný čin nedovoleného překročení státní hranice podle § 171a tr. zák. a trestný čin maření úředního rozhodnutí podle § 171 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona.

V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený P. F. se pro finanční prospěch podílel na nelegálním převodu cizinců přes státní hranici, což je poměrně nebezpečná trestná činnost, poškozující zájmy České republiky, přičemž však zároveň svým vstupem a pobytem na území Spolkové republiky Německo mařil výkon úředního rozhodnutí, jelikož byl z tohoto území předtím vyhoštěn. Odsouzený přitom jednal v takovém rozsahu (převedl celkem tři cizince) a za takových okolností (cizince vystavil při dopravě přes státní hranici značnému nebezpečí ohrožení zdraví a života), že je již možné jeho jednání označit za závažné ve smyslu § 4 odst. 2 zákona. Závažnost jednání odsouzeného je přitom zvyšována i skutečností, že byl v minulosti za nedovolený vstup a pobyt na území Spolkové republiky Německo minimálně pětkrát potrestán tamními soudy. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen již poměrně citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.

Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 28. srpna 2006

Předseda senátu:

JUDr. Karel Hasch