Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 C 431/2019

Okresní soud Praha – západ rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Blankou Rejškovou jako samosoudkyní v právní věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

bytem adresa žalobkyně

zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovaným: 1. celé jméno žalované

bytem adresa žalovaného, žalované a žalobkyně

2. celé jméno žalovaného

bytem adresa žalovaného, žalované a žalobkyně

oba zastoupeni advokátem JUDr. jméno příjmení

sídlem adresa

o povinnost zdržet se zásahů do vlastnického práva žalobců imisemi z pozemku žalovaných

takto:

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala uložení žalovaným, aby se zdrželi všeho, co způsobí, že na pozemek žalobců parcelní číslo v katastrálním území Roztoky vnikají imise jehličí a pryskyřice z jedle o výšce cca 25 m na pozemku parcelní číslo umístěnou u hranice s pozemkem parcelní číslo zhruba 1 m od plotu s ulicí příjmení, vše v katastrálním území Roztoky u Prahy, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovaným na náhradě nákladů řízení částku částka, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalovaných.

Odůvodnění:

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala uložení žalovaným, aby se zdrželi všeho, co způsobí, že na pozemek žalobců [parcelní číslo] v katastrálním území Roztoky vnikají imise jehličí a pryskyřice z jedle o výšce cca 25 m na pozemku [parcelní číslo] umístěnou u hranice s pozemkem [parcelní číslo] zhruba 1 m od plotu s ulicí [příjmení], vše v katastrálním území Roztoky u Prahy, se zamítá. II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovaným na náhradě nákladů řízení částku [částka], a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalovaných.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, jímž by byla žalovaným uložena povinnost zdržet se všeho, co způsobí, že na její pozemek parcelní číslo v katastrálním území Roztoky vnikají imise jehličí a pryskyřice z jedle o výšce cca 25 m na pozemku parcelní číslo umístěné u hranice s pozemkem parcelní číslo zhruba 1 m od plotu s ulicí příjmení, vše v katastrálním území Roztoky u Prahy. Žalobu odůvodnila tím, že má ve společném jmění manželů pozemek parc. číslo v kat. území obec u obec, který sousedí s pozemkem parc. číslo v kat. území obec u obec ve vlastnictví žalovaných. příjmení mezi stranami se týká stromu, který stojí na západní/severozápadní straně shora uvedeného pozemku žalovaných. Jedná se o jedli vysokou cca 20 až 25 metrů. Vzhledem ke směru, kterým fouká vítr, padá veškeré jehličí z tohoto stromu na pozemek a dům žalobkyně, která tak musí jehličí neustále uklízet, a to nejen ze své zahrady, ale i ze střechy domu a okapů. Kromě toho působí napadané jehličí řadu dalších problémů, jako jsou potíže se schůdností v době mokra a vnikání jehličí do některých technických zařízení žalobkyně. Tímto je průběžně poškozován majetek žalobkyně a je nucena k pravidelným odstraňovacím pracím. Žalobkyně se pokoušela o smírné vyřešení tohoto sousedského problému mnohokráte, nejprve přímým kontaktem se sousedy a poté v rámci jiného sporu i dopisem právního zástupce. V tomto případě však nelze dojít k jakékoli dohodě se žalovanými.

2. Žalovaní navrhli zamítnutí žaloby s odůvodněním, že je sice pravdou, že na západní/severozápadní straně jejich pozemku stojí strom, avšak nejedná se o jedli. Tvrzení, že veškeré jehličí padá z uvedeného stromu žalovaných na pozemek žalobkyně, není ničím podloženo. příjmení je celoročně stálezelený, takže z něj neopadává veškeré jehličí, ale jen jeho malá část, a to pouze jednou za rok. Vzhledem ke skutečnosti, že strom roste v rohu jejich pozemku a třetím sousedícím pozemkem je veřejná komunikace, nemůže na pozemek žalobkyně padat veškeré jehličí z tohoto stromu. Nad pozemkem žalobkyně se nachází pouze necelá jedna čtvrtina koruny stromu. Tvrzení, že žalobkyně musí jehličí neustále uklízet, není ničím podloženo a není pravděpodobné. To platí i o neurčitém tvrzení, že jehličí působí řadu dalších problémů. V okolí se vyskytuje mnoho podobných stromů a není zřejmé, z jakého z nich imise pocházejí. Není pravdou, že by se žalobkyně mnohokráte pokoušela o smírné vyřešení přímým kontaktem se žalovanými. Spad jehličí není dle názoru žalovaných imisí, jež by byla nad míru přiměřenou místním poměrům. obec u obec jsou zahradním městem, v němž rostou jehličnaté stromy hojně. V těsné blízkosti domu žalobkyně roste větší seskupení několika jehličnatých stromů jiného vlastníka. Pokud v určitém ročním období dochází k opadávání jehličí, pak toto padá ze všech těchto stromů. Žalobkyně nemůže být omezena v obvyklém užívání pozemku, a to již proto, že část pozemku, nad nímž je podstatná část koruny předmětného stromu, užívá zcela běžně k vjezdu automobilu na svůj pozemek. Je nutno přihlédnout k tomu, že strom vysadil otec žalovaného a roste na předmětném místě 50 let. Když si žalobkyně vybírala pozemek ke koupi, tak jej kupovala s tím, že v jeho blízkosti stojí tento vzrostlý strom.

3. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalobkyně a její manžel jsou vlastníky pozemku parc. číslo který sousedí s pozemkem parc. číslo ve vlastnictví žalovaných, že na pozemku parc. číslo stojí strom – douglaska tisolistá o výšce cca 21 metrů umístěný 1,3 m od hranice s pozemkem parc. číslo m od veřejné komunikace, vše v kat. území obec u obec, a že na pozemek žalobkyně ze stromu padá jehličí.

4. Z fotografií na č.l. 5 a 6 pořízených žalobkyní po vichřici bylo zjištěno, že na pozemku žalobkyně je u vjezdu na pozemek, na schodišti, u vstupních dveří, v květináčích a u okapního lapače nečistot, tzv. gajgru, napadáno větší množství jehličí. Z předložených fotografií žalovaným soud zjistil běžný stav spadu z předmětného stromu na pozemek žalobkyně.

5. Ze znaleckého posudku znalce celé jméno znalce ze dne datum na č.l. 59 spisu zdejšího soudu sp. zn. soud zjistil, že bylo při místním šetření bylo zjištěno, že se nejedná o jedli, rod anonymizováno, ale o rod anonymizováno, douglasku tisolistou – anonymizováno menziesii. příjmení stromu roste v rohu pozemku p. číslo od hranice s pozemkem parcelní číslo je vzdálen 1,3 m, od hranice s veřejnou komunikací je vzdálen 1,4 m (měřeno na střed kmene stromu). příjmení nevykazuje žádné mechanické poškození, rány po dřívějších ořezech větví jsou dobře zahojené, nevykazují známky hniloby, nejsou viditelné vývrtky dřevokazného hmyzu. Pod stromem a v nejbližším okolí není vidět zvýšený spad jehlic. obec je pravidelná, mírně proschlá. příjmení je válcovitý, pravidelný. Dle majitelů je stáří stromu padesát let, tím spadá do skupiny stromů 40 – 60 let. Podle stupně vytváření borky (kůry) a kuželovitého tvaru koruny odpovídá uvedené stáří stromu realitě. příjmení se jeví jako zdravý jedinec, bez viditelného poranění, je dobře udržovaný, prosychání části koruny je běžný jev. příjmení je dobře ukotven a vývrat hrozí jen ve velmi malém procentu, při abnormálním poryvu větru, který se nedá předpovídat. Dle výpočtu příjmení zlomení ve kmeni nehrozí. U některých dřevin je stabilizační řez nemožný, u tohoto rodu je zcela vyloučen.

6. Z rozsudku zdejšího soudu ze dne datum rozhodnutí č.j. číslo jednací, který nabyl právní moci dne datum, bylo zjištěno, že žaloba žalobkyně a jejího manžela, kterou se tito domáhali, aby žalovaní odstranili strom – douglasku tisolistou o výšce cca 21 m, stojící na pozemku p. číslo umístěnou 1,3 m od hranice s pozemkem p. číslo m od veřejné komunikace, vše v k.ú. obec u obec, byla zamítnuta s odůvodněním, že by předmětný strom sice v případě pádu mohl zasáhnout dům žalobců, avšak pád či zlomení předmětného stromu jsou velmi nepravděpodobné, z čehož je zřejmé, že v daném případě zde vážné ohrožení ve smyslu ust. , , není.

7. Na místním šetření dne datum přítomný soudem ustanovený znalec celé jméno znalce identifikoval předmětný strom jako douglasku. Oproti znaleckému posudku vypracovanému v předcházejícím soudním řízení neviděl zhoršení stavu stromu. Douglaska, stejně jako ostatní jehličnaté stromy, opadává, nicméně opadává kontinuálně v průběhu celého roku, obměňuje jehlice. K největšímu spadu jehlic dochází obvykle v sušších letních měsících. Co se týká jehličí a šištic, které byly vidět pod douglaskou, mohlo se jednat o jehličí a šištice z předmětného stromu, stejně jako o jehličí a šištice ze stromů téhož druhu umístěných na druhé straně silnice. Před domem žalobkyně stála borovice, jejíž jehličí a šišky se nacházely jak pod borovicí, tak na přístupové cestě. Na schodišti a u schodiště do domu žalobkyně se nacházely zaschlé pupeny z douglasky či douglasek a dvě šištice z douglasky. Na záhonu s růžovými keři a výklencích vedoucích do sklepa se mj. nacházely šištice a pupeny z douglasky. Na trampolíně na zahradě žalobkyně se nacházely 3 šištice z douglasky a jehličí z borovice a douglasky. V prostoru lapače nečistot (gajgru) se nacházely dvě šišky z douglasky, zaschlé pupeny z douglasky a listí z ořechu. U garáže se nacházely zaschlé pupeny z douglasky, podél plotu pod předmětným stromem se nacházely šišky a jehlice z douglasky. Na pozemku žalovaných se pod předmětným stromem nějaké jehličí z douglasky nacházelo, občas byla vidět šištice z douglasky, nicméně se jednalo o udržovaný trávník. Na pozemku ležícím naproti pozemku ve vlastnictví žalobkyně bylo identifikováno 7 ks douglasek při hranici s chodníkem, za rohem se nacházela jedna vzrostlá borovice. V ústí ulice ulice byly na jednom pozemku znalcem identifikovány dva udržované a stříhané smrky a vzrostlá borovice, na dalším pozemku vzrostlá borovice a na dalších dvou pozemcích vzrostlý smrk pichlavý a vzrostlá borovice. Co se týká frekvence a množství spadu, tento je dle znalce obdobný jako u douglasky. Na pozemku u adresa roste u plotu túje – zerav, vzrostlý smrk omorika a borovice černá. Vzadu na dalších pozemcích byl vidět zerav a za ním dva vzrostlé smrky, na druhé straně potom vzrostlá borovice vejmutovka a u adresa vzrostlý tis, který, na rozdíl od jiných jehličnanů, opadává minimálně.

8. Soud rozhodl, že neprovede dokazování účastnickou výpovědí žalovaného pro nadbytečnost, neboť provedení tohoto důkazu navrhovaného žalovaným by bylo v rozporu s principem hospodárnosti a rychlosti soudního řízení.

9. Soud hodnotil důkazy jednotlivě a v jejich vzájemné souvislosti a učinil následující skutkový závěr: Žalobkyně a její manžel jsou vlastníky pozemku parc. číslo v k.ú. obec u obec, který sousedí s pozemkem parc. číslo v k.ú. obec u obec ve vlastnictví žalovaných. Na pozemku žalovaných parc. číslo stojí strom – douglaska tisolistá, o výšce cca 21 metrů, umístěný 1,3 m od hranice s pozemkem žalobkyně parc. číslo m od veřejné komunikace. Na pozemek žalobkyně z předmětného stromu padá jehličí, pupeny a šištice. V bezprostřední blízkosti stromu má žalobkyně příjezdovou cestu ke garáži. Stav předmětného stromu se nezhoršil oproti stavu zjištěnému v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. spisová značka, kde byl tento strom hodnocen jako zdravý jedinec, bez viditelného poranění, dobře udržovaný. Před domem žalobkyně stojí borovice, jejíž jehličí a šišky se nacházejí jak pod borovicí, tak na přístupové cestě. Na pozemku naproti pozemku ve vlastnictví žalobkyně se nachází při hranici s chodníkem 7 kusů douglasek. V okolí pozemků účastníků se nachází v zahradách v blízkosti obydlí množství vzrostlých jehličnanů. Frekvence a množství spadu je u uvedených jehličnanů, s výjimkou tisu, obdobné jako u douglasky. Jehličnany opadávají kontinuálně v průběhu celého roku, přičemž obměňují jehlice. K největšímu spadu jehlic dochází obvykle v sušších letních měsících. Pokud jde o jehličí a šištice z douglasky nacházející se na pozemku žalobkyně, může se jednat nejen o jehličí a šištice z předmětného stromu, ale také ze stromů téhož druhu umístěných naproti pozemku žalobkyně na druhé straně silnice. K většímu spadu rostlinného materiálu dochází v případě mimořádných událostí, např. vichřice.

10. Podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ obč. zák.“) vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku; to platí i o vnikání zvířat. Zakazuje se přímo přivádět imise na pozemek jiného vlastníka bez ohledu na míru takových vlivů a na stupeň obtěžování souseda, ledaže se to opírá o zvláštní právní důvod.

11. V daném případě se žalobkyně domáhala vůči žalovaným toho, aby se tito zdrželi všeho, co způsobí, že na její pozemek parc. číslo v k. ú. obec u obec vnikají imise jehličí a pryskyřice z předmětného stromu rostoucího na pozemku žalovaných parc. číslo u hranice s jejím pozemkem zhruba 1 m od plotu s ulicí příjmení. Soud se tedy zabýval tím, v jaké míře dochází ke vnikání imisí z předmětného stromu na pozemek žalobkyně, zda v důsledku toho dochází k omezení užívání pozemku žalobkyně, a pokud ano, zda je podstatné. Současně se soud zabýval poměry panujícími v daném místě. Na základě provedeného dokazování má soud za to, že v důsledku vegetativního cyklu předmětného jehličnatého stromu (douglasky tisolisté) dochází k určitému omezení obvyklého užívání sousedního pozemku žalobkyně, na který opadává jehličí (případně též šištice a pupeny). Místní poměry jsou nicméně takové, že se v okolních zahradách obklopujících rodinné domy hojně vyskytují vzrostlé jehličnaté stromy, které opadávají obdobným způsobem jako strom předmětný. Vlastníci zahrad a pozemků přilehlých se proto běžně musí vypořádávat s jehlicemi, šišticemi, pupeny, případně i pryskyřicí z těchto stromů pocházející. Přímo na předzahrádce žalobkyně přitom roste borovice, která rovněž průběžně opadává a jejíž jehlice se nacházejí pod stromem i na přístupové cestě k domu. Hned naproti pozemku žalobkyně se při hranici s chodníkem nachází 7 kusů vzrostlých douglasek, přičemž je možné, že část jehlic, šištic a pupenů z douglasky na pozemku žalobkyně pochází z těchto stromů. Vzhledem ke zjištěním na místním šetření tak soud neshledal, že by žalobkyní tvrzené imise vnikaly na její pozemek v míře nepřiměřené místním poměrům. Žalobkyně má v bezprostřední blízkosti stromu příjezdovou cestu ke garáži, na niž jehličí, šištice a pupeny opadávají. Žalobkyně není v užívání této cesty v důsledku imisí zásadně omezena, zjištěné množství spadlého jehličí, šištic a pupenů má minimální vliv na její užívání. Pokud se jedná o ostatní místa na pozemku žalobkyně, zde k nápravě (s výjimkou mimořádných událostí) postačuje občasné zametení či shrabání rostlinného materiálu. S výskytem jehlic v okapech, lapači nečistot (gajgru), na parapetech domu, v kolejnicích bazénu apod. je třeba se vypořádávat čištěním v rámci běžné údržby nemovitosti. Ačkoli tedy k určitému a pro žalobkyni nepříjemnému omezení obvyklého užívání pozemku žalobkyně nepochybně dochází, nejedná se o omezení podstatné ve smyslu ustanovení § 1013 odst. 1 obč. zák.

12. Vzhledem k tomu, že se v daném případě nejedná o imise vnikající na pozemek žalobkyně v míře nepřiměřené místním poměrům a současně není žalobkyně v užívání pozemku podstatně omezena, soud žalobu v celém rozsahu zamítl.

13. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s  a 142 odst. 1 V řízení byli úspěšní žalovaní, a mají tedy právo na náhradu nákladů řízení v plném rozsahu. Odměna advokáta byla stanovena podle ve spojení s  bodem 4 a , advokátního tarifu. Za dobu před zastavením řízení vůči manželovi žalobkyně mají oba žalovaní vůči žalobkyni právo na zaplacení nákladů na právní zastoupení ve výši jedné poloviny z odměny ve výši částka za každý ze dvou úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření ve věci samé k žalobě), paušální náhrady výdajů stanovené podle advokátního tarifu v částce částka za každý z výše uvedených dvou úkonů právní služby a DPH v sazbě 21% z výše uvedených částek podle , tj. ve výši částka, za dobu po zastavení řízení vůči manželovi žalobkyně mají oba žalovaní vůči žalobkyni právo na zaplacení nákladů na právní zastoupení sestávajících z odměny ve výši částka za každý ze dvou úkonů právní služby (účast na jednání soudu ve dnech datum a datum), paušální náhrady výdajů stanovené podle advokátního tarifu v částce částka za každý z výše uvedených dvou úkonů právní služby, cestovného zástupce žalovaných ve výši částka při průměrné spotřebě 6 l číslo km v případě jedné cesty na jednání na trase obec - obec a zpět (180 km) vozidlem anonymizováno JC v roce 2020 při ceně benzinu anonymizováno částka a základní sazbě 4,20 Kč/km a z cestovného ve výši částka při průměrné spotřebě 6 l číslo km v případě jedné cesty na jednání na trase obec - obec a zpět (180 km) vozidlem anonymizováno JC v roce 2021 při ceně benzinu anonymizováno částka a základní sazbě 4,40 Kč/km, náhrady za promeškaný čas podle a 3 advokátního tarifu při cestě na dvě jednání na trase obec - obec a zpět v délce 12 půlhodin po částka, celkem ve výši částka, a DPH v sazbě 21% z výše uvedených částek podle , tj. ve výši částka. Náhrada nákladů řízení tedy činí celkem částka Lhůta k plnění byla stanovena v délce tří dnů od právní moci rozsudku v souladu s ustanovením Povinnost žalobkyně nahradit náklady řízení k rukám právního zástupce žalovaných byla stanovena dle

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu Praha – západ, a to ve dvou stejnopisech. Do běhu lhůty se nezapočítává den, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty. Lhůta je zachována, je-li posledního dne lhůty učiněn úkon u soudu nebo podání odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit ( a 3 ).

Nesplní-li žalobkyně dobrovolně povinnost stanovenou tímto rozhodnutím, lze se jejího výkonu domáhat podáním návrhu u soudu ( ) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem () u soudního exekutora.