Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
229 C 68/2021
Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Dumanjić ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit částka, kapitalizovaný úrok ve výši částka, úrok ve výši 22,68 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do datum, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit [částka], kapitalizovaný úrok ve výši [částka], úrok ve výši 22,68 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení částky částka s příslušenstvím s odůvodněním, že její právní předchůdkyně, právnická osoba anonymizována dvě slova, poskytla žalovanému k jeho žádosti ze dne datum revolvingový úvěr číslo s úvěrovým rámcem částka, naposledy částka. Žalovaný finanční prostředky čerpal prostřednictvím kreditní karty, naposledy dne datum Součástí smlouvy byly obchodní podmínky, produktové podmínky a sazebník. Žalovaný se zavázal úvěr splatit pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 5 % z dlužné částky vždy k 17. dni v měsíci, nejméně však ve výši částka. Úrok z úvěru byl sjednán ve výši 22,68 % ročně. Právní předchůdkyně žalobkyně byla v souladu se smlouvou oprávněna požadovat v případě prodlení smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky splátky v prodlení, náhradu nákladů spojených s vymáháním splatného závazku ve výši částka a poplatek za odeslání upomínky k zaplacení ve výši částka. Žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas, dostal se do prodlení, proto právní předchůdkyně žalobkyně od smlouvy odstoupila a dluh zesplatnila ke dni datum částkou částka, zároveň vyzvala žalovaného k zaplacení. Žalovaný poté neuhradil ničeho. Žalobkyně, na kterou byla pohledávka postoupena smlouvou ze dne datum s účinností ke dni datum, žalobou uplatňuje dlužnou jistinu ve výši částka, pojistné ve výši částka, poplatky ve výši částka, smluvní pokutu ve výši částka, kapitalizovaný neuhrazený smluvní úrok ve výši částka splatný dne datum, úrok ve výši 22,68 % ročně z dlužné jistiny od datum do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z dlužné částky (dlužná jistina + pojistné + poplatky + smluvní pokuta) za stejné období jako smluvní úrok. Žalovaný ani k předžalobní upomínce neuhradil ničeho.
2. K výzvě soudu žalobkyně doplnila žalobu podáním ze dne datum. Uvedla, že úvěruschopnost žalovaného byla zkoumána před uzavřením smlouvy prostřednictvím analýzy jím sdělených údajů týkajících se rodinných, majetkových, pracovních a jiných poměrů. Takto žalovaný uvedl, že je svobodný, bez vyživovací povinnosti, žije u rodičů s náklady bydlení ve výši částka, čistý příjem činí částka – tento doložil a právní předchůdkyní byl ověřen. Sdělené náklady na bydlení jsou poměřovány s běžnými náklady v dané lokalitě za obdobný typ bydlení. Právní předchůdkyně využívá také ukazatel Minimálního disponibilního příjmu, interní Expert systém, lustruje spotřebitele v dostupných databázích a registrech (příjmení, NRKI, BRKI, insolvenční rejstřík, centrální evidence exekucí, katastr nemovitostí, ARES). Žalobkyně dále specifikovala, že žalovanému byla celkem poskytnuta částka částka skládající se poskytnutých prostředků ve výši částka a poplatků za rezervaci úvěrových zdrojů ve výši částka (po částka a částka), přičemž žalovaný celkem uhradil částka, a to ve splátkách zaplacených v období od datum do datum. Žalovanému byly vyúčtovány tři smluvní pokuty – částka počítanou z dlužných splátek ve výši částka (za 30 dnů ve výši částka) a z dlužných splátek ve výši částka (za jeden den ve výši částka), pokuta částka počítaná z dlužných splátek ve výši částka (za 28 dnů) a pokuta částka počítaná z dlužných splátek ve výši částka (za 32 dnů ve výši částka) a z dlužných splátek ve výši částka (za jeden den ve výši částka). Žalovaný přistoupil přihláškou k pojištění sjednanému smlouvou uzavřenou mezi právní předchůdkyní a právnická osoba, přičemž pojistné mělo být hrazeno v rámci pravidelných splátek ve výši 4,99 % ze sjednané výše úvěrové splátky, s účinností od června 2018 ve výši 5,99 %. Výše pojistného tudíž činila částku částka a za celkem pět měsíců, kdy nebyly hrazeny splátky úvěru, částku částka.
3. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo doručit žalovanému do vlastních rukou, proto byl tento usnesením soudu zrušen.
4. K nařízenému jednání se žalovaný, ač řádně předvolán, bez omluvy nedostavil, proto v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) soud jednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti. Žalobkyně byla poučena ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. v tom směru, aby doplnila tvrzení a označila důkazy k prokázání zkoumání úvěruschopnosti žalovaného s odbornou péčí, zejména ve vztahu k jeho výdajům, nejen u informací od žalovaného. Žalobkyně nedoplnila ničeho.
5. Soud provedl dokazování předloženými listinami, z těchto listin zjistil následující skutkový stav.
6. Žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně (anonymizována čtyři slova) rámcovou smlouvu o platebních službách a smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru, jak bylo prokázáno žádostí ze dne datum a oznámením ze dne datum, na jejímž základě se právní předchůdkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr do úvěrového rámce ve výši částka na 12 měsíců. Žalovaný byl oprávněn úvěr čerpat prostřednictvím vydané kreditní karty. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky, produktové podmínky a sazebník poplatků. Strany sjednaly, že žalovaný bude z úvěru platit úrok ve výši 22,68 % ročně a poplatek za správu a vedení úvěrového účtu ve výši částka. Splátky úvěru byly sjednány ve výši 5 % z dlužné částky, nejméně však částka, a byly splatné vždy k 17. dni kalendářního měsíce s počátkem v následujícím měsíci po čerpání úvěru. Ze smlouvy a přihlášky k pojištění bylo zjištěno, že žalovaný s právní předchůdkyní zároveň sjednal pojištění úvěru s pojistným ve výši 4,99 % z měsíční splátky úvěru. Smlouvou včetně sazebníku byly sjednány důsledky nesplácení úvěru, a to smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky splátky v prodlení, náhrada nákladů spojených s vymáháním splatného závazku ve výši částka a poplatek za odeslání upomínky ve výši částka. V čl. VII všeobecných obchodních podmínek byla upravena možnost právní předchůdkyně odstoupit od smlouvy a úvěr zesplatnit (dnem účinnosti odstoupení od smlouvy).
7. Z výpisu z úvěru číslo včetně přehledů obratů na účtu, výpisu z účtu a formuláře výběr transakcí bylo zjištěno, že žalovaný čerpal úvěr v celkové výši částka, v průběhu trvání smlouvy mu byly mj. účtovány poplatky za rezervaci úvěrových zdrojů v žalobkyní uváděné výši. Ke dni datum činila dlužná částka částka a byla tvořena dlužnou jistinou ve výši částka, úrokem ve výši částka, pojistným ve výši částka, poplatky ve výši částka a smluvní pokutou ve výši částka.
8. Právní předchůdkyně žalobkyně s ohledem na prodlení žalovaného se splácením od úvěrové smlouvy odstoupila dopisem ze dne datum a prohlásila úvěr za splatný ke dni datum s tím, že vyzvala žalovaného k zaplacení částky částka, jak bylo prokázáno odstoupením od úvěrové smlouvy.
9. Z žádosti o úvěr bylo zjištěno, že žalovaný při sjednávání smlouvy uvedl, že je svobodný, nemá vyživovací povinnost, žije u rodičů. Od března 2015 je zaměstnán s čistým příjmem částka Náklady na bydlení činí částka, jiné výdaje nebyly uvedeny.
10. Ze smlouvy o postoupení pohledávek číslo uzavřené dne datum mezi právní předchůdkyní žalobkyně jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem včetně seznamu postupovaných pohledávek a potvrzení o přijetí úplaty za postoupení pohledávek ze dne datum bylo zjištěno, pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni ke dni datum, o čemž byl žalovaný informován dopisem ze dne datum, tento mu byl dle podacího lístku odeslán dne datum na adresu trvalého bydliště.
11. Z předžalobní výzvy ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně upomínala žalovaného o zaplacení částky částka do datum, výzva byla odeslána dne datum na adresu trvalého bydliště žalovaného, jak bylo prokázáno podacím lístkem.
12. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovaným na základě jeho žádosti dohodu, podle níž mu poskytla revolvingový úvěr se sjednaným rámcem částka prostřednictvím vydané karty, žalovaný úvěr čerpal ve výši částka a vrátil podle tvrzení žalobkyně pouze částka. Žalovaný se naproti tomu zavázal splatit úvěr formou pravidelných měsíčních splátek spolu se sjednaným úrokem, poplatky a pojistným za sjednané pojištění. Jelikož splátky řádně a včas nehradil, právní předchůdkyně žalobkyně odstoupila od smlouvy, úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného k zaplacení, zároveň mu vyúčtovala k zaplacení další poplatky a smluvní pokutu. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, netvrdil, že by uhradil právní předchůdkyni či žalobkyni více, než byla žalobní tvrzení.
13. Po právní stránce soud hodnotil věc následovně.
14. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen "o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
15. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
16. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
17. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
18. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
19. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
20. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona o spotřebitelském úvěru absolutně neplatná (k danému aktuálně rozsudek Soudního dvora EU ze dne datum ve věci C číslo, OPR-Finance, shodně rovněž rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 18. 7. 2019, č. j. 27 Co 143/2019-113, přičemž s argumentací uvedenou v daných rozhodnutích se soud ztotožňuje a považuje ji za správnou).
21. Právně soud věc hodnotil tak, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 o. z. Žalovaný uzavřel smlouvu jako spotřebitel, což prokazuje zejména identifikace žalovaného osobními údaji nepodnikajícího subjektu, přičemž smlouvu neuzavřel v rámci své podnikatelské činnosti ani v rámci samostatného výkonu svého povolání, je tedy nutno na smlouvu o úvěru pohlížet jako na smlouvu o spotřebitelském úvěru podřízenou právní úpravě zákona o spotřebitelském úvěru.
22. Právní předchůdkyně žalobkyně od žalovaného před uzavřením smlouvy a poskytnutím úvěru vyžádala údaje týkající se jeho statusu, rodinných a majetkových poměrů, zaměstnání, a to prostřednictvím formuláře v žádosti. Dle svých slov tyto údaje ověřovala, ať již z dokladů žalovaného či statistických údajů apod. Soudu však i přes poučení ve smyslu § 118a o. s. ř. poskytnuté při jednání žádné takové listiny či jiné důkazy nepředložila. Zákon stanoví, že úvěrující posoudí úvěruschopnost„ na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele“. Z dikce zákona jednoznačně vyplývá, že povinností úvěrujícího je nejen údaje potřebné k posouzení úvěruschopnosti zjistit, ale také je ověřit („ spolehlivých“). Smyslem právní úpravy je nejen ochránit spotřebitele jakožto slabší stranu, ale také poskytovatele úvěrů a jejich majetek, přičemž ztrátám a problémům mohou předejít právě prostřednictvím uvedeného procesu. Je zřejmé, že žadatelé o úvěry jsou v nepříznivé, někdy tíživé finanční situaci (proto si také peněžní prostředky půjčují) a za účelem získání úvěru často uvádějí neúplné, zkreslené či přímo nepravdivé údaje. Je proto na poskytovatelích, aby proces ověření úvěruschopnosti provedli řádným a dostatečným způsobem tak, aby mohli na základě komplexního celku informací učinit relevantní závěr o úvěruschopnosti spotřebitele. Jestliže poté dojde k soudnímu procesu vymáhání pohledávky, je na žalobkyni (jakožto nabyvateli pohledávky a straně žalující), aby nejen skutečnosti tvrdila, ale také prokázala – stíhá ji nejen povinnost, ale také břemeno tvrzení a důkazní. Žalobkyně v tomto případě, přestože byla soudem poučena, břemeno důkazní neunesla, listiny k prokázání řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného nepředložila.
23. Nadto soud dodává, že z formuláře a žalobních tvrzení vyplynulo, že právní předchůdkyně nesplnila ani podmínku nezbytnosti a dostatečnosti získaných údajů od žalovaného, a to zejména co se týká jeho výdajů. Takto byly zjištěny (a neověřeny!) pouze výdaje za bydlení, ovšem je nesporné, že dospělá osoba má další životní výdaje za internet, telefon, stravu, dopravu, ošacení apod. Pokud tudíž žalovaný tvrdil, že jediné jeho výdaje činí částku částka za bydlení, měla právní předchůdkyně dále zjišťovat a dotazovat se na další životní náklady a tyto si nechat také doložit, jak bylo uvedeno výše.
24. Jelikož ze strany právní předchůdkyně žalobkyně došlo k porušení povinnosti úvěrujícího s odbornou péčí zkoumat úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím úvěru, posoudil soud smlouvu o úvěru, jež byla uzavřená v režimu zákona o spotřebitelském úvěru, jako absolutně neplatnou, k čemuž je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti, jak plyne z výše uvedené judikatury Soudního dvora EU, jakož i z judikatury Krajského soudu v Praze.
25. Neplatnost právního jednání, ke které soud přihlédl z úřední povinnosti, pak postihuje všechna ujednání svou povahou neoddělitelná od smlouvy o úvěru, tedy postihuje také ujednání o úroku, smluvních pokutách, poplatcích a dalších plněních.
26. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky v celkové výši částka, žalovaný uhradil celkem částka, sám neuplatnil žádnou obranu, netvrdil, že by uhradil právní předchůdkyni či žalobkyni více. Za stavu, kdy nebyl zjištěn žádný právní důvod transakce, má žalobkyně, na kterou byla pohledávka ve smyslu § 1879 o. z. postoupena, podle § 2991 o. z. právo na vrácení poskytnutých prostředků ponížených o platby žalovaného. V řízení tak bylo prokázáno obohacení na straně žalovaného, úbytek majetku na straně žalobkyně a kauzální nexus. Soud proto rozhodl tak, že žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku částka.
27. Nárok žalobkyně na přiznání úroku z prodlení soud posoudil jako částečně důvodný. Zákonný úrok z prodlení je důvodný od datum, a to pouze v rozsahu přiznané částky. V případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 4179/2007). Takovou výzvu žalobkyně odeslala žalovanému dne datum s určením data splatnosti dne datum. Žalobkyni tak vzniklo vedle práva na zaplacení bezdůvodného obohacení také právo na úrok z prodlení dle ust. § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb. od datum, kdy je žalovaný v prodlení.
28. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu s ohledem na absolutní neplatnost úvěrové smlouvy zamítl.
29. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 151 odst. 1 ve spojení § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, za situace, kdy ve větším rozsahu úspěšnému žalovanému žádné náklady řízení nevznikly, tyto ani neuplatňoval.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu.
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze navrhnout soudní výkon rozhodnutí (exekuci).