Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
11 C 194/2021-17
Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní Mgr. Gabrielou Kadlecovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 3 984 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 000 Kč od 25. 10. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba na zaplacení částky 984 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 984 Kč od 25. 10. 2019 do zaplacení, se zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 753,40 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 000 Kč od 25. 10. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba na zaplacení částky 984 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 984 Kč od 25. 10. 2019 do zaplacení, se zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 753,40 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Toto rozhodnutí obsahuje vzhledem k výši předmětu řízení pouze zkrácené odůvodnění podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném ke dni podání žaloby (dále jen„ o. s. ř.“). Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání za podmínek § 115a o. s. ř. na základě dosud předložených listinných důkazů.
2. Předmětem řízený bylo zaplacení částky 3 984 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného poplatku za zpracování žádosti o poskytnutí zápůjčky a nesplacené zápůjčky poskytnuté žalovanému, po řádném posouzení jeho schopnosti poskytnuté peněžní prostředky splácet, na základě smlouvy číslo uzavřené mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba
3. Žalovaný se k věci nevyjádřil.
4. Na základě provedeného dokazování vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci: Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, IČO, a žalovaný uzavřeli dne 24. 9. 2019 pomocí prostředků komunikace na dálku (na webových stránkách webová adresa) smlouvu o zápůjčce číslo na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 3 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutou částku spolu s poplatkem ve výši 984 Kč vrátit jednorázově nejpozději do dne 24. 10. 2019 (prokázáno smlouvu o zápůjčce číslo standardními informacemi o zápůjčce anonymizováno). Žalovanému byla částka ve výši 3 000 Kč zaslána na bankovní účet č. bankovní účet dne 24. 9. 2019 (prokázáno potvrzením o provedené platbě). Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byla postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován přípisem ze dne 18. 2. 2021 (prokázáno rámcovou smlouvou o úplatném postoupení pohledávek, smlouvou o postoupení pohledávek a oznámením o postoupení pohledávky včetně podacího lístku). Žalobkyně vyzvala žalovaného před podáním žaloby k úhradě dlužné částky (prokázáno výzvou k úhradě před podáním žaloby včetně podacího lístku).
5. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
6. Podle § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.
7. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
8. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
9. Podle § 1879 o. z., může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
10. Podle § 1880 odst. 1 o. z., nabývá postoupením pohledávky postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená.
11. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotř. úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotř. úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotř. úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
12. Podle čl. 8 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, v účinném znění (dále jen„ směrnice“), zajistí členské státy, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.
13. Na základě shora uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný zamýšleli uzavřít smlouvou o zápůjčce podle § 2390 a násl. o. z. Vzhledem k tomu, že v právním poměru vystupoval žalovaný jako spotřebitel, řídí se smlouva i příslušnými ustanoveními zákona o spotř. úvěru.
14. Zákon o spotř. úvěru zakotvuje povinnost poskytovatele úvěru, posoudit před uzavřením smlouvy nebo změnou smlouvy, spočívající v navýšení závazku, úvěruschopnost spotřebitele, tedy schopnost splácet úvěr s ohledem na jeho majetkové poměry, a to na základě nezbytných, spolehlivých a dostatečných informací získaných od spotřebitele. Poskytovatel úvěru je s ohledem na splátky úvěru povinen porovnat příjmy a výdaje spotřebitele včetně plnění předchozích závazků. Úvěr pak může poskytnout pouze tehdy, pokud nemá důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet. Sankcí za nedostatečné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je pak neplatnost uzavřené smlouvy. Judikatura Soudního dvora Evropské unie (srov. např. rozsudek z 5. 3. 2020, OPR-Finance, C -679/18 nebo ve věci C -679/18 ze dne 5. 3. 2020) pak zdůrazňuje povinnost soudů zkoumat podmínky platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru z úřední povinnosti, aniž by námitku neplatnosti byl povinen spotřebitel vznést. Zjistí-li porušení této povinnosti, jsou vnitrostátní soudy povinny vyvodit z toho bez dalšího zákonem předvídané důsledky. Smyslem harmonizované unijní úpravy spotřebitelských úvěrů je podle Evropského soudního dvora zajistit, aby věřitelé přistupovali k půjčování zodpovědně a aby neposkytovali úvěry bez předchozího posouzení úvěruschopnosti na základě informací získaných od žadatele o úvěr a z dostupných databází. Cílem směrnice harmonizující vnitrostátní právní úpravu této oblasti je chránit spotřebitele před nadměrným zadlužením a platební neschopností, neboť spotřebitel se nachází v nerovném postavení vůči poskytovateli úvěru a jeho vyjednávací pozice často vede k akceptaci předem stanovených neměnných smluvních podmínek. Účinnou ochranu pak poskytuje sankce v podobě absolutní neplatnosti uzavřené smlouvy, v důsledku které věřitel ztrácí nárok na ostatní smluvní finanční plnění, vyjma poskytnuté částky a zákonných nároků (úrok z prodlení).
15. V posuzovaném případě dospěl soud k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy o zápůjčce a poskytnutím peněžních prostředků žalovanému řádně neposoudila jeho úvěruschopnost (v žalobě pouze uvedla, že schopnost žalovaného zápůjčku splácet byla posuzována, avšak na výzvu soudu k doplnění tvrzení ohledně způsobu zkoumání úvěruschopnosti žalovaného a doložení důkazů nijak nereagovala). Nadto na žalovaného byly již v době uzavírání smlouvy o zápůjčce vedeny exekuce, což si právní předchůdkyně žalobkyně rovněž mohla a měla zjistit. Důsledkem nedodržení této zákonné povinnosti věřitele pak byla absolutní neplatnost smlouvy o zápůjčce. Žalobkyni tak náleží z titulu bezdůvodného obohacení (finanční prostředky byly žalovanému poskytnuty na základě neplatné smlouvy podle § 2991 o. z.) pouze jistina poskytnuté částky a úrok z prodlení jdoucí z jistiny podle § 1968 a 1970 o. z. ve spojení s § 1958 o. z. ve výši a dle data požadovaného žalobkyní (výrok I.). Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba ze shora popsaného důvodu zamítnuta (výrok II.).
16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud ve výroku III. podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a přiznal žalobkyni, jež byla částečně neúspěšná, poměrnou náhradu nákladů řízení v rozsahu 50,60 % (žalobkyně byla úspěšná co do jistiny a úroků z prodlení; co do poplatku a korespondujícího úroku z prodlení byla žaloba zamítnuta). Náklady řízení žalobkyni vznikly v celkové výši 1 489 Kč, která sestává ze soudního poplatku ve výši 400 Kč, z odměny za zastupování účastníka advokátem podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen„ AT“) za tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 AT po 300 Kč (příprava a převzetí věci, sepis žaloby, výzva k plnění), z částky 300 Kč představují paušální náhradu hotových výdajů za tři úkony právní služby podle § 14b odst. 5 AT, a z náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % podle § 137 odst. 3 o. s. ř., neboť zástupce žalobkyně doložil osvědčení o registraci plátce DPH. Žalobkyni náleží jejich poměrná část v částce 753,40 Kč (po zaokrouhlení).
17. Aplikaci § 14b AT soud zvolil po zohlednění formulářového typu návrhu, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech (srov. např. řízení vedené u Okresního soudu Praha – východ pod sp. zn. 3 C 112/2021, 36 C 35/2021, 35 C 73/2021), a v řízení je uplatněno peněžité plnění, jehož tarifní hodnota podle vyhlášky nepřevyšuje 50 000 Kč. Jsou tak splněny veškeré podmínky obsažené v § 14b odst. 1 AT.
18. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.), když soud neshledal důvody pro její prodloužení či stanovení splátek; náhrada nákladů řízení pak na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nebude-li dobrovolně splněna povinnost stanovená tímto rozhodnutím, lze se jejího výkonu domáhat podáním návrhu u soudu (§ 251 o. s. ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem (zákon č. 120/2001 Sb.) u soudního exekutora.