Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

15 C 85/2021-17

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Vladimírem Doležalem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

zastoupené advokátem titul jméno jméno, IČO

sídlem adresa, číslo obec

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

bytem adresa žalovaného, okres obec

o zaplacení 1 524 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Soud zamítá žalobu na zaplacení částky 1 524 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % z této částky za období od 7. října 2020 do zaplacení.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Soud zamítá žalobu na zaplacení částky 1 524 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % z této částky za období od 7. října 2020 do zaplacení. <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

Předmětem řízení byl nárok žalobkyně, uplatněný rozkazní žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 13. ledna tr. na zaplacení ceny jízdného a přirážky k jízdnému, uložené žalovanému žalobkyní při přepravní kontrole žalovaného dne 6. října 2020 na lince druh dopravního prostředku anonymizováno, kdy se žalovaný podle žalobkyně neprokázal platným jízdním dokladem, ačkoli cestoval dopravním prostředkem, provozovaným žalobkyní.

Pro pochopení další části odůvodnění soud uvádí, že ohledně označení důkazů k prokázání skutkových tvrzení lze z žalobního návrhu zjistit pouze označení dvou písemných důkazů, a to Smluvních přepravních podmínek název dopravního systému ve vztahu k žalované přirážce k jízdnému a tarifu název dopravního systému ve vztahu k jízdnému. V této souvislosti totiž žalobkyně uváděla, že: Oprávněnost požadavku a výše přirážky k jízdnému vyplývá ze shora uvedené právní úpravy a dále i z Čl. 8 odst. 4 Smluvních přepravních podmínek název dopravního systému, resp. že Výše jízdného a oprávněnost požadavku na jeho zaplacení) vyplývá ze shora uvedené právní úpravy a dále z platného Tarifu název dopravního systému. Jiné označení důkazů žalobní návrh neobsahuje, neboť odkazy na zápisy o provedených přepravních kontrolách se zjevně týkaly jen doplnění skutkových tvrzení, což je zřejmé ze slov: Další okolnosti o uzavřené přepravní smlouvě a o jejím porušení vyplývají ze Zápisu o provedené přepravní kontrole číslo.... Vedle těchto částek žalobkyně stejnou žalobou požadovala zaplacení zákonného úroku z prodlení podle výroku I., když splatnost hodnotila v den přepravní kontroly, kdy bylo právo na zaplacení u žalovaného uplatněno (zřejmě myšleno: kdy byl žalovaný k placení vyzván).

Pro zdůvodnění rozsudku je dále významné to, že žalovaný se k žalobě nevyjádřil a stejně jako žalobkyně a její zástupce se ani žalovaný nedostavil k nařízenému jednání, aniž by kdokoli svou neúčast na jednání omluvil.

Soud nezjistil, že by žalovaný cestoval dopravním prostředkem žalobkyně v uváděný den. Žalobkyní označené důkazy totiž mohly prokázat jen to, že smluvní přepravní podmínky žalobkyně obsahují obecnou povinnost cestujícího zaplatit žalobkyni přirážku k jízdnému 1 500 Kč, pokud se nemůže prokázat platným jízdním dokladem, nesnižuje-li se výše této přirážky za splnění dalších uváděných podmínek a možnou výši jízdného podle tarifu.

Protože žalovaný neuznal žalovaný nárok, neučinil nesporným skutková tvrzení žalobkyně, ani nebyly splněny podmínky pro vydání rozsudku pro zmeškání a protože elektronický platební rozkaz, který byl k návrhu žalobkyně zdejším soudem vydán dne 19. ledna tr., byl jako nepravomocný zrušen usnesením zdejšího soudu ze dne 5. února tr., čj. -8, bylo nezbytné prokázat skutečnosti, tvrzené žalobkyní. Ustanovení a , (dále jen„ OSŘ“) totiž ukládá účastníkům povinnost označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud nemůže před právním hodnocením vycházet jen ze skutkových tvrzení jednoho z účastníků občanského soudního řízení, pokud k tomu nejsou splněny zvláštní zákonem předepsané podmínky.

Splněním důkazní povinnosti jistě není pouhé připojení listin (elektronických písemností) k žalobě. Takový postup totiž neumožňuje ke každému jednotlivému skutkovému tvrzení označit konkrétní důkaz tak, aby soud mohl posoudit potřebu jeho provedení. Stejný závěr přijal také Krajský soud v Plzni v rozsudku ze dne 29. dubna 2015, č. j. -51, jakožto soud odvolací ve věci vedené před zdejším soudem pod spisovou značkou . Připojení listin (písemností) k žalobnímu návrhu totiž může být nejen připojeným listinného (písemného) důkazu (podle ), ale jde často o doplnění podrobností skutkových tvrzení (jak bylo ostatně i v tomto případě činěno v souladu se závěry Nejvyššího soudu České republiky, vyjádřené například v jeho usnesení ze dne 22. ledna 2013, sp. zn. ; všechna zde citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou dostupná na www.nsoud.cz), nebo doložení jiné procesně významné skutečnosti, potřebné například pro posouzení příslušnosti či pravomoci soudu, kterou soud zkoumá z úřední povinnosti na základě podkladů, nikoli důkazů (dále například jde pravidelně o doložení plné moci, placení daně z přidané hodnoty, či jiných nákladů řízení apod.). Vždy je však na podateli, aby význam přílohy svého podání vysvětlil. Na soudu nelze požadovat, aby sám dedukoval co podatel připojením listin (písemností) k podání zamýšlel. Takový postup by totiž mohl být nakonec pro podatele nejen příznivý (kdyby například byly zjištěny skutečnosti pro žalobce nevýhodné), ale označování důkazů a jejich přiřazování ke skutkovým tvrzením soudem by jistě zejména bylo porušením zásady dispozice (viz ) a rovnosti účastníků ( ).

Obecně platí, že důkazní břemeno ohledně určitých skutečností leží na tom účastníku řízení, který z existence těchto skutečností vyvozuje pro sebe příznivé právní důsledky. Jde o toho účastníka, který existenci těchto skutečností také tvrdí (viz rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 16. prosince 2011, sp. zn. ). Ohledně významu procesní pasivity žalovaného lze také odkázat na závěry vyjádřené v rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 29. dub-na 2009, sp. zn. . Nesplnění důkazní povinnosti pak sebou nese zamítnutí žaloby pro neunesení důkazního břemene.

V projednávané věci žalobkyně neoznačila žádné důkazy k prokázání skutkových tvrzení, která se bezprostředně týkala uváděného jednání žalovaného. Tím, že se žalobkyně navíc nedostavila k nařízenému jednání, zbavila se zároveň výsady procesního poučení o nutnosti označit důkazy ke všem svým tvrzením ve smyslu (jak uzavřel také Ústavní soud České republiky například ve svém usnesení ze dne 5. ledna 2016, sp. zn. , ve věci ústavní stížnosti proti rozsudku zdejšího soudu ze dne 4. září 2015, č. j. -37, (nález zveřejněn na webových stránkách http://nalus.usoud.cz Search/Search), když jiné poučení soud advokátně zastoupenému účastníku zásadně neposkytuje ( ).

Soudu proto nezbylo, než výrokem I. žalobu na zaplacení částky 1 524 Kč zamítnout pro neunesení důkazního břemene. Protože žaloba na zaplacení jistiny nebyla shledána důvodnou, nelze žalobkyni pochopitelně přiznat ani žalovaný úrok z prodlení. Jestliže totiž nebylo zjištěno prodlení s plněním peněžité povinnosti, není možné dovozovat vznik nároku na její příslušenství, jež je sankcí za toto prodlení. Proto byla žaloba stejným výrokem zamítnuta i v tomto rozsahu.

Výrokem II. soud rozhodl o náhradě nákladů řízení v souladu s  , podle nějž je kritériem pro přiznání náhrady nákladů řízení úspěch ve věci. V daném případě byl zcela procesně úspěšný žalovaný. Tomu však žádné náklady nevznikly a proto soud nepřiznal právo na jejich náhradu žádnému z účastníků.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné ( ).