Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 1852/2004

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 20. 11. 2002, č. j. -351, ve spojení s opravným usnesením ze dne 26. 6. 2003, č. j. -362, zamítl žalobu, jíž se žalobce domáhal vydání motocyklu značky INDIAN SCOUT 37 vyrobeného v roce 1923, zamítl i žalobu na zaplacení částky 900.000,- Kč a rozhodl o náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi účastníky i vůči státu. Rozhodl tak poté, co jeho rozsudek ze dne 6. 6. 1991, č. j. -40, jímž byla žaloba (vedena tehdy pouze vůči první žalované) zamítnuta, byl zrušen usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 30. 4. 1992, č. j. -64, a co jeho další rozsudek ze dne 31. 1. 2001, č. j. -242, jímž byla žaloba opět zamítnuta, byl usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 9. 11. 2001, č. j. -264, zrušen a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení. Soud prvního stupně neshledal důvodným nárok žalobce na vydání věci ani na náhradu škody s odůvodněním, že žalobce sice byl vlastníkem předmětného motocyklu v roce 1987, kdy jej předal L. K. staršímu, později zemřelému manželu žalované 1) a otci žalovaných 2), 3), avšak z provedených důkazů vyplývá, že žalobce tehdy motocykl L. K. prodal; pozbyl tak vlastnického práva, které by ho opravňovalo k nárokům uplatněným v žalobě. Tvrzení žalobce, že motocykl jmenovanému pouze předal k opravě, soud nepovažoval za prokázané. Pro případ, že by se snad žalobci podařilo prokázat své vlastnické právo, doplnil soud důvod k zamítnutí žaloby odkazem na ustanovení § 3 odst. 1 obč. zák., neboť s ohledem na vztah žalovaných k celé záležitosti by poskytnutí ochrany vlastnickému právu žalobce bylo v rozporu s dobrými mravy.

Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 22. 1. 2004, č. j. -380, k odvolání žalobce rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Ztotožnil se se závěry okresního soudu ohledně zjištěného skutkového stavu věci a zdůraznil, že nebylo-li prokázáno vlastnické právo žalobce k motocyklu (byl naopak prokázán jeho prodej), nejsou splněny zákonem předvídané podmínky pro úspěšné uplatnění nároku na ochranu vlastnického práva (§ 126 obč. zák.) ani práva na náhradu škody.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, jehož přípustnost dovozuje z ustanovení písm c) , neboť rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam. Aniž by formuloval konkrétní právní otázku zásadního významu, dovozuje, že prokázal v řízení vlastnické právo k předmětnému motocyklu, a trvá v této souvislosti na dříve navrženém výslechu svědků B. a V. Za nesprávný považuje dovolatel též závěr soudu o možnosti aplikace ustanovení obč. zák. a odepření výkonu vlastnického práva pro rozpor s dobrými mravy. Navrhuje proto, aby soud dovolací napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( ) po zjištění, že dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo podáno ve lhůtě uvedené v ustanovení oprávněnou osobou - účastníkem řízení, dospěl k závěru, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.

Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští ( ).

Podle je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, jimiž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé [písm. a)], jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil [písm. b)], jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam [písm. c)]. Podle odstavce 3 tohoto ustanovení rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem.

Žalobce dovoláním napadá rozsudek odvolacího soudu ve věci samé, jímž byl rozsudek soudu prvního stupně (ve výroku ve věci samé) potvrzen; i když mu předcházela dvě zrušující usnesení odvolacího soudu, není naplněna podmínka přípustnosti dovolání podle ustanovení , neboť soud prvního stupně nerozhodl ve věci samé jinak než v dřívějších rozsudcích; přípustnost dovolání lze proto posuzovat pouze podle Dovolání může být podle tohoto ustanovení přípustné jen tehdy, jde-li o řešení právních otázek (jiné otázky, zejména posouzení správnosti nebo úplnosti skutkových zjištění, přípustnost dovolání neumožňují) a jde-li zároveň o právní otázku zásadního významu. Přípustnost dovolání není založena již tím, že dovolatel tvrdí, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam; přípustnost dovolání nastává tehdy, jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že rozhodnutí odvolacího soudu po právní stránce zásadní význam skutečně má.

Žalobce v dovolání sice uvedl, že rozhodnutí odvolacího soudu považuje za zásadně významné po právní stránce, avšak konkrétní právní otázku nevymezil a z vylíčení důvodů dovolání pak vyplývá, že nesouhlasí s tím, jak soudy obou stupňů zjistily skutkový stav v projednávané věci; tvrdí totiž, že provedenými důkazy prokázal své vlastnické právo k motocyklu. Jeho výhrady se tak týkají skutkového zjištění k vlastnictví předmětné věci a nepředstavují dovolací důvod podle , který jediný je způsobilým důvodem dovolání podle Ve skutečnosti tedy dovolatel svou argumentací napadá rozsudek odvolacího soudu pro skutková zjištění, nikoliv pro samotné právní posouzení věci. Okolnost, že rozsudek odvolacího soudu vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování (srov. ustanovení ), však přípustnost dovolání podle ustanovení založit nemůže.

Přípustnost dovolání se neotevírá ani na základě dovolatelovy polemiky ohledně § 3 odst. 1 obč. zák., neboť odvolací soud, jehož rozhodnutí je předmětem dovolacího přezkumu, na aplikaci tohoto ustanovení své rozhodnutí nezaložil (soud prvního stupně je použil pouze jako podpůrný důvod, který je vzhledem k popsanému skutkovému stavu nadbytečný).

Z uvedeného vyplývá, že dovolání žalobce směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný; Nejvyšší soud ČR je proto podle ustanovení věty první a odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení věty první, , a 146 odst. 3 , neboť žalobce s ohledem na výsledek dovolacího řízení nemá na náhradu svých nákladů právo, zatímco žalovaným v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 27. července 2006

JUDr. Petr Vojtek, v. r.

předseda senátu