Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 634/2006

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Josefa Rakovského a soudců JUDr. Oldřicha Jehličky, CSc. a JUDr. Ludvíka Davida, CSc., v právní věci žalobce Stavebního bytového družstva S. O., zastoupeného  advokátem, proti žalované J. B., o zaplacení 6.881,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 6.12.2005, č.j. -202, takto:

I.  Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 6.12. 2005, č.j. -202,  byl  potvrzen  rozsudek Okresního soudu v Olomouci ze dne 25.1.2005, č. j. -130, jímž byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci 6.881,- Kč s příslušenstvím.

Rozsudek odvolacího soudu byl doručen žalované dne 31.1.2006 a žalobkyně proti němu podala dovolání dne 1.2.2006, které doplnila dne 6.2.2006 a 21.2.2006. Dovolání bylo tedy podáno v zákonné dvouměsíční lhůtě podle ustanovení

Dovolání žalobkyně však bylo tzv. blanketní a vymezen v něm byl pouze rozsah, v němž se rozsudek odvolacího soudu napadá (všechny výroky). V dovolání nebylo uvedeno, čeho se žalobkyně domáhá a nebylo ani odůvodněno.

Soud   prvního  stupně  poté  v  rámci  svých  přípravných úkonů ( a násl.  ) vyzval usnesením ze dne 2.2.2006, č.j. -219, dovolatelku, aby doplnila své podání (návrh na zrušení rozsudku), které došel soudu dne 1.2.2006, a to ve smyslu ustanovení a věty druhé, odst. 2 a uvedla, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu rozhodnutí napadá, v čem konkrétně spatřuje nesprávnost rozhodnutí nebo postupu soudu a čeho se dovolatelka domáhá. Dále poučil dovolatelku, že dovolání lze podat jen z důvodů, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci nebo že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci s tím, že v dovolání nelze uplatnit nové skutečnosti nebo důkazy ve věci samé. K doplnění podání stanovil dovolatelce lhůtu 15 dnů od doručení tohoto usnesení s poučením o následcích odmítnutí podání, pokud výzvě nebude vyhověno. Usnesení obsahující shora uvedenou výzvu bylo dovolatelce doručeno dne 14.2.2006 a v reakci na něj žalovaná provedla odůvodnění dovolání podáním došlým soudu dne 6.2.2006 a 21.2.2006.

Vyjádření k dovolání nebylo podáno.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací zjistil dále, že dovolání bylo podáno včas, avšak dospěl k závěru, že dovolání vykazuje nedostatky, pro které nelze v dovolacím řízení pokračovat.

Podle ustanovení účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Bylo-li odvolacím  soudem vydáno opravné usnesení, běží tato lhůta od doručení opravného usnesení.

Podle ustanovení dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání. Nebyla-li v době podání dovolání splněna podmínka uvedená v , běží tato lhůta až do uplynutí lhůty, která byla dovolatelce určena ke splnění této podmínky; požádal-li však dovolatel před uplynutím lhůty o ustanovení zástupce (), běží lhůta podle věty první znovu až od právní  moci usnesení, kterým bylo o této žádosti rozhodnuto.

Uvedením údaje o tom, v jakém rozsahu dovolatel rozhodnutí dovolacího soudu napadá, je vymezena kvantitativní stránka přezkumné činnosti dovolacího soudu. Uplatnění dovolacího důvodu podle ustanovení předpokládá, že dovolatel popíše (konkretizuje) okolnosti, z nichž usuzuje, že dovolací důvod je dán; ani případný pouhý odkaz na text zákona anebo samotná citace skutkové podstaty některého z dovolacích důvodů uvedených taxativně v ustanovení a 3 nestačí. Chybí-li totiž vylíčení okolností, v nichž dovolatel spatřuje naplnění dovolacího důvodu, není v takovém případě (vzhledem k vázanosti dovolacího soudu uplatněným dovolacím důvodem) vymezen obsah přezkumné činnosti dovolacího soudu po stránce kvalitativní a napadené rozhodnutí odvolacího soudu tak není možné věcně přezkoumat (srov. , věta první, ). Dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, je vadným podáním, které může dovolatel doplnit o chybějící náležitosti buď z vlastní iniciativy nebo na výzvu soudu, avšak jen do uplynutí dovolací lhůty (srov. usnesení NS ČR ze dne 5.2.2003, sp. zn. , publikované v Souboru rozhodnutí NS ČR, sv. 23, C 1688). Případná výzva, aby dovolání, které neobsahuje všechny podstatné náležitosti, bylo opraveno nebo doplněno (, ), se po uplynutí této lhůty stává bezpředmětnou. Původně odstranitelné vady dovolání se totiž marným uplynutím propadné (prekluzívní) lhůty podle ustanovení stávají neodstranitelnými; dovolací soud proto k případnému opožděně podanému doplnění dovolání nemůže přihlížet.

Jak patrno ze shora uvedeného, text dovolání, který měl k poslednímu dni dovolací lhůty pro žalovanou účinky pro řízení, konstantní interpretaci obsahu uplatněného dovolacího důvodu nevyhovuje. Zajisté je přípustné podat tzv. blanketní dovolání; není-li však toto konkretizováno řádným vylíčením dovolacího důvodu do konce běhu dovolací lhůty, brání kogentní povaha znění věty první , a tedy i již neodstranitelná vada náležitosti dovolání, dalšímu projednání věci dovolacím soudem.

Jak vyplývá z obsahu spisu, rozhodnutí odvolacího soudu bylo žalované doručeno dne 31.1.2006. Tímto dnem jí začala běžet dvouměsíční lhůta k podání dovolání, která skončila dne 31.3.2006. V projednávaném případě žalované byla usnesením soudu prvního stupně ze dne 2.2.2006, č.j. -219, určena lhůta 15 dnů od doručení tohoto usnesení k možnému odstranění vad dovolání se ve smyslu     Jelikož výše uvedené usnesení soudu prvního stupně bylo žalované doručeno dne 14.2.2006, dovolatelka měla možnost doplnit dovolání do 1.3.2006.

Žalovaná sice včas podala dovolání, v němž vymezila jeho rozsah, neoznačila však dovolací důvody, ani je obsahově nevymezila. Protože dovolání lze zásadně přezkoumat jen z důvodů uplatněných v dovolání ( věta první ) a dovolání žalované postrádá označení dovolacích důvodů, nelze pro tyto obsahové nedostatky dovolání v dovolacím řízení pokračovat.

Vzhledem k tomu, že zákonná lhůta, v níž bylo možno tyto nedostatky dovolání odstranit, marně uplynula, dovolací soud dovolání žalobkyně podle ustanovení a odmítl, aniž se mohl zabývat dalšími okolnostmi.

Pouze pro úplnost poukazuje se na ustanovení Podle něj dovolání není přípustné ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 20.000,- Kč a v obchodních věcech 50.000,- Kč, k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží. V této věci tak bez ohledu na shora uvedené důvody by dovolání stejně nebylo možno projednat pro jeho nepřípustnost z posledně uvedeného důvodu.

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle za použití , ost. 1 a Žalovaná neměla v dovolacím řízení úspěch a žalobci v souvislosti s podaným dovoláním žádné náklady zřejmě nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 26. července 2006

JUDr. Josef  R a k o v s k ý , v. r.

předseda senátu