Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 1614/2006

U S N E S E N Í

I.  Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í  :

Žalobou podanou dne 30.12.2003 u Okresního soudu v Bruntále domáhala se  žalobkyně určení, že trvá její nájemní vztah k nebytovým prostorám blíže popsaným v petitu  žaloby.

Okresní soud v Bruntále jako soud prvního stupně rozsudkem ze dne 23.6.2005, č.j. -92, žalobu zamítl. Věc posoudil ve smyslu ustanovení s tím, že v dané věci není dán naléhavý právní zájem na požadovaném určení. Dovodil, že určovací žaloba nemůže splnit preventivní roli, neboť rozhodnutím o ní nebude zabráněno případnému porušení tvrzeného práva žalobkyně. Zaujal názor, že nejistému postavení žalobkyně a případnému bránění jejího nájemního práva mohla zabránit žaloba domáhající se plnění z nájemní smlouvy ze dne 27.12.1997.

K odvolání žalobkyně Krajský soud v Ostravě jako soud odvolací rozsudkem ze dne 15.12.2005, č.j. -107, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně. Převzal skutková zjištění soudu prvního stupně a ztotožnil se rovněž s jeho právním posouzením. Shodně se soudem prvního stupně vyslovil, že naléhavý právní zájem na určení je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobkyně nebo kde by se bez tohoto určení její právní postavení stalo nejistým. Odvolací soud zdůraznil, že naléhavý právní zájem na určení ve smyslu je dán, je-li aktuální vztah právní nejistoty mezi žalobkyní a žalovaným, který ohrožuje právní postavení žalobkyně a jiným právním prostředkem jej nelze odstranit. Podle odvolacího soudu o takový vztah se jedná, jestliže rozhodnutí soudu může sjednat určitost, jistotu a jasnost právních vztahů účastníků, mezi nimiž byla až do té doby existence právního vztahu neurčitá, nejistá a nejasná. Vyslovil závěr, že ve smyslu tedy nejde o jakýkoliv právní zájem, ale o právní zájem naléhavý. Dospěl k závěru, že z tvrzení žalobkyně nelze dovodit naléhavý právní zájem na určení, že trvá nájemní vztah žalobkyně založený nájemní smlouvou ze dne 27.12.1997. Uzavřel, že ani pozitivní rozhodnutí o určovací žalobě ve vztahu k žalovanému a k ostatním subjektům právní vztahy neřeší.

Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dne 12.4.2006 dovolání, jehož přípustnost dovozovala z ustanovení a Dovozovala existenci dovolacích důvodů podle a b) Tvrdila, že řízeno bylo postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, tj. nebyly provedeny důkazy potřebné k posouzení věci, a že napadený rozsudek spočívá na nesprávném právním posouzení věci, které spatřovala v posouzení naléhavého právního zájmu na určovací žalobě podle , kdy hodnocení skutkového stavu odvolacím soudem je vadné. Namítala, že existence naléhavého právního zájmu podle je u určovací žaloby nezbytnou podmínkou její přípustnosti. V této souvislosti odkazovala na nález Ústavního soudu ze dne 20.6.1995, sp.zn. . Tvrdila, že soud ve věci rozhodl zamítnutím žaloby, aniž by byly provedeny jakékoliv důkazy. Dále poukazovala na ustanovení s tím, že z pohledu tohoto zákonného ustanovení je nutno s ohledem na konkrétní projednávaný případ posuzovat otázku naléhavého právního zájmu. Navrhla proto zrušení rozhodnutí odvolacího soudu  a vrácení věci tomuto soudu  k dalšímu řízení.

Vyjádření k dovolání nebylo podáno.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací při posuzování tohoto dovolání zjistil, že dovolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou - účastnicí řízení řádně zastoupenou advokátem ( , ), že však jde o dovolání v této věci nepřípustné.

Podle je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu, jimž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle ustanovení a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé  po právní stránce zásadní význam.

Podle má rozhodnutí odvolacího soudu po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem.

O takový případ  v posuzované věci nejde.

S povahou přípustnosti dovolání podle citovaného ustanovení souvisí předpoklady uvedené v Předmětem dovolacího přezkumu takto nemohou být otázky skutkového zjištění, nýbrž pouze otázky právního posouzení. Dovolací soud tak mohl soustředit svou pozornost pouze na otázku, zda způsob výkladu ustanovení odpovídá ustálené judikatuře.

Jak je patrno z obsahu odůvodnění odvolacího soudu, posouzení důvodnosti žaloby na určení v této věci bylo závislé na zjištění, zda je v projednávané věci dán naléhavý právní zájem na určení, že trvá nájemní vztah žalobkyně založený nájemní smlouvou uzavřenou dne 27.12.1997. Odvolací soud správně aplikoval v úvahu přicházející ustanovení zákona, jmenovitě Je nutno přisvědčit odvolacímu soudu, pokud uzavřel, že pokud v projednávané věci nejistému postavení žalobkyně mohla zabránit žaloba domáhající se plnění z nájemní smlouvy ze dne 27.12.1997, naléhavý právní zájem na určení, že trvá nájemní vztah žalobkyně k předmětným nebytovým prostorám není dán. Dovolací soud nemá důvodu se odchýlit od právního závěru odvolacího soudu, že v dané věci nebyl tedy splněn základní předpoklad úspěšnosti žaloby o určení, jímž je existence naléhavého právního zájmu na určovací žalobě. Pak ovšem posouzení věci odvolacím soudem se opírá o dnes již ustálené závěry soudní praxe. Uvedené právní závěry nelze podřadit pod pojem právních otázek, jejichž řešení by činilo uvedené rozhodnutí odvolacího rozhodnutím, které by mělo po právní stránce zásadní význam. Pro úplnost nutno uvést, že pokud dovolací soud neshledal existenci naléhavého právního zájmu na požadovaném určení podle , odkaz dovolatelky na ustanovení je nepřípadný, neboť se jedná o nepřípustné dovolání.

Z uvedeného vyplývá závěr, že přípustnost dovolání nelze dovodit z žádného ustanovení ve znění účinném od 1. 1. 2001. Dovolací soud proto podle za použití ustanovení dovolání odmítl.

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle za použití , ost. 1 a Žalobkyně  neměla v dovolacím řízení úspěch a žalovanému v souvislosti s podaným dovoláním žádné náklady zřejmě nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný  opravný prostředek.

V Brně dne 26. července 2006

JUDr. Josef  R a k o v s k ý , v.r.

předseda senátu