Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 C 311/2021

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní JUDr. Ing. Dagmar Langovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 8 035 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 999 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 999 Kč od 20. 7. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 2 036 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 036 Kč od 20. 7. 2020 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 734,37 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 999 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 999 Kč od 20. 7. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 2 036 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 036 Kč od 20. 7. 2020 do zaplacení, zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 734,37 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení].

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 8 035 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výrocích pod body I. a II. tohoto rozsudku. Tvrdila, že dne 19. 6. 2020 uzavřela s žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě níž jí poskytla bezhotovostně částku 8 000 Kč a žalovaná se tuto částku zavázala žalobkyni vrátit do 19. 7. 2020 spolu s poplatkem za sjednání úvěru ve výši 1 760 Kč

a poplatkem ve výši 275 Kč za volitelnou službu,,Presto‘‘. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím komunikace na dálku na internetových stránkách žalobkyně webová adresa, kde žalovaná vyplnila žádost o poskytnutí úvěru, potvrdila souhlas se smlouvou zaškrtnutím příslušného políčka, čímž souhlasila s podmínkami, byla provedena identifikace žalované

a konečný souhlas se smlouvou potvrdila žalovaná SMS kódem sloužícím jako podpis smlouvy. Úvěr byl poskytnut na účet žalované č. bankovní účet. Žalovaná však svůj závazek nesplnila, když žalobkyni uhradila pouze částku 2 000 Kč. Žalobkyně požadovala po žalované celkem 8 035 Kč, skládající se z dlužné jistiny ve výši 6 000 Kč a dlužných poplatků ve výši 2 035 Kč a zároveň požadovala zákonný úrok z prodlení z celkové dlužné částky od 20. 7. 2020 do zaplacení.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu (dále jen „ “) oba účastníky vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle za to, že souhlas byl dán. Žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila již v podané žalobě a žalovaná se na výzvu nevyjádřila, soud proto věc rozhodl pouze na základě předložených listinných důkazů.

4. Soud z provedených důkazů učinil následující skutková zjištění:

5. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru s neuvedeným datem a formulářem Údaje

o poskytovateli spotřebitelského úvěru soud zjistil, že se žalobkyně zavázala žalované poskytnout úvěr ve výši 8 000 Kč, a to bezhotovostně na účet č. bankovní účet, s datem splatnosti k 19. 7. 2020. Žalovaná se zavázala tuto částku vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 760 Kč. Ve smlouvě si účastníci sjednali službu ‘‘Klidné spaní‘‘ ve výši 110 Kč měsíčně a službu ‘‘Presto‘‘ ve výši 165 Kč Smlouva je podepsána pomocí SMS kódu číslo.

6. Z kopie občanského průkazu žalované, má soud za prokázané, že žalobkyně měla osvědčeny osobní údaje žalované a její totožnost.

7. Ze sdělení právnická osoba, a.s. ze dne 19. 11. 2021 má soud za prokázané, že žalovaná je vlastníkem účtu č. bankovní účet.

8. Z detailu pohybu – okamžitá příchozí platba se podává, že dne 28. 5. 2020 byla z účtu žalované č. bankovní účet na účet žalobkyně poskytnuta platba ve výši 1 Kč.

9. Z potvrzení o platbě ze dne 19. 6. 2021 má soud za prokázané, že uvedeného dne žalobkyně zaslala na účet žalované číslo bankovní účet částku ve výši 8 000 Kč.

10. Z dokumentu Výpis o posouzení úvěruschopnosti u společnosti právnická osoba, bylo zjištěno, že tento obsahuje údaje o žalované, a to kromě identifikačních údajů také údaje týkající se jejích poměrů, kdy měla žít ve společné domácnosti s počtem členů 5, z toho 3 osoby byly s příjmem. Svůj příjem uvedla částkou 19 000 Kč a své výdaje částkou 15 000 Kč. Na základě těchto údajů žalobkyně schválila kreditní rámec ve výši 8 000 Kč, kdy rezerva pro výdaje činila 700 Kč, vypočítané minimální výdaje 12 663,3 Kč a disponibilní příjem 3 300 Kč.

11. Z výpisu z běžného účtu žalované vedeného u právnická osoba za měsíc březen 2020 vyplývá, že za tento měsíc obdržela od Úřadu práce v obec rodičovský příspěvek ve výši 3 800 Kč, dále obdržela platby ve výši 2 000 Kč a 3 000 Kč s označením,,výživné na děti‘‘, čerpala půjčku ve výši 25 000 Kč od právnická osoba, obdržela od vlastníka účtu jméno příjmení platbu ve výši 16 000 Kč, kdy následující den odešla platba s označením,,nájem‘‘ ve výši 15 000 Kč, splácela půjčku u právnická osoba částkou 750 Kč a měla další výdaje, které přesahovaly její příjem. Konečný zůstatek na účtu za uvedený měsíc činil minus 9 782,61 Kč. Z výpisu z účtu za měsíc duben 2020 pak bylo zjištěno, že i za tento měsíc žalovaná obdržela od Úřadu práce v obec rodičovský příspěvek ve výši 3 800 Kč, výživné na děti ve výši 2 000 Kč a hradila nájem částkou 9 500 Kč. Z účtu vlastníka jméno příjmení žalované přišla částka ve výši 19 000 Kč, přičemž konečný zůstatek za měsíc duben 2020 činil minus 19 114,14 Kč.

12. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 30. 12. 2020 má soud za prokázané, že žalobkyně zaslala před podáním žaloby žalované předžalobní výzvu.

13. Na základě provedených důkazů má soud za prokázané, že žalobkyně uzavřela se žalovanou úvěrovou smlouvou, na základě které ji dne 19. 6. 2020 poskytla částku 8 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit do 19. 7. 2020 spolu s poplatky v celkové výši 2 035 Kč. Dle tvrzení žalobkyně žalovaná na svůj dluh uhradila pouze 2 000 Kč.

14. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení , (dále jen „ “). Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle , úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle , úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

15. Podle , o spotřebitelském úvěru vyžaduje smlouva

o spotřebitelském úvěru písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

16. Podle je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Dále se má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.

17. Podle , o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle věta první uvedeného zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

18. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

19. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví , o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli„ rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“

20. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

21. Podle § 78 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru povinen uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly.

22. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

23. Podle § 87 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

24. Soud ve smyslu ustanovení , občanského zákona (dále jen „ “) přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

25. Z ustanovení platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

26. Podle věta prvá , podle něhož dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení; dále z ustanovení , podle něhož po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je pak , v platném znění.

27. Na podkladě shora uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je oprávněn pouze v rozsahu 5 999 Kč, neboť žalobkyně nemá za žalovanou pohledávku, která by měla svůj právní základ v úvěrové smlouvě uzavřené mezi účastníky.

28. Provedenými důkazy nebylo prokázáno, že by žalobkyně splnila svoji zákonnou předsmluvní povinnost řádně zkoumat a prověřit úvěruschopnost spotřebitele. Soud vyzval žalobkyni, aby doplnila svá skutková tvrzení a navrhla důkazy k prokázání své povinnosti zkoumat úvěruschopnost žalované. Žalobkyně ve svém vyjádření uvedla, že ověřila úvěruschopnost žalované na základě informací získaných od žalované (které byly zaznamenané do žádosti

o úvěr) a provedla lustraci žalované v různých registrech (evidence exekucí, insolvenční rejstřík apod.). Z dokumentu předloženého žalobkyní - Výpis o posouzení úvěruschopnosti u společnosti právnická osoba má pak soud za prokázané, že žalovaná sdělila žalobkyni nějaké údaje, na základě nichž mohla prověřit úvěruschopnost žalované, avšak z žádného ze soudu doložených důkazů nevyplynulo, jak s uvedenými údaji právní žalobkyně pracovala, ani v jakém rozsahu tyto údaje žalobkyně ověřila, a to ať již jde o příjmy či o výdaje žalované nebo její jiné závazky, či zda provedla šetření v evidencích klientských informací. Byť žalobkyně uvádí, že toto šetření provedeno bylo, nedoložila k tomuto žádné y prokazující pravdivost tohoto tvrzení. K prokázání ověření úvěruschopnosti žalované žalobkyně předložila výpisy z účtu žalované za měsíce březen a duben 2020, ze kterých však vyplývá, že žalovaná zřejmě nepobírala žádnou mzdu, nýbrž byla na rodičovské dovolené

a pobírala rodičovský příspěvek částkou 3 800 Kč, dále jí bylo zasíláno výživné na děti

a každý z měsíců na účet přišla neoznačená platba od jiné osoby, která byla následně hned odeslaná na úhradu nájmu. Zároveň je z výpisu z účtu zřejmé, že žalovaná čerpala zápůjčku od právnická osoba ve výši 25 000 Kč, což žalobkyně žádným způsobem nepromítla do zkoumání úvěruschopnosti. Z výpisu z účtu za každý měsíc ale zejména vyplývá, že žalovaná každý měsíc zcela vyčerpá své příjmy a končený zůstatek na účtu je v záporných číslech, tedy je zjevné, že jí nezbývají žádné volné finanční prostředky, z nichž by byla schopna jednorázově splatit úvěr během 1 měsíce. Žalobkyně zároveň nezkoumala, resp. neověřovala, jaké má žalovaná výdaje - náklady na bydlení, výživu dětí i sebe, či na telefon a internet (existence telefonu žalované a jeho přístup na internet vyplývá ze samotných osobních údajů žalované uvedených na smlouvě, na níž uvádí svůj telefon i emailovou adresu) apod.

a úvěruschopnost zkoumala pouze z výpisu z účtu, ze kterých navíc vyplývá, že majetkové poměry žalované nejsou dobré. Z uvedeného je zjevné, že žalobkyně nedostatečně zkoumala úvěruschopnost žalované.

29. Za této situace byla žalobkyně povinna ve smyslu ustanovení § 75 ve spojení s § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru s odbornou péči přezkoumat příjmy žalované, ale i její výdaje a dbát přitom na její zájmy, tj. i na zájem být reálně schopen přebíraný závazek řádně a včas splácet. K takovému přezkoumání však nedošlo. Proto shledal soud úvěrovou smlouvu ve smyslu ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru a ustanovení za neplatnou.

30. Za situace, kdy je úvěrová smlouva neplatná, může se žalobkyně po žalované domáhat úhrady finanční částky, kterou jí prokazatelně na základě neplatné smlouvy poskytla, a to z titulu bezdůvodného bohacení, které na straně žalované vzniklo ve smyslu ustanovení Soud má za prokázané, že žalobkyně odeslala žalované dne 19. 6. 2020 částku

8 000 Kč, a to na účet, jenž je ve vlastnictví žalované. Vzhledem k tomu, že žalovaná dne 28. 5. 2020 uhradila na účet žalobkyně částku 1 Kč, a dle tvrzení žalobkyně na svůj dluh uhradila dále částku 2 000 Kč, je nárok žalobkyně v rozsahu částky 5 999 Kč oprávněný. Pokud jde o úrok z prodlení, přiznal ho soud ode dne, který následoval po splatnosti dluhu, tj. od 20. 7. 2020, a to ve výši 8,25 %, která neodporuje zákonné výši úroku z prodlení stanovené v souladu s  ve spojení s  Lhůtu k plnění soud určil podle výrok I.).

31. S ohledem na to, že nebylo prokázáno, že došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru, soud ve zbývajícím rozsahu, tj. v rozsahu, jímž se žalobkyně domáhala úhrady poplatků za sjednání úvěru a k něm náležejícímu zákonnému úroku, žalobu zamítl (výrok II.).

32. Výrokem III. soud rozhodl o náhradě nákladů řízení podle tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 734,37 Kč, přičemž tato částka představuje 49,32 % z jejich celkové výše. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 8 035 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Pokud jde o aplikaci ustanovení vyhlášky, měl soud za to, že z obsahu žaloby a její formulace je zřejmé, že se jedná o návrh podaný na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s  .

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení ).

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.