Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Odo 965/2005

NEJVYŠŠÍ SOUD

ČESKÉ REPUBLIKY

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 10. března 2005, č.j. -85, potvrdil rozsudek ze dne 14. dubna 2003, č.j. -39, ve výrocích, jimiž Městský soud v Praze zamítl žalobu na určení, že žalovaná nemá za úpadkyní (Č. K., spol. s r. o., - dále jen „úpadkyně“) vykonatelnou pohledávku ve výši 3,121.278,37 Kč s právem na oddělené uspokojení v rozsahu částky 1,760.480,37 Kč a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení. Dále zastavil řízení o odvolání žalobkyně proti výroku rozsudku soudu prvního stupně, kterým bylo řízení v rozsahu nároku na oddělené uspokojení výši 1,360.798,- Kč z důvodu zpětvzetí žaloby zastaveno a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, namítajíc, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci a že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci, tj. uplatňujíc dovolací důvody podle ustanovení a b) (dále jen „“).

Konkrétně dovolatelka odvolacímu soudu vytýká nesprávnost závěru, podle něhož se soud v incidenčním řízení nezabývá otázkou, „zda konkurs nabyl účinků a zda usnesení o prohlášení konkursu je již v právní moci“. Neztotožňuje se ani s jeho závěrem co do práva žalované na oddělené uspokojení, akcentujíc, že zástavní právo žalovaná získala v posledních dvou měsících před podáním návrhu na prohlášení konkursu. Potud poukazuje na bod XXXVI. stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu sp. zn. , uveřejněného pod číslem 52/1998 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 52/1998“).

Dovolatelka požaduje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.

S přihlédnutím k tomu, že dovolatelka napadá rozsudek odvolacího soudu dovoláním i v potvrzujícím výroku ohledně nákladů řízení před soudem prvního stupně a ve výrocích, jimiž bylo odvolací řízení z důvodu zpětvzetí odvolání zastaveno a rozhodnuto o náhradě nákladů odvolacího řízení, zabýval se Nejvyšší soud především tím, zda je dovolání v této části přípustné. Uvedené výroky, ač součástí rozsudku, mají povahu usnesení, přičemž přípustnost dovolání proti nim nezakládá žádné z ustanovení ; Nejvyšší soud proto dovolání v tomto rozsahu bez dalšího podle ustanovení a odmítl.

Dovolání proti potvrzujícímu výroku rozsudku odvolacího soudu ve věci samé může být přípustné jen podle ustanovení a c) O případ uvedený pod písmenem b) nejde a důvod založit přípustnost dovolání podle písmene c) Nejvyšší soud nemá. Otázky kladené dovolatelkou, pokud jde o účinky rozhodnutí o prohlášení konkursu, jeho doručení a nabytí právní moci, totiž Nejvyšší soud zodpověděl - ve vztahu k téže úpadkyni - již v usnesení ze dne 27. února 2006, sp. zn. a v obecné rovině v rozhodnutí uveřejněném pod číslem 29/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. K době vzniku zástavního práva podle ustanovení , o správě daní a poplatků, ve znění účinném do 31. prosince 2000, se pak Nejvyšší soud vyslovil v rozsudku ze dne 24. srpna 2004, sp. zn. , jehož závěry obstály i v ústavní rovině, když usnesením ze dne 20. července 2005, sp. zn. , Ústavní soud ústavní stížnost podanou proti tomuto rozhodnutí odmítl.

Rovněž dovolatelkou zmiňované R 52/1998 v bodě XXXVI. řeší otázku doby vzniku zákonného zástavního práva shodně s výše odkazovaným rozhodnutím; vyslovuje-li se současně k „pořadí zákonného zástavního práva k nemovitosti“, nemá tento jeho závěr na dobu vzniku zástavního práva vliv.

Jelikož napadené rozhodnutí odvolacího soudu je s výše uvedenými judikatorními závěry v souladu, Nejvyšší soud, aniž nařizoval jednání ( věta první ), dovolání i v této části podle ustanovení a odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení věty první, a , když dovolání žalobkyně bylo odmítnuto a žalované podle obsahu spisu v dovolacím řízení náklady nevznikly.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně 19. července 2006

JUDr. Petr G e m m e l , v. r.

předseda senátu