Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
22 C 38/2021
Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Kopalem ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o: zaplacení částky 21 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 21 000 Kč a úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 21 000 Kč od 23. 3. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci, a to k rukám advokáta žalobce, náhradu nákladů řízení ve výši 2 110,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 21 000 Kč a úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 21 000 Kč od 23. 3. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci, a to k rukám advokáta žalobce, náhradu nákladů řízení ve výši 2 110,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou soudu dne 25. 8. 2020 ve znění doplnění ze dne 14. 9. 2021 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku 21 000 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 21 000 Kč od 23. 3. 2019 do zaplacení. Žalobou uplatněný nárok žalobce zdůvodnil tím, že jeho právní předchůdkyně společnost právnická osoba (dále jen„ původní věřitel“) uzavřela se žalovanou dne 23. 1. 2018 prostřednictvím elektronické komunikace smlouvu o revolvingovém úvěru (dále jen„ Smlouva“), jejíž nedílnou součástí byly dle čl. 1 odst. 2 Smlouvy obchodní podmínky společnosti právnická osoba ke spotřebitelským úvěrům poskytovaným spotřebitelům s trvalým pobytem v ČR (dále jen„ ulice podmínky“). Na základě smlouvy se původní věřitel zavázal žalované poskytnout neúčelový bezhotovostní úvěr s možností opakovaného čerpání až do výše úvěrového limitu a žalovaná se zavázala vyčerpaný úvěr původnímu věřiteli vrátit a zaplatit smluvní úrok za poskytnutí úvěru a poplatek za čerpání úvěru. Sjednaný úvěrový limit činil 35 000 Kč, úrok za poskytnutí úvěru byl sjednán ve výši 8,5 % měsíčně a poplatek za čerpání úvěru byl sjednán jako procentuální část ve výši 12,5 % z každé čerpané částky úvěru. Minimální výše pravidelné měsíční splátky byla stanovena buď jako procentuální část nesplacené dlužné částky ve výši 12,5 % nesplaceného úvěru společně s úrokem a poplatkem za čerpání úvěru nebo jako fixní částka 1 000 Kč dle toho, která částka je vyšší. Výše a splatnost jednotlivých splátek čerpaného úvěru byla žalované původním věřitelem sdělována prostřednictvím výpisů generovaných a doručovaných žalované přes její uživatelský účet či na její e-mail. Žalovaná v průběhu trvání Smlouvy čerpala úvěr ve výši 24 773,66 Kč, avšak z této vyčerpané částky úvěru nevrátila část jistiny ve výši 21 000 Kč. Původní věřitel postoupil svoji pohledávku za žalovanou žalobci na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 12. 2019.
2. Žalovaná žalobou uplatněný nárok ve svém vyjádření k žalobě neuznala a existenci dluhu vůči žalobci popřela s tím, že neobdržela žádnou výzvu k zaplacení dluhu.
3. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), vycházejíce přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů, když žalobce s tímto postupem souhlasil a žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila. Předvolání k jednání bylo žalované na adrese jejího trvalého pobytu uvedené v záhlaví rozsudku (§46b písm. a) o. s. ř.) doručeno do vlastních rukou dne 27. 9. 2021.
4. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne 21. 9. 2018 a formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že mezi předchůdcem žalobce, společností právnická osoba, a žalovanou uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru. Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky původního věřitele. Úvěrový rámec byl sjednán ve výši 35 000 Kč. Žalovaná se zavázala věřiteli úvěr vrátit a zaplatit úrok z poskytnutého úvěru ve výši 8,5 % měsíčně (viz čl. IV odst. 1 smlouvy) a poplatek za čerpání úvěru ve výši 12,5 % z každé čerpané částky úvěru (viz čl. IV odst. 2 smlouvy), a to prostřednictvím pravidelných měsíčních splátek v minimální výši odpovídající 12,5 % nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru a poplatkem za čerpání úvěru, nebo 1 000 Kč podle toho, která z těchto dvou částek je vyšší.
5. Z jednotlivých žádostí o poskytnutí úvěru nazvaných„ jméno anonymizována dvě slova“ plyne, že žalovaná celkem původního věřitele požádala o poskytnutí úvěru ve výši 24 773,66 Kč, když dne 23. 1. 2018 požádala o částku 6 000 Kč, dne 13. 3. 2018 požádala o částku 983 Kč, dne 22. 5. 2018 o částku 6 000 Kč, dne 30. 8. 2018 o částku 1 400 Kč a dne 11. 10. 2018 požádala o částku 10 390,66 Kč. Ve všech žádostech o poskytnutí úvěru žalovaná uvedla své jméno, číslo svého bankovního účtu bankovní účet a jako způsob komunikace uvedla svoji e-mailovou adresu email.
6. Z jednotlivých potvrzení o provedených platbách bylo zjištěno, že původní věřitel žalované jí požadované peněžité prostředky poskytl vždy v den podání její žádosti na jí uvedený bankovní účet č. bankovní účet.
7. Z celkem čtrnácti výpisů z účtu – platebních informací plyne, že původní věřitel účtoval žalované jednotlivé měsíční splátky počínaje únorem 2018 s tím, že od prosince 2018 začal původní věřitel na úvěru žalované evidovat dluh. Splatnost posledního vyúčtování byla stanovena na 23. 3. 2019.
8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 12. 2019 a seznamu pohledávek postoupených na základě této smlouvy bylo zjištěno, že pohledávka původního věřitele za žalovanou byla postoupena žalobci.
9. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 6. 2. 2020, předžalobní výzvy z téhož dne a podacího lístku vyplývá, že původní věřitel vyrozuměl žalovanou o postoupení své pohledávky na žalobce dopisem ze dne 6. 2. 2020 a zároveň ji předžalobní výzvou vyzval k zaplacení dlužné pohledávky do tří dnů. Označené písemnosti byly žalované zaslány formou doporučeného dopisu.
10. Zhodnocením provedených důkazů soud dospěl k závěru, že původní věřitel uzavřel se žalovanou dne 23. 1. 2018 prostřednictvím elektronické dálkové komunikace na webové stránce webová adresa smlouvu o revolvingovém úvěru číslo na jejímž základě původní věřitel umožnil žalované čerpat bezhotovostní neúčelový úvěr s možností opakovaného čerpání až do výše úvěrového limitu ve výši 35 000 Kč a žalovaná se zavázala tento úvěr splatit vyčerpanou jistinu úvěru a zaplatit sjednaný úrok ve výši 8,5 % měsíčně a poplatek za čerpání úvěru ve výši 12,5 % z částky každého čerpání. Výše měsíční splátky činila 12,5 % z aktuálně vyčerpané částky úvěru. Žalovaná následně z úvěru vyčerpala celkem částku 24 773,66 Kč. Původní věřitel následně žalované zaslal na její e-mailovou adresu celkem čtrnáct vyúčtování, v nichž žalované vyúčtoval aktuální splátku a její splatnost. Splatnost posledního vyúčtování znějícího na částku nastala dne 23. 3. 2019. Dne 27. 12. 2019 uzavřeli původní věřitel jako postupitel a žalobce jako postupník smlouvu o postoupení pohledávek, na jejímž základě původní věřitel postoupil na žalobce mimo jiné i pohledávku za žalovanou. O postoupení pohledávky byla žalovaná vyrozuměna doporučeným dopisem ze dne 6. 2. 2020. Téhož dne zaslal právní zástupce žalované výzvu k plnění se stručným skutkovým shrnutím a právním posouzením věci, v níž žalovanou upozornil na možnost uplatnění pohledávky u soudu v případě, že žalovaná ve lhůtě nezaplatí.
11. Dle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
12. Dle ustanovení § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
13. Dle ustanovení § 1802 věty prvé o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem.
14. Dle ustanovení § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
15. Dle ustanovení § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
16. Soud na základě zjištěného skutkového stavu a provedených důkazů dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, neboť původní věřitel jako úvěrující a žalovaná jako úvěrovaná mezi sebou sjednali smlouvu o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. o. z., dle kterého závazku úvěrujícího poskytnout úvěrovanému na jeho požádání a v jeho prospěch peněžité prostředky odpovídá závazek úvěrovaného úvěrujícímu za sjednaných podmínek řádně a včas poskytnuté peněžité prostředky vrátit a zaplatit sjednaný úrok. Ačkoli žalovaná na základě předmětné smlouvy čerpala úvěr ve výši 24 773,66 Kč, nedostála svému závazku čerpaný úvěr původnímu věřiteli vrátit a zaplatit mu sjednaný úrok (poplatek), když vyčerpaný úvěr zcela nezaplatila. Žalobce následně v žalobě nárokoval toliko částku 21 000 Kč, tedy méně než žalovaná skutečně na úvěru vyčerpala. Žalobce prokázal existenci úvěrové smlouvy mezi původním věřitelem a žalovanou i poskytnutí peněžitých prostředků původním věřitelem žalované. Bylo tedy na žalované, aby v řízení prokázala, že poskytnutý úvěr splatila a zaplatila sjednaný úrok, případně že smlouva o úvěru vůbec nevznikla nebo že její závazek z úvěrové smlouvy zanikl jiným způsobem. Ačkoli žalovaná ve svém vyjádření svůj dluh vůči žalobci neuznala, toto své tvrzení nijak v řízení neprokázala. Žalobce je věřitelem žalobou uplatněné pohledávky v důsledku jejího postoupení původním věřitelem na žalobce na základě smlouvy o postoupení pohledávek (§ 1879 o. z.), což bylo žalované oznámeno. Soud tak žalobě vyhověl, neboť ji shledal důvodnou.
17. Vzhledem k tomu, že žalovaná nesplnila svůj závazek vůči žalobci řádně a včas, je v prodlení (§ 1968 o. z.). Požadavek žalobce na zaplacení zákonného úroku z prodlení je tedy zcela po právu a je odůvodněn ustanovením § 1970 o. z. Výše úroku z prodlení plyne z ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
18. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 110,50 Kč Tyto náklady tvoří 840 Kč soudní poplatek, 750 Kč odměna advokáta za zastupování žalobce za dva úkony právní služby v plné výši à 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení a podání žaloby) podle ustanovení § 11 odst. 1 písm. a) a d) a § 14b odst. 1 bodu 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.“), a za jeden úkon právní služby ve výši jedné poloviny à 150 Kč (jednoduchá výzva k plnění ze dne 26. 2. 2020) podle ustanovení § 11 odst. 2 písm. h) a § 14b odst. 1 bodu 2 a. t., 300 Kč paušální náhrada výdajů za tři úkony právní služby à 100 Kč podle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky odměny advokáta a paušální náhrady hotových výdajů ve výši 220,50 Kč (§ 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř.). Soud žalobci nepřiznal odměnu za jeho repliku k vyjádření žalované s doplněním žaloby ze dne 14. 9. 2021, neboť podání podanou žalobu pouze konkretizuje, přičemž soud takové doplnění po žalobci nepožadoval, a nadto platí, že je povinností žalobce podat žalobu tak, aby nemusela být později doplňována.
19. Žalobce se v dané věci domáhal zaplacení dlužné jistiny úvěru a sjednaného úroku za jeho poskytnutí, přičemž žalobce, s ohledem na předmět svého podnikání, podává žaloby ve skutkově a právně obdobných věcech opakovaně. Návrh na zahájení řízení je podáván na ustáleném vzoru, čímž soud nemá na mysli formu návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, ale ustálený obsah návrhu (žaloby) s minimální skutkovou a právní argumentací, kdy jednotlivé návrhy se od ostatních odlišují jen v minimální míře. Nezbytné označení žalovaného, konkrétní smlouvy o revolvingovém úvěru, spolu s uvedením údaje o výši pohledávky, je pouhou nevyhnutelnou individualizací ustáleného vzoru, bez níž by jinak vůbec návrh nemohl být řádně podán, stejně tak vymezení jednotlivých platebních povinností, s nimiž je žalovaná v prodlení, v jehož důsledku žalobce uplatňuje nárok na zaplacení sjednané smluvní pokuty. Právě pro tuto minimální míru odlišností lze sepis návrhu na zahájení řízení kvalifikovat spíše jako administrativní úkon než úkon právní pomoci, a to tím spíše, že návrhy jsou opakovaně podávány týmž advokátem. Z těchto důvodů má soud za to, že jsou splněny podmínky pro rozhodnutí o náhradě nákladů řízení do podání žaloby podle ustanovení § 14b odst. 1 a. t.
20. Lhůtu pro plnění soud stanovil podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. věty před středníkem. Místo plnění náhrady nákladů řízení je odůvodněno ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci, a to prostřednictvím Okresního soudu v Liberci. Odvolání je třeba podat písemně nebo v elektronické podobě podepsané způsobem, se kterým zvláštní právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu.
Nesplní-li žalovaná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobce podat exekuční návrh nebo návrh na soudní výkon rozhodnutí.