Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 C 71/2021-17

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr Hanou Jakubcovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 34 704 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 27 500 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně od 7. 1. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky ve výši 901 Kč na jistině a na úroku z prodlení ve výši 8,25% ročně od 28. 12. 2020 do 6. 1. 2021, co do částky ve výši 3 150 Kč, co do částky ve výši 300 Kč na účelně vynaložených nákladech, a co do částky ve výši 2 853 Kč na smluvních pokutách.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 2 068,86 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám titul. jméno příjmení, advokáta se sídlem v obec, ulice a číslo, PSČ.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 27 500 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně od 7. 1. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá co do částky ve výši 901 Kč na jistině a na úroku z prodlení ve výši 8,25% ročně od 28. 12. 2020 do 6. 1. 2021, co do částky ve výši 3 150 Kč, co do částky ve výši 300 Kč na účelně vynaložených nákladech, a co do částky ve výši 2 853 Kč na smluvních pokutách. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 2 068,86 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [titul]. [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem v [obec], [ulice a číslo], [PSČ].

1. Žalobkyně se podáním ke zdejšímu soudu ze dne 9. 2. 2021 domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že uzavřela s žalovaným dne 18. 9. 2020 smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo na základě které byl žalovanému poskytnut standardní neúčelový úvěr ve výši 30 000 Kč Tyto prostředky byly převedeny tak, že částka ve výši 27 500 Kč byla převedena na účet žalovaného a částka ve výši 2 500 Kč byla převedena na účet zprostředkovatele úvěru jako jeho provize. Na základě uvedené smlouvy o úvěru se žalobkyně dohodla s žalovaným, že tento zaplatí celkovou částku ve výši 42 000 Kč, a to v pravidelných 40 měsíčních splátkách po 1050 Kč splatných vždy do každého 20. dne kalendářního měsíce na účet žalobkyně, když splatnost první splátky byla dohodnuta na den 20. 10. 2020. Protože žalovaný nesplácel poskytnutý úvěr řádně a včas, byl úvěr zesplatněn ke dni 27. 12. 2020 a žalovanému bylo odesláno Oznámení o zesplatnění úvěru ze dne 27. 12. 2020. Žalobkyně odeslala žalovanému celkem 3 upomínky, a to ze dne 26. 10. 2020, ze dne 26. 11. 2020 a Oznámení o zesplatnění, které bylo zároveň předžalobní výzvou. Za tyto upomínky měl žalovaný v souladu s článkem IV. bod 4 písm. b) zaplatit 300 Kč tj. 3× 100 Kč. Ke dni podání žaloby dlužil žalovaný žalobkyni částku, která se skládala z neuhrazených dlužných splátek ve výši 3 150 Kč a neuhrazené jistiny poskytnutého úvěru ve výši 28 401 Kč Smluvní úrok byl dohodnut v článku I. Smlouvy o úvěru ve výši 21,05 % a s ohledem na zesplatnění úvěru vznikl žalobkyni nárok na úhradu smluvního úroku z neuhrazené jistiny ve výši 28 401 Kč, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru do okamžiku jejího úplného zaplacení. Před uzavřením smlouvy o úvěru zkoumala žalobkyně řádně úvěruschopnost žalovaného, kdy žalovaný žalobkyni prokázal, že jeho příjmy jsou dostačující a úvěr ze smlouvy o úvěru je schopen řádně splácet. Dle článku IV bod 2 písm. c) smlouvy o úvěru bylo mezi žalobkyní a žalovaným dohodnuto na každý jednotlivý případ, kdy se žalovaný dostane do prodlení se zaplacením dohodnuté měsíční splátky úvěru, zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 499 Kč s omezením jejího uplatnění do okamžiku, kdy se úvěr v důsledku prodlení žalovaného stane splatným. Žalovaný do okamžiku zesplatnění úvěru, tj. do 27. 12. 2020, se dostal do prodlení s třemi splátkami úvěru. Celkem byl tedy žalovaný povinen z titulu smluvních pokut, které vznikly neuhrazením měsíčních splátek úvěru zaplatit žalobkyni částku ve výši 3× 499 Kč, tj. 1497 Kč. Dle článku IV. bod 2 písm. b) Smlouvy o úvěru vznikl žalobkyni nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru, kdy tyto smluvní pokuty se žádají k zaplacení ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru, kdy byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 31 551 Kč od 28. 12. 2020 do 8. 2. 2021 tedy částku ve výši 1 356 Kč.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. Skutkový stav byl v řízení zjištěn z důkazů listinných, jejichž provedením jednotlivě i ve vzájemné souvislosti měl soud za to, že dne 18. 9. 2020 uzavřel žalovaný se žalobkyní smlouvu o úvěru číslo na základě které mu měl být poskytnut standardní neúčelový spotřebitelský úvěr ve výši 30 000 Kč, který měl být splácen 40 měsíčními splátkami ve výši 1 050 Kč až do 20. ledna 2024 celková částka, kterou měl žalovaný uhradit byla 42 0 Kč zapůjčení úroková sazba činila 21,05 % ročně.

4. Ve formuláři smlouvy o úvěru číslo žalovaný uvedl číslo svého účtu: bankovní účet, dále uvedl, že je svobodný, žije v nájemním bytě, jeho čistý měsíční příjem je 18 000 Kč, výdaje na bydlení činí 4 000 Kč a příjem celé domácnosti činí 38 000 Kč. Dále uvedl, že nemá žádnou zákonnou vyživovací povinnost a splácí další úvěry měsíční splátkou 3 200 Kč. Uvedl, že je zaměstnán u právnická osoba a.s.

5. Lustrací v insolvenčním rejstříku žalobkyně zjistila, že proti žalovanému není zahájeno insolvenční řízení.

6. Z výplatní pásky za období duben 2020 soud zjistil, že čistý měsíční příjem žalovaného činil 16 866 Kč.

7. Výpisem z internetového bankovnictví žalovaného soud zjistil, že v září 2020 platil žalovaný splátku úvěru číslo právnická osoba ve výši 1 730Kč.

8. Výpisem z internetového bankovnictví žalovaného soud zjistil, že v září 2020 obdržel žalovaný na účet od právnická osoba a.s. částku ve výši 18 093Kč.

9. Výpisem z internetového bankovnictví žalovaného soud zjistil, že v srpnu 2020 platil žalovaný splátku úvěru číslo právnická osoba ve výši 1 730Kč.

10. Výpisem z internetového bankovnictví žalovaného soud zjistil, že v srpnu 2020 obdržel žalovaný na účet od právnická osoba a.s. částku ve výši 21 873Kč.

11. Z výpisu nazvaného Bonita smlouvy soud zjistil, že žalovaný nezaplatil splátku úvěru splatnou dne 20.10.2020 ve výši 1 050 Kč, splatnou dne 20.11.2020 ve výši 1 050 Kč a splatnou dne 20.12.2020 ve výši 1050 Kč.

12. Z čestného prohlášení žalovaného o výdajích spotřebitele soud zjistil, že výdaje na bydlení činí 4 000Kč, splátky úvěrů činí měsíčně 3 200Kč, další běžné měsíční výdaje činí 3700Kč, příjmy v podobě mzdy pak 18 000Kč.

13. Z čestného prohlášení spotřebitele o závazcích ze dne 18.9.2020 soud zjistil, že žalovaný neuvedl žádné závazky ani dluhy.

14. Z upomínky ze dne 26.10.2020 soud zjistil, že žalobkyně upomínala žalovaného o úhradu dlužné splátky ve výši 1050Kč a naúčtovala žalovanému upomínací náklady ve výši 100Kč.

15. Z upomínky ze dne 26.11.2020 soud zjistil, že žalobkyně upomínala žalovaného o úhradu dlužné částky ve výši 2 100 Kč a naúčtovala žalovanému upomínací náklady ve výši 200Kč.

16. Z oznámení o zesplatnění smlouvy číslo ze dne 18.9.2020 a z předžalobní výzvy ze dne 27.12.2020 soud zjistil, že žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky 31 551Kč, k úhradě smluvní pokuty ve výši 1 497 Kč a upomínacích nákladů ve výši 300Kč.

17. Z čestného prohlášení jméno jméno, zaměstnance žalobkyně ze dne 26.10.2020, soud zjistil, že tento zaměstnanec dne 26.10.2020 odeslal jako obyčejné poštovní zásilky větší množství upomínek svého zaměstnavatele vyhotovených dne 26.10.2020, přičemž jejich seznam je uveden v seznamu odeslaných upomínek.

18. Z potvrzení o provedené transakci vydaného právnická osoba soud zjistil, že z účtu bankovní účet znějícího na žalobkyni bylo dne 29. 9. 2020 na účet číslo bankovní účet, majitele celé jméno žalovaného, zasláno 27 500 Kč.

19. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Na základě smlouvy o úvěru uzavřené z žalobkyní dne 18.9.2020, obdržel žalovaný na svůj účet částku ve výši 27 500Kč, kterou se ve smlouvě zavázal splácet pravidelně ke každému 20. dni v měsíci splátkou ve výši 1 050 Kč až do zaplacení částky 42 000 Kč. Před poskytnutím úvěru zjišťovala žalobkyně příjmové a výdajové poměry na straně žalovaného a zjistila, že žalovaný je zaměstnán s příjmem okolo 18 000 Kč, bydlí v nájemním bytě, je svobodný, není proti němu vedeno insolvenční řízení, splácí další poskytnuté úvěry souhrnnou splátkou ve výši 3 200 Kč, měsíčně za bydlení utratí měsíčně 4 000 Kč, další útraty činí 3 700 Kč a celkový příjem domácnosti, kde žalovaný žije činí 38 000 Kč. Žádnou zákonnou vyživovací povinnost nemá a nemá také žádné dluhy a závazky. Žalobkyně vyžádala od žalovaného výplatní pásku za měsíc duben 2020 a výpis z internetového bankovnictví, kde se zobrazil pouze příjem mzdy od zaměstnavatele, a to v srpnu a září roku 2020 a dále se zobrazila platba na úhradu dalšího spotřebitelského úvěru poskytnutého právnická osoba. Jiné výdaje ani jiné příjmy nebylo možné výpisem z internetového bankovnictví zjistit, zejména nebylo možno zjistit s jakými měsíčními zůstatky na účtu žalovaný hospodaří.

20. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Na projednávaný případ je nutno aplikovat kromě obecných ust. a násl. o.z. ustanovení , o spotřebitelském úvěru (dále již jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), neboť se jedná o úvěr poskytovaný spotřebiteli ( zákona o spotřebitelském úvěru). Z zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá povinnost věřitele počínat si při sjednání spotřebitelského úvěru s odbornou péčí a posoudit přitom schopnost spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (je povinen zkoumat tzv. úvěruschopnost). Pouze pokud dospěje k závěru, že spotřebitel je schopen spotřebitelský úvěr splácet, může jej poskytnout. V opačném případě je smlouva neplatná ( zákona o spotřebitelském úvěru). Toto ustanovení je přitom nutno vykládat v souladu s obecnými principy ochrany spotřebitele a neplatnost tak posoudit jako absolutní, ke které by soudy měly přihlédnout vždy, i pokud nebude v řízení ze strany dlužníka uplatněna jako procesní obrana. Ke shodným závěrům dospěl i Ústavní soud v nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. , kde mimo jiné uzavřel, že vyžadovat od poskytovatele spotřebitelských úvěrů důsledné zkoumání úvěruschopnosti (budoucího) dlužníka není zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli.

21. V projednávaném případě žalobkyně po posouzení úvěruschopnosti žalovaného dospěla k závěru, že mu zůstává dostatek finančních prostředků pro řádné splácení požadovaného spotřebitelského úvěru. K tomuto závěru, však nemohla dospět, pokud by uvažovala v kontextu reálného života a logických závěrů učiněných z údajů, které sama zjistila. Výdaje na osobu žalovaného představující částku 7 700Kč měsíčně nemají žádný vypovídací charakter. Žalovaný uvedl, že bydlí v nájemním bytě, kde celkový příjem domácnosti činí 38 000Kč z toho příjem žalovaného činí 18 000Kč, ale náklady na bydlení jen 4 000Kč. Dále se neví, kde sídlí zaměstnavatel žalovaného a zda např. žalovaný do zaměstnání pravidelně dojíždí či nikoliv. Neví se rovněž, zda se jedná o pracovní poměr na dobu určitou či neurčitou. Žalobkyně nezpřístupnila soudu ani své hodnocení žalovaného, pokud se jedná o zátěž předcházejícího spotřebitelského úvěru, o němž se musela dovědět z výpisu internetového bankovnictví, jestliže v čestném prohlášení žalovaný tento závazek z předcházejícího spotřebitelského úvěru, který mu byl dříve poskytnut, neuvedl. Žalobkyně nevyužila ani databáze SOLUS a spokojila se pouze s veřejně přístupným insolvenčním rejstříkem. Rovněž neprokázala, že měla přehled o pohybu na účtu žalovaného po dobu celého měsíce, jestliže žalovaný ji prokazoval pouze skutečnost, že mu na účet chodí mzda. Alespoň v měsíci srpnu a září 2020. V době rozhodování o poskytnutí úvěru žalobkyně neměla žádný přehled o pohybu na účtu žalovaného v průběhu celého měsíce, přesto mu byla částka 27 500Kč poskytnuta.

22. Podle ust. § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle ust. § 588 soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Ve spojení s § 588 o.z. je zde pak vytvořen prostor pro to, aby smlouvy nebo jejich oddělitelné části, které se dobrým mravům příčí, byly neplatné absolutně a to prohlášením soudu i bez návrhu druhé strany. Každý by měl odpovědně zvážit jakou smlouvu a v jaké situaci s jakým obsahem podepisuje, avšak v režimu spotřebitelských smluv je tento legální požadavek zeslaben tím, že zákonodárce chrání spotřebitele jako stranu slabší a do určité míry vydanou všanc těm, kteří by chtěli nečestnými způsoby dosahovat zisku na jeho úkor. V postupu žalobkyně bylo možné tento trend vysledovat, zejména pokud se jednalo o sjednanou částku úvěru ve výši 30 000Kč, ze které však bylo vyplaceno pouze 27 500 Kč a částka 2 500 Kč pak byla přímou provizí zprostředkovatelky. Zájem zprostředkovatelky je tedy jednoznačně veden úmyslem získat co nejvíce klientů ochotných uzavřít smlouvu, i když jejich bonita bude riziková, jako tomu bylo právě v tomto případě, kdy žalovaný nezaplatil jedinou splátku. Soud dospěl k závěru, že při zkoumání úvěruschopnosti nepostupovala žalobkyně řádně a s odbornou péčí, a proto za použití ust. z.č. považoval úvěrovou smlouvu za neplatnou.

23. Jestliže žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši 27 500Kč bez právního důvodu, pak se žalovaný na její úkor obohatil (§ 2991 odst. 2 o.z.) a je povinen toto bezdůvodné obohacení žalobkyni vrátit (§ 2993 o.z.). Tomuto závěru soudu odpovídá výrok I. rozsudku, kdy splatnost této částky soud stanovil uplynutím lhůty stanovené k zaplacení v předžalobní výzvě, a která činila 10dnů od doručení výzvy. (Doručení- 28.12.2020, jestliže odesíláno bylo v den sepisu tj. 27.12.2020). Zbývající nároky, které měly oporu v neplatné úvěrové smlouvě soud výrokem II. zamítl.

24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle , , (dále jen „”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 068,86 Kč, přičemž tato částka představuje 58 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 79 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 21 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 389 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 34 704 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo v exekuci dle z.č. (exekuční řád).