Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 2939/2005

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

V záhlaví uvedeným rozhodnutím městský soud potvrdil usnesení ze dne 7. 4. 2005, č.j. -77, jímž Obvodní soud pro Prahu 4 zamítl návrh povinné na zastavení výkonu rozhodnutí nařízeného usnesením Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 5. 11. 2001, č.j. -15, ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze ze dne 29. 2. 2002, č.j. -31, podle rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 19. 7. 2000, č.j. -26. Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že podmínky pro zastavení výkonu rozhodnutí podle , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“), dány nejsou. Povinná nesplnila povinnost vyklidit byt, jak jí bylo uloženo exekučním titulem, a nedošlo ani k jiné právní skutečnosti, jež by měla za následek zánik přiznaného práva.

Rozhodnutí odvolacího soudu napadla povinná včas podaným dovoláním. V něm ohlásila všechny tři dovolací důvody podle , b) a odst. 3) Nesprávné právní posouzení věci ( ) spatřovala v tom, že rozhodnutí soudu, které je podkladem pro výkon rozhodnutí, není věcně správné. V řízení o přivolení k výpovědi z nájmu bytu měl být spolu s povinnou žalován i její manžel, bez něhož povinná nebyla pasivně legitimována. Protože exekuční titul proti manželu povinné nebyl vydán, svědčí manželu povinné nájemní poměr a povinné jako jeho manželce se obnovilo k předmětnému bytu nájemní právo. Vadu řízení ( ) spatřovala v tom, že jí byla nesprávným postupem soudu odňata možnost jednat před soudem. Okolnost, že rozhodnutí odvolacího soudu vychází ze skutkového zjištění, které nemá oporu v provedeném dokazování ( ), spatřovala v tom, že soudy obou stupňů neprováděly o zániku nájemního práva jejího manžela žádné dokazování. Navrhla, aby dovolací soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Oprávněný navrhl, aby bylo dovolání odmítnuto.

Dovolání není přípustné.

Podle ustanovení lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Je-li napadeným rozhodnutím – jako v projednávaném případě – usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci zastavení výkonu rozhodnutí, je dovolání ve smyslu přípustné za podmínek vymezených v nebo c/ (srov. ). Protože použití ustanovení je vyloučeno (dřívějším usnesením soudu prvního stupně, které předcházelo zrušujícímu rozhodnutí odvolacího soudu, bylo rozhodnuto jen o zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku), zbývá přípustnost dovolání vyvozovat již jen z ustanovení , které ji spojuje se závěrem dovolacího soudu, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. O takový případ jde zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu nebyla dosud vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem ( ve spojení s ).

Rozhodnutí, které ukládá povinnost k vyklizení bytu pouze jednomu ze společných nájemců (manželů), není zásadně materiálně vykonatelné (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 4. 2003, sp. zn. , uveřejněné v časopisu Soudní judikatura pod poř. č. 96, sešit 6, ročník 2003). Byl-li výkon rozhodnutí přesto nařízen, jde o důvod k zastavení výkonu rozhodnutí podle O tom, že však v dané věci tento důvod zastavení výkonu rozhodnutí nebyl prokázán, rozhodl soud prvního stupně již usnesením ze dne 22. 7. 2004, č.j. -66, a odvolací soud jeho rozhodnutí usnesením ze dne 30. 11. 2004, č.j. -75, potvrdil. Povinná proti jeho rozhodnutí nepodala dovolání.

Pro naplnění důvodu k zastavení výkonu rozhodnutí podle by povinná musela nabídnout jiné skutečnosti odůvodňující závěr, že došlo k zániku přiznaného práva. Žádné jiné právně relevantní skutečnosti však povinná netvrdila. Neprokázala tedy, že by byl tento důvod naplněn. V důsledku toho ani nemohla nastolit otázku zásadního právního významu pro dovolací řízení.

Takovou zásadní právní otázkou nemohou být výhrady, jimiž povinná zpochybňuje věcnou správnost podkladového rozhodnutí. Nejvyšší soud již v mnoha rozhodnutích vysvětlil, že soud ve výkonu rozhodnutí (exekuci) není oprávněn přezkoumávat věcnou správnost rozhodnutí (včetně postupu orgánu) vydaných v nalézacím řízení. Obsahem těchto rozhodnutí je vázán a je povinen z nich vycházet (srov. např. odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 4. 1999, sp. zn. , uveřejněného ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 1, ročník 2000 pod č. 4).

Tvrzené vady řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, stejně jako případné vady uvedené v , odst. 2 písm. a) a b) a odst. 3 (tzv. zmatečnosti), přípustnost dovolání ve smyslu (vyjma případu - o který zde nejde - kdy by samotná vada, pokud by jí řízení trpělo, splňovala podmínku zásadního právního významu), založit nemohou, neboť dovolací soud je zohlední jen, je–li dovolání přípustné ( věta druhá ), což v daném případě nenastalo.

Stejně tak i tvrzení, že rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování, je způsobilým dovolacím důvodem jen, je-li dovolání přípustné, což v daném případě není naplněno (srov. ).

Není-li dovolání přípustné podle žádného v úvahu připadajícího ustanovení , Nejvyšší soud je odmítl (, věta první, ).

Oprávněnému přísluší náhrada nákladů dovolacího řízení spočívající v nákladech advokátního zastoupení (jedná-li se o výkon rozhodnutí vyklizením nemovitosti) v částce 625,- Kč představující 50 % sazbu odměny za jeden úkon právní služby - vyjádření k dovolání (, , , , ) - sníženou o 50% podle vyhlášky, a v částce 75,- Kč paušální náhrady ve smyslu ustanovení , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb. Nařízení výkonu rozhodnutí se vztahuje i na tyto náklady ( ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 28. června 2006

JUDr. Pavel K r b e k , v.r.

předseda senátu