Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

10 C 259/2021

Okresní soud v Ústí nad Orlicí rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Bartůňkovou ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce

sídlem adresa žalobkyně

zastoupený advokátkou anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno.

sídlem adresa

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

bytem adresa žalovaného

o zaplacení 8 538 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 6.000 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 269,62 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6.000 Kč od 10. 5. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbývající části se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 596 Kč, k rukám právního zástupce žalobce, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 6.000 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 269,62 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6.000 Kč od 10. 5. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Ve zbývající části se žaloba zamítá. III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 596 Kč, k rukám právního zástupce žalobce, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Žalobce se domáhal zaplacení částky 8.538 Kč s příslušenstvím jako dluhu ze smlouvy o úvěru ze dne 1. 10. 2020, na základě které poskytl žalovanému dne 1. 10. 2020 úvěr ve výši 6.000 Kč. Žalovaná částka sestává z jistiny úvěru ve výši 6.000 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 1.344 Kč a smluvní pokuty ve výši 1.194 Kč.

Soud vyzval žalovaného ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez jednání dle ust. Žalovaný se nijak nevyjádřil, soud proto dle ust. předpokládal, že nemá proti rozhodnutí bez jednání námitek. Vzhledem k tomu, že bylo možno rozhodnout jen na základě předložených důkazů a žalobce souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, rozhodl soud bez nařízení jednání.

Z provedeného dokazování vzal soud za prokázaný následující skutkový stav. Žalobce uzavřel s žalovaným dne 1. 10. 2020 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které poskytl žalovanému úvěr ve výši 6.000 Kč za poplatek ve výši 1.344 Kč. Žalovaný poskytl žalobci fotografii svého občanského průkazu a dále výpis z účtu za období od 1. 9. 2020 do 30. 9. 2020, ze kterého bylo zjištěno, že žalovaný čerpal u banky kontokorent, počáteční zůstatek účtu žalovaného činil - 50.936,25 Kč, konečný zůstatek (přestože byla v průběhu měsíce na účet připsána mzda žalovaného) činil - 50.865,26 Kč, na účet žalovaného byla připsána též částka 10.000 Kč s poznámkou„ anonymizována dvě slova – půjčka“.

Po právní stránce soud věc posoudil dle , a , o spotřebitelském úvěru, když spotřebitelským úvěrem je v souladu s ust. úvěr poskytovaný spotřebiteli. Dle ust. o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

Poskytovatel úvěru je před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru povinen pod sankcí neplatnosti smlouvy v souladu s ust. § 86 zákona o spotřebitelském úvěru náležitě posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Ačkoliv by mohlo z ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývat, že se jedná o neplatnost relativní, která se uplatí pouze v důsledku námitky spotřebitele, není tomu tak. Jedná se o neplatnost absolutní a soud je z úřední povinnosti povinen zkoumat, zda poskytovatel před uzavřením smlouvy řádně posoudil a zhodnotil úvěruschopnost spotřebitele. Uvedené vyplývá z ust. § 588 věty první o. z., judikatury Nejvyššího soudu (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. ) či judikatury Ústavního soudu (např. Nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. ), jakož i ze směrnic Evropského parlamentu a Rady a konstantní judikatury Soudního dvora Evropské unie (ke konkrétním směrnicím a rozhodnutím viz odůvodnění shora uvedených rozhodnutí).

Soud má za to, že žalobce při uzavírání smlouvy s žalovaným neprověřil úvěruschopnost žalovaného řádně, respektive z provedeného prověření vyvodil nesprávné závěry. Žalobce k prokázání posouzení úvěruschopnosti soudu předložil výpis z účtu žalovaného, kterým disponuje. Z výpisu z účtu je však zřejmé, že žalovaný po minimálně dva měsíce (za měsíc předcházející a měsíc vyhotovení výpisu) čerpal kontokorent, jehož výše byla sjednána poměrně vysoko, nad to žalovaný sjednanou výši nedodržel a přečerpal ji (kontokorent byl sjednán ve výši 50.000 Kč, při počátečním i konečném zůstatku byl žalovaným přečerpán). V průběhu měsíce byl na účet žalovaného poukázán další úvěr. Z uvedeného má soud za to, že žalobce nedostatečně prověřil úvěruschopnost žalovaného, respektive z provedeného prověření vyvodil nesprávné závěry. Je zřejmé, že při uzavírání úvěrové smlouvy, ze které se žalobce svých nároků domáhá, již žalovaný byl v tzv. dluhové spirále, a uzavíral stále další a další úvěrové smlouvy, aby byl schopen splnit předchozí dluhy. Žalovaný přečerpal kontokorent, v průběhu měsíce přijal jiný úvěr, přičemž jeho účet stále vykazoval záporný zůstatek, přesto mu žalobce poskytl další úvěr. Za takového stavu má soud za to, že žalobce nejednal poctivě, nejednal v souladu se základními zákonnými požadavky na poskytování úvěrů a i přes zřejmou neschopnost žalovaného plnit své dluhy, uzavřel s žalovaným smlouvu o úvěru. Smlouva o úvěru je proto dle ust. § 588 o.z. absolutně neplatná a žalovaný je povinen v souladu s ust. § 87 odst. 1 věty poslední zákona o spotřebitelském úvěru vrátit toliko jistinu spotřebitelského úvěru. Soud proto žalobu v části převyšující dlužnou jistinu, ve které se žalobce domáhal zaplacení dlužného poplatku a smluvní pokuty, zamítl.

Žalovaný na dluh neuhradil ničeho. Soud proto uložil žalovanému zaplatit žalobci částku 6.000 Kč, a to se zákonným úrokem z prodlení dle ust. § 1970 o.z., neboť je žalovaný s úhradou v prodlení.

O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. Žalobce byl v řízení úspěšný ze 70 %, žalovaný z 30 %, žalobci proto náleží náhrada nákladů řízení ve výši 40 % nákladů žalobce. Vzhledem k tomu, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000 Kč, byla náhrada nákladů omezena dle ust. Náhrada nákladů se skládá ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč, z částky 600 Kč za 3 úkony právní služby po 200 Kč dle ust. , z částky 300 Kč jako 3 paušálních náhrad nákladů po 100 Kč. Náhrada nákladů je pak dle ust. zvýšena o 21 % DPH, tedy o částku 189 Kč. Celková náhrada nákladů činí 1.489 Kč, část náležející žalobci ve výši 40 % proto činí 596 Kč a dle ust. je žalovaný povinen ji zaplatit k rukám právního zástupce žalobce.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ust. ).

Nebude-li povinnost tímto rozsudkem stanovená plněna řádně a včas, lze se jejího splnění domoci návrhem na soudní výkon rozhodnutí.