Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 377/2005

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Praze citovaným rozsudkem potvrdil rozsudek Okresního soudu v Příbrami ze dne 27. 4. 2004, č. j. – 105, kterým bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobci na náhradu škody na zdraví částku 96.240,- Kč s příslušenstvím a žaloba byla zamítnuta v části uplatněného příslušenství. Odvolací soud zcela převzal skutková zjištění soudu prvního stupně a ztotožnil se i s jeho právním posouzením věci, tedy, že žalovaný odpovídá žalobci za škodu vzniklou následkem úrazu, který žalobce utrpěl na provozovně žalovaného; okolnost, že se tak stalo v důsledku jednání jiného podnikatele, neumožňuje odpovědnostní vztah posuzovat podle obchodního zákoníku. Ten totiž podle odvolacího soudu upravuje pouze odpovědnost za škodu způsobenou porušením závazku v obchodních vztazích a za škodu způsobenou porušením povinností stanovených přímo obchodním zákoníkem (§ 373 násl. a § 757 obch. zák.).

Proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, jehož přípustnost dovozuje se zřetelem k ustanovení a Zásadní význam rozhodnutí odvolacího soudu po právní stránce spatřuje ve vyloučení odpovědnosti podle obchodního zákoníku. Žalobci vznikla škoda v souvislosti s jeho závazkovým vztahem ze smlouvy o dílo, takže bylo na místě posoudit odpovědnostní vztah podle a obch. zák. Žalobce totiž bez souhlasu žalovaného opustil prostor, kde měl plnit svůj závazek a pomáhal plnit závazek jiné osoby. Žalovaný své povinnosti neporušil, neboť škoda vznikla při činnosti jiné osoby v prostorách žalovaného. Žalovaný uplatňuje – poukazem na uvedené nesprávné právní posouzení věci odvolacím soudem – jednak dovolací důvod podle , jednak vytýká odvolacímu soudu vadu řízení, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci /důvod podle /. Odvolací soud podle dovolatele nesprávně odmítl zabývat se námitkou spoluzavinění žalobce na způsobené škodě maje za to, že je založena na nepřípustně uplatněných nových skutečnostech, ačkoliv ve smyslu závěrů vyslovených v R 27/79, popř. v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2000 sp. zn. , je soud vždy povinen zabývat otázkou spoluzavinění poškozeného bez zřetele na návrhy účastníků.

Dovolání není přípustné.

Odvolací soud v dané věci potvrdil rozsudek soudu prvního stupně, přičemž jiné rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé nepředcházelo. Dovolání žalovaného by proto mohlo být přípustné jedině za předpokladu, že rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam / /.

Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam ve smyslu ustanovení zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem ( ).

Nejvyšší soud je při přezkoumání rozhodnutí odvolacího soudu zásadně vázán uplatněnými dovolacími důvody (srov. ); vyplývá z toho mimo jiné, že při zkoumání, zda napadené rozhodnutí odvolacího soudu má ve smyslu ustanovení ve věci samé po právní stránce zásadní právní význam, může posuzovat jen takové právní otázky, které dovolatel v dovolání označil. Dovolací soud přitom může shledat dovolání přípustným jen za současného naplnění podmínky, že na takto označených právních otázkách (závěrech) rozhodnutí odvolacího soudu spočívá, a že napadené rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé po právní stránce zásadní význam skutečně má; skutková zjištění, která odvolacímu soudu byla východiskem pro právní posouzení věci jsou pro dovolací soud závazná.

Protože pouze posouzení právních otázek, které byly v rozhodnutí odvolacího soudu řešeny, může vést k závěru o zásadním významu napadeného rozhodnutí odvolacího soudu po právní stránce, není dovolatelem uplatněný dovolací důvod podle ustanovení způsobilým podkladem pro úvahu dovolacího soudu, zda ve smyslu ustanovení má napadené rozhodnutí ve věci samé po právní stránce zásadní význam, a tedy ani pro posouzení, zda je dovolání přípustné podle ustanovení Ostatně odvolací soud neshledal námitku spoluzavinění důvodnou nikoliv pro to, že by ji měl - obecně - za právně nevýznamnou, nýbrž proto, že žalovaný, ač řádně poučen podle , před soudem prvního stupně vůbec netvrdil skutečnosti, které by takové právní posouzení umožňovaly a v řízení ani takové skutečnosti jinak nevyšly najevo.

Rozhodnutí odvolacího soudu v dané věci nečiní právně významným to, že odvolací soud – shodně se soudem prvního stupně - neposoudil odpovědnost žalovaného za škodu způsobenou žalobci podle ustanovení § 373 obch. zák. Soudy správně dovodily, že obecnou úpravou náhrady škody v obchodním zákoníku je úprava konstruovaná jako následek porušení smluvních povinností. Proto je povinnost k náhradě škody spojena s porušením povinnosti ze závazkového vztahu (§ 373 obch. zák.), a proto také obchodní zákoník v ustanovení § 757 uvedenou úpravu obdobně vztahuje také na odpovědnost za škodu způsobenou porušením povinností stanovených obchodním zákoníkem. Těmi je třeba rozumět takové povinnosti stanovené obchodním zákoníkem, které nejsou obsahem závazkového vztahu. Povinnost k náhradě škody vzniká při splnění zákonem stanovených podmínek; z ustanovení § 373 obch. zák. vyplývá, že těmito podmínkami jsou vznik škody, porušení povinnosti ze závazkového vztahu a příčinná souvislost mezi vznikem škody a porušením závazkové povinnosti.

Odvolací soud vyšel při svém právním posouzení věci ze zjištění, že k úrazu žalobce došlo v provozovně žalovaného pro něhož pracoval jako osoba samostatně výdělečně činná jako zámečník na základě smlouvy o dílo. K úrazu žalobce došlo tak, že byl poraněn bednou, se kterou manipuloval jiný podnikatel, který ve stejném postavení jako žalobce pracoval na výrobcích žalovaného. Právní závěr odvolacího soudu, že za těchto okolností nelze dovodit, že škoda vznikla porušením závazkové povinnosti, kterou měl žalobce podle obchodní smlouvy vůči žalovanému, těmto zjištěním odpovídá. Jestliže poté došel odvolací soud k závěru, že odpovědnost žalovaného za škodu způsobenou žalobci se neřídí právní úpravou v obchodním zákoníku, jde o právní posouzení věci, které nečiní rozhodnutí odvolacího soudu po právní stránce zásadně významným.

Podle ustanovení tudíž dovolání přípustné být nemůže a Nejvyšší soud je, aniž nařizoval jednání ( věta první ), odmítl podle ustanovení a

O náhradě nákladů řízení dovolací soud rozhodl podle ustanovení věty prvé, a věty prvé , neboť žalobci v dovolacím řízení náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 27. června 2006

JUDr. Petr Vojtek, v. r.

předseda senát