Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 C 275/2020

Okresní soud v Ústí nad Orlicí rozhodl samosoudkyní JUDr. Danou Anderovou ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce

sídlem adresa žalobkyně

zastoupený advokátkou anonymizováno jméno příjmení

sídlem adresa

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

bytem adresa žalovaného

o zaplacení 35 918,15 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá zaplacení částky 35.918,15 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 25.371 Kč od 27.5.2020 do zaplacení se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá zaplacení částky 35.918,15 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 25.371 Kč od 27.5.2020 do zaplacení se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se domáhal zaplacení částky 35.918,15 Kč s příslušenstvím jako dluhu ze smlouvy o zápůjčce, kterou s žalovaným uzavřel dne 23. 5. 2017, na základě které poskytl žalovanému zápůjčku ve výši 30.000 Kč. Od žalovaného eviduje úhrady v celkové výši 51.175 Kč. Žalovaná částka sestává z jistiny ve výši 16.831 Kč, úroků ve výši 4.640 Kč, administrativního poplatku ve výši 3.150 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 1.507,85 Kč, smluvní pokuty ve výši 9.039,30 Kč a nákladů na upomínání ve výši 750 Kč.

2. Žalovaný dlužnou částku rozporoval s tím, že na splátkách uhradil celkem 53.400 Kč.

3. Ze smlouvy o zápůjčce soud zjistil, že byla uzavřena mezi žalobcem a žalovaným dne 23. 5. 2017, jejím předmětem byla zápůjčka ve výši 30.000 Kč, kterou se žalovaný zavázal zaplatit spolu s úroky ve výši 58 % ročně a administrativním poplatkem ve výši 450 Kč měsíčně, celkové náklady úvěru činily 50.079 Kč. Pro případ prodlení sjednaly smluvní strany smluvní pokutu ve výši dle sazebníku. Výše úroku a smluvních pokut byla zjištěna ze sazebníku úroků, poplatků a smluvních pokut ze dne 23. 5. 2017. Dlužnou částku se žalovaný zavázal splatit v 36 měsíčních splátkách dle splátkového kalendáře ze dne 23. 5. 2017. Smluvní podmínky soud zjistil z obchodních podmínek účinných od 1. 12. 2016. Z výpisu z účtu žalobce soud zjistil, že žalobce vyplatil na účet vedený na jméno žalovaného dne 25. 5. 2017 částku 30.000 Kč. Z výpisu z účtu žalovaného za období od 1. 3. 2017 do 28. 4. 2019 bylo zjištěno, že žalovaný zaslal žalobci celkem 5 splátek po 2.225 Kč. Z historie pohybů – běžného účtu za období od 28. 3. 2016 do 28. 4. 2021 bylo zjištěno, že žalovaný zaslal žalobci celkem 18 splátek po 2.225 Kč. Z výplatní pásky za duben 2017, formuláře příjmů a výdajů k žádosti o spotřebitelský úvěr, výstupu z insolvenčního rejstříku a výpisu z přehledu exekucí příjmení bylo zjištěno, že žalobce prověřoval úvěruschopnost žalovaného. Z výpisu z účtu žalovaného za období od 1. 3. 2017 do 30. 4. 2017 bylo zjištěno, že ke dni 14. 3. 2017 byla z účtu žalovaného odečtena částka 8.324 Kč ve prospěch„ anonymizováno“, částka 3.680 Kč ve prospěch„ anonymizováno“ a částka 3.000 Kč ve prospěch„ creditair“, ke dni 18. 4. 2017 byla odečtena částka 3.680 Kč ve prospěch„ anonymizováno“ a částka 3.000 Kč ve prospěch„ anonymizováno“. Výzvou ze dne 17. 10. 2019 vyzval žalobce žalovaného k úhradě dlužných splátek a upozornil jej na možnost zesplatnění dluhu. Z oznámení ze dne 1. 12. 2019 soud zjistil, že žalobce prohlásil dosud neuhrazenou jistinu zápůjčky za splatnou ke dni 1. 12. 2019 pro prodlení žalovaného s úhradou pohledávek. Z tabulky vyčíslení pohledávky ze smlouvy soud zjistil přehled žalovaných částek. Předžalobní upomínkou ze dne 13. 1. 2020 vyzval žalobce žalovaného k úhradě dluhu a upozornil jej na možnost soudního vymáhání dluhu.

4. Po právní stránce soud věc posoudil dle , , a , o spotřebitelském úvěru. Dle ust. o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

5. Žalobce požadoval po žalovaném zaplacení úroků ve výši 4.640 Kč. Sjednané úroky činily celkem 58 % jistiny ročně. Průměrná výše úrokových sazeb u úvěrů poskytovaných domácnostem na spotřebu byla v době uzavření smlouvy (květen 2017) ve výši 9,38 % p.a. (viz statistika úrokových sazeb u korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v České republice – nové obchody). V souladu s dobrými mravy při sjednávání úroků při peněžité půjčce je takové jednání věřitele, který se při peněžité půjčce \“ spokojí\“ - bez ohledu na to, v jaké situaci se nachází dlužník - s přiměřenou výší úplaty (odměny) za užívání půjčené jistiny a který tedy své volné peněžité prostředky hodlá \“ zhodnotit\“ běžným (obvyklým) způsobem rovněž v případě, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něj obtížné. Nelze totiž přehlédnout, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce a dohodu o úrocích z půjčené částky často právě z důvodu své tíživé finanční situace; neodpovídá obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu, aby dlužník i v takové situaci poskytoval (musel poskytovat) věřiteli nepřiměřené nebo dokonce \“ lichvářské\“ úroky. (Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. ). Dle citovaného rozsudku jsou nepřiměřené takové úroky, jejich výše přesahuje (alespoň) trojnásobek obvyklé úrokové míry. Ujednání o úrocích, jejichž výše více jak šestinásobně přesahuje horní hranici obvyklé úrokové míry, je ujednáním v rozporu s dobrými mravy, a proto dle ust. § 588 odst. 1 o. z. ujednáním absolutně neplatným.

6. Žalobce dále požadoval zaplacení administrativního poplatku ve výši 3.150 Kč. Žalobce s žalovaným ujednal zaplacení administrativních poplatků ve výši 450 Kč v každé jednotlivé splátce, celková výše administrativních poplatků činila 16.200 Kč. Administrativní poplatky tedy činily téměř 55 % jistiny. Dle ust. § 1813 věty první o.z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Žalobce vystupoval v souvislosti s uzavíráním smlouvy jako podnikatel, žalovaný jako spotřebitel, smlouva o zápůjčce byla tedy smlouvou spotřebitelskou. Žalobce byl silnější stranou právního vztahu. Smlouva o zápůjčce byla uzavřena jako smlouva adhezní, ujednání byla jednostranně určena žalobcem. Dle ust. § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud má za to, že ujednání o administrativním poplatku za poskytnutí zápůjčky ve výši přes 50 % jistiny zápůjčky, když vedle toho žalobce po žalovaném požadoval ještě zaplacení úroku ve výši 58 % ročně, je, pro nepřiměřenost výše poplatku, ujednáním příčícím se dobrým mravům, a proto ujednáním absolutně neplatným.

7. Soud vzal v řízení za prokázané, že žalobce uzavřel s žalovaným smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytl žalovanému zápůjčku ve výši 30.000 Kč. Žalovaný na dluh uhradil celkem 51.175 Kč (nikoliv 53.400 Kč jak tvrdil žalovaný, neboť i z výpisů z účtu předložených žalovaným je zřejmé, že zaplatil celkem 23 splátek po 2.225 Kč, tedy částku 51.175 Kč). Ze smlouvy o zápůjčce byl žalovaný, s ohledem na neplatnost ujednání o smluvních úrocích a administrativních poplatcích, povinen vrátit žalobci toliko poskytnutou jistinu ve výši 30.000 Kč, případně s úroky dle ust. § 1802 o.z. (ovšem s ohledem na potencionální nedostatečné posouzení úvěruschopnosti žalobcem by žalobci právo na úroky v souladu s ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nevzniklo). Jestliže pak žalovaný na dluh uhradil celkem 51.175 Kč, lze uzavřít, že žalovaný splnil veškeré platební povinnosti vyplývající ze smlouvy o zápůjčce ze dne 25. 5. 2017. Vzhledem k tomu, že žalovaný splnil veškeré platební povinnosti, a proto neporušil žádnou ze smluvených povinností a nebyl v prodlení s úhradou dluhu, žalobci ve smyslu ust. § 2048 a násl. o.z. nevzniklo právo na smluvní pokutu ani na náhradu nákladů upomínání, ani na zákonné úroky z prodlení dle ust. § 1970 o.z.. Soud proto žalobu zcela zamítl.

8. Vedle shora uvedeného je třeba konstatovat, že lze uvažovat též o tom, že žalobce neprověřil úvěruschopnost žalovaného řádně, respektive z provedeného prověřování vyvodil nesprávné závěry. Poskytovatel úvěru je před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru (jímž je dle ust. § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru míněna i peněžitá zápůjčka) povinen pod sankcí neplatnosti smlouvy v souladu s ust. § 86 zákona o spotřebitelském úvěru náležitě posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Ačkoliv by mohlo z ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývat, že se jedná o neplatnost relativní, která se uplatí pouze v důsledku námitky spotřebitele, není tomu tak. Jedná se o neplatnost absolutní a soud je z úřední povinnosti povinen zkoumat, zda poskytovatel před uzavřením smlouvy řádně posoudil a zhodnotil úvěruschopnost spotřebitele. Uvedené vyplývá z ust. § 588 věty první o. z., judikatury Nejvyššího soudu (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. ) či judikatury Ústavního soudu (např. Nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. ), jakož i ze směrnic Evropského parlamentu a Rady a konstantní judikatury Soudního dvora Evropské unie (ke konkrétním směrnicím a rozhodnutím viz odůvodnění shora uvedených rozhodnutí). Z výpisu z účtu žalovaného předloženého žalobcem, dle kterého žalobce prověřoval úvěruschopnost žalovaného, je zřejmé, že z účtu žalovaného odcházelo několik plateb na jiné úvěry (zaplo, creditair, proficredit), je tedy zřejmé, že žalovaný již v době uzavírání smlouvy byl smluvní stranou několika jiných úvěrových smluv a uzavíral další úvěrové smlouvy. Pravidelné měsíční platby na úvěry činily minimálně 6.680 Kč, dle výplatní pásky žalovaný dosahoval měsíčního příjmu ve výši 22.178 Kč, tedy splátky dalších úvěrů činily téměř třetinu příjmů žalovaného. Soud má proto za to, že v daném případě by přicházelo v úvahu celou smlouvu posoudit jako absolutně neplatnou i pro nedostatečné prověření úvěruschopnosti žalobcem.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. Žalovaný byl v řízení plně úspěšný, žádné náklady mu však v řízení nevznikly, proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, dvojmo, prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ke Krajskému soudu v Hradci Králové, pobočce v Pardubicích.

Nebude-li povinnost tímto rozsudkem stanovená plněna řádně a včas, lze se jejího splnění domoci návrhem na soudní výkon rozhodnutí.