Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Odo 543/2006

NEJVYŠŠÍ SOUD

ČESKÉ REPUBLIKY

U S N E S E N Í

I. Dovolání se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému do tří dnů od právní moci tohoto usnesení na nákladech dovolacího řízení částku 2.837,- Kč k rukám JUDr. L. V., advokáta.

O d ů v o d n ě n í :

Žalovaný V. J. se žalobou na obnovu řízení podanou dne 18. 2. 2004 domáhal obnovy řízení vedeného u Okresního soudu v Opavě pod sp. zn. , v němž mu byla rozsudkem ze dne 27. března 2003, sp. zn. , který nabyl právní moci dne 27. 6. 2003, uložena povinnost zaplatit žalobci částku 385.000,- Kč s příslušenstvím a náklady řízení.

Okresní soud v Opavě usnesením ze dne 21. července 2004, č. j. -13,  povolil obnovu řízení vedeného u Okresního soudu v Opavě pod sp. zn. , neboť shledal, že jsou naplněny podmínky Soud prvního stupně takto rozhodl, aniž nařídil jednání ve věci. Poté, co uvedené usnesení nabylo dne 24. 8. 2004 právní moci, soud prvního stupně nařídil jednání a usnesením ze dne 26. dubna 2005, č. j. -41, návrh na povolení obnovy řízení vedeného u Okresního soudu v Opavě pod sp. zn. zamítl a rozhodl o nákladech řízení.

K odvolání žalovaného Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 12. prosince 2005, č. j. -67, usnesení soudu prvního stupně ze dne 26. dubna 2005, č. j. -41, zrušil a řízení zastavil. Dovodil, že vydání napadeného usnesení bránila překážka věci pravomocně rozhodnuté ve smyslu , neboť o téže žalobě na obnovu řízení již soud prvního stupně rozhodl usnesením ze dne 21. července 2004, č. j. -13, které nabylo právní moci dne 24. 8. 2004. Oběma účastníkům bylo totiž usnesení doručeno do vlastních rukou (žalobci dne 7. 8. 2004 a zástupci žalovaného dne 2. 8. 2004) a ani jeden z nich odvolání proti němu nepodal. Jelikož jde o takový nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit, odvolací soud usnesení soudu prvního stupně ze dne 26. dubna 2005, č. j. -41, zrušil a řízení zastavil ( a ve spojení s a ).

Žalobce napadl usnesení odvolacího soudu dovoláním, jehož přípustnost dovozuje z , a označil v něm dovolací důvod podle Připustil, že úvahy odvolacího soudu v napadeném usnesení by byly správné, ovšem pouze za situace, kdyby usnesení soudu prvního stupně ze dne 21. července 2004, č. j. -13, jímž byla povolena obnova řízení, nebylo vydáno bez nařízení jednání, tedy v rozporu s , který taxativně vyjmenovává případy, v nichž není třeba nařizovat jednání při rozhodnutí o žalobě na obnovu řízení. V důsledku takového porušení procesních předpisů je usnesení soudu prvního stupně o povolení obnovy řízení vadným - nulitním, které samo o sobě nemůže zakládat překážku věci pravomocně rozsouzené. Tuto překážku může tvořit pouze rozhodnutí, které bylo vydáno v souladu s platnými právními předpisy. Z uvedených důvodů navrhl napadené rozhodnutí odvolacího soudu zrušit a věc mu vrátit k dalšímu řízení.

Žalovaný zdůraznil, že žalobce, pokud si byl vědom nesprávného postupu soudu prvního stupně z hlediska aplikace , měl podat řádný opravný prostředek proti usnesení ze dne 21. července 2004, případně procesní vadu v následně vedeném řízení o obnově řízení vytknout. Za nepřípustné pokládá odůvodňovat touto námitkou mimořádný opravný prostředek směřující proti usnesení odvolacího soudu, jímž ovšem bylo rozhodnuto o odvolání proti usnesení soudu prvního stupně ze dne 26. 4. 2005.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( ) po zjištění, že dovolání bylo podáno včas subjektem k tomu oprávněným - účastníkem řízení ( ), za splnění podmínky advokátního zastoupení dovolatele ( a 4 ), a že je podle přípustné, přezkoumal napadené usnesení ve smyslu a dospěl k závěru, že dovolání není opodstatněné.

Žalobce v dovolání výslovně odkazuje na dovolací důvod podle , jímž lze vytýkat, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Konkrétně namítá nesprávnost závěru odvolacího soudu, že vydání usnesení soudu prvního stupně ze dne 26. 4. 2005 bránila překážka věci pravomocně rozhodnuté ve smyslu , představující neodstranitelný nedostatek podmínky řízení ( ), pro který bylo nutno usnesení soudu prvního stupně zrušit a řízení zastavit (, ). Je totiž přesvědčen, že usnesení soudu prvního stupně ze dne dne 21. července 2004, č. j. -13, jímž byla povolena obnova řízení vedeného u Okresního soudu v Opavě pod sp. zn. , nemůže představovat překážku věci pravomocně rozhodnuté, neboť bylo vydáno při porušení a je proto nulitní. Tím ovšem žalobce ve skutečnosti uplatnil dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci podle

Nesprávným právním posouzením věci je omyl soudu při aplikaci práva na zjištěný skutkový stav. O mylnou aplikaci se jedná, jestliže soud použil jiný právní předpis, než který měl správně použít, nebo aplikoval sice správný právní předpis, ale nesprávně jej vyložil, popřípadě jestliže ze skutkových zjištění vyvodil nesprávné právní závěry.

Podle jakmile bylo o věci pravomocně rozhodnuto, nemůže být v rozsahu závaznosti výroku rozsudku pro účastníky a popřípadě jiné osoby věc projednána znovu. S ohledem na povahu a účel žaloby na obnovu řízení lze v tomto řízení pro rozhodování o této žalobě přiměřeně použít úpravu uvedenou v ( ).

Překážka věci pravomocně rozhodnuté (rei iudicatae) brání tomu, aby věc, o níž bylo pravomocně rozhodnuto, byla znovu projednávána. Překážka věci pravomocně rozhodnuté nastává především tehdy, má-li být v novém řízení projednána stejná věc. O stejnou věc se jedná tehdy, jde-li v novém řízení o tentýž nárok nebo stav, o němž již bylo pravomocně rozhodnuto, a týká-li se stejného předmětu řízení a týchž osob. Tentýž předmět řízení je dán v případě, kdy tentýž nárok nebo stav vymezený žalobním petitem vyplývá ze stejných skutkových tvrzení, jimiž byl uplatněn.

V posuzovaném případě se žalovaný V. J. žalobou na obnovu řízení podanou u soudu dne 18. 2. 2004 domáhal proti žalobci G. P. obnovy řízení vedeného u Okresního soudu v Opavě pod sp. zn. , v němž mu byla pravomocným rozsudkem ze dne 27. března 2003, sp. zn. , uložena povinnost zaplatit žalobci částku 385.000,- Kč s příslušenstvím a náklady řízení. Soud prvního stupně žalobě na obnovu řízení vyhověl usnesením ze dne 21. července 2004, č. j. -13, které bylo doručeno do vlastních rukou zástupce žalovaného dne 2. 8. 2004 a žalobce dne 7. 8. 2004. Protože proti tomuto usnesení nebylo podáno odvolání, nabylo právní moci dne 24. 8. 2004. Řízení o žalobě na obnovu řízení tak bylo skončeno právní mocí uvedeného usnesení ( ve spojení s ). Okolnost, že soud prvního stupně rozhodl o povolení obnovy řízení, aniž nařídil jednání, a nepostupoval podle , čímž měl řízení zatížit vadou, je bez významu na tomto učiněném závěru. Nedodržení procesního postupu totiž nemůže způsobit nicotnost (nulitu) usnesení o povolení obnovy řízení, jak proklamuje žalobce v dovolání. Občanské soudní řízení je zásadně ovládáno presumpcí správnosti rozhodnutí, která jsou vydána soudy v rámci jejich pravomoci v řízení konaných podle občanského soudního řízení, pokud není z důvodu podání řádného či mimořádného opravného prostředku zjištěn opak; akty věcně vadné či nezákonné jsou považovány za bezvadné a vyvolávají procesním předpisem zamýšlené právní účinky, pokud nejsou zrušeny či změněny. Za akty nicotné se v právní teorii obecně považují akty, jejichž vady jsou tak závažné, že se neuplatňuje presumpce jejich správnosti. Je tomu tak například tehdy, vydá-li je absolutně věcně nepříslušný orgán, to jest orgán, do jehož kompetence věc vůbec nespadá nebo trpí takovými vadami, že je vnitřně rozporným či právně nebo fakticky neuskutečnitelným. Otázkou, kdy jde o nicotné (nulitní) rozhodnutí, se v mnoha svých nálezech zabýval Ústavní soud České republiky (srovnej např. nález ve  věci sp. zn. , uveřejněný ve  Sbírce nálezů a usnesení, C. H. Beck, Praha 2004, sv. 31, č. 117, str. 57).

Usnesení soudu prvního stupně, jímž byla povolena obnova řízení, tak nelze mít z uvedených důvodů za nulitní. Kromě toho tvrzená vada spočívající v porušení procesních předpisů je při skutečném pochybení napravitelná prostřednictvím řádných či mimořádných opravných prostředků v rámci soudního řízení o věci (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. května 2001, sp. zn. , publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod R 9/2002) a nemůže vést k závěru o nicotnosti rozhodnutí.

Protože se usnesení soudu prvního stupně ze dne 21. července 2004, č. j. -13, které nabylo právní moci dne 24. 8. 2004 (byť bylo vydáno v rozporu  s bez nařízení jednání), stalo konečným rozhodnutím ve věci žaloby na obnovu řízení, založilo v rozsahu závaznosti svého výroku pro účastníky řízení překážku věci pravomocně rozhodnuté, jež představuje neodstranitelný nedostatek podmínky řízení ve smyslu  Jestliže pak soud prvního stupně, aniž by jeho usnesení o povolení obnovy řízení bylo odklizeno, nařídil jednání a dalším usnesením ze dne 26. dubna 2005, č. j. -41,  žalobu na povolení obnovy řízení vedeného u Okresního soud v Opavě pod sp. zn. zamítl, pominul, že takovému rozhodnutí brání neodstranitelný nedostatek podmínky řízení. Závěr odvolacího soudu, že řízení před soudem prvního stupně trpí vadou ve smyslu spočívající v nedostatku podmínky řízení z důvodu věci již pravomocně rozhodnuté ( ve spojení s 159a odst. 5 ), je proto správný.

Z řečeného vyplývá, že odvolací soud správně posoudil otázku věci pravomocně rozhodnuté; žalobci se tak nepodařilo prostřednictvím dovolacích výhrad zpochybnit správnost napadeného usnesení. Jelikož vady řízení uvedené v , a b/ a , jakož i jiné vady řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, z obsahu spisu nevyplývají, dovolací soud dovolání žalobce podle části věty před středníkem    zamítl.

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle věty první, , a a žalobci, který nebyl ve věci úspěšný, byla uložena povinnost zaplatit žalovanému náklady, které mu vznikly v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání prostřednictvím advokáta. Tyto náklady sestávají z odměny advokáta v částce 2.250,- Kč (, a 3, , v platném znění), z paušální částky náhrad hotových výdajů ve výši 75,- Kč (, a 3 , v platném znění) a z částky 512,- Kč  odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je advokát povinen z odměny za zastupování a náhrad odvést podle , o dani z přidané hodnoty ( ).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.

V Brně 22. června 2006

JUDr. Blanka  Moudrá,v.r.

předsedkyně senátu