Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

15 C 8/2021-19

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní JUDr. Ladislavou Olbrechtovou ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 11 450 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 500 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 500 Kč od 10.3.2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba v části, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobci částku 10 950 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 11 450 Kč od 21.8.2018 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 500 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 500 Kč od 10.3.2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba v části, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobci částku 10 950 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 11 450 Kč od 21.8.2018 do zaplacení, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se domáhal proti žalovanému zaplacení částky 11 450 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný coby úvěrovaný uzavřel dne 20.7.2017 se společností právnická osoba, IČO (ke dni 28.9.2018 byla část závodu společnosti právnická osoba převedena ve prospěch společnosti právnická osoba, IČO) (dále jen„ původní věřitel“) Smlouvu o úvěru číslo (dále jen " Smlouva) dle , o spotřebitelském úvěru a dle ust. a násl. , (dále jen„ smlouva“).

2. Žalobce coby postupník uzavřel dne 11.12.2019 se společností právnická osoba IČO coby postupitelem smlouvu o postoupení pohledávky, o čemž byl žalovaný vyrozuměn.

3. Podle smlouvy se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému bezúčelový hotovostní spotřebitelský úvěr ve výši 15 000 Kč s pevně stanovenou zápůjční úrokovou sazbou sjednaný na dobu určitou. Žalovaný se zavázal vrátit původnímu věřiteli poskytnutý úvěr zpět spolu s kapitalizovaným úrokem, poplatkem za vyhodnocení úvěru, poplatkem za sjednání úvěru a inkasním poplatkem, tj. v celkové výši 25 350 Kč (Smlouva čl. I a čl. II). Žalovaný se zavázal uhradit celkovou dlužnou částku ve 13 splátkách, kdy první splátka byla splatná do měsíce od podpisu smlouvy, přičemž poslední splátka byla splatná ke dni 20.8.2018.

4. Původní věřitel svůj shora uvedený závazek splnil a sjednaný úvěr úvěrovanému poskytl dne 20.7.2017, což žalovaný potvrdil podpisem smlouvy.

5. Žalovaný svůj závazek nesplnil řádně a včas, ocitl se tak v prodlení. Vzhledem k prodlení žalovaného má tak žalobce krom dlužné jistiny i nárok na zákonný úrok z prodlení v zákonné % výši z žalované částky od 21.8.2018 2:00:00 do zaplacení.

6. Pro posouzení úvěruschopnosti žalovaného původním věřitelem byl podstatný pravidelný a prokazatelný měsíční příjem. Žalovaný musel pro získání úvěru předložit kopii občanského průkazu a další platné doklady (např. řidičský průkaz, pas). Dále musel žalovaný k ověření úvěruschopnosti předložit další dokumenty, které původní věřitel požadoval, jako je např. výpis z účtu na jméno žalovaného za poslední 3 měsíce, pracovní smlouvu či potvrzení o výši příjmu apod.

7. Podáním ze dne 6.5.2021 žalobce doplnil skutková tvrzení s tím, že žalovaný v době platnosti smlouvy hradil ve splátkách původnímu věřiteli celkem částku 14 500 Kč. Jednotlivé splátky původní věřitel započetl vždy dle platného předpisu splátek, jenž je nedílnou součástí smlouvy, na poplatky, úrok a následně jistiny úvěru.

8. Žalovanou částku 11 450 Kč tak tvoří:

- neuhrazená jistina úvěru po lhůtě splatnosti, kterou žalobce uplatňuje ve výši 11 450 Kč - právní základ nároku žalobce viz str. 1 alinea 1 úvěrové smlouvy.

9. V případě všech poplatků platí, že jejich struktura a výše je s dlužníkem zásadně sjednávána individuálně a je určena dohodou smluvních stran. Příslušná částka poplatku je do smlouvy zakomponována a doplněna ručně až na místě samém v přítomnosti dlužníka poté, co výši poplatku dlužník předem výslovně odsouhlasí. Výše poplatků není v textu úvěrové smlouvy předtištěna, ale je sjednávána až na místě samém v bydlišti dlužníka s ohledem na konkrétní okolnosti úvěrového případu. Výše poplatků je ponechána na samotných účastnících úvěrového vztahu, a to v souladu se zákonem zaručeným principem smluvní svobody. Poplatky jsou v úvěrové smlouvě zcela transparentně, jasně a srozumitelně uvedeny na první stránce úvěrové smlouvy a dlužník souhlas s nimi stvrzuje svým vlastnoručním podpisem.

10. Posouzení schopnosti žalovaného splácet předmětnou zápůjčku dlužníka spočívá v prověřování podle vnitřních kritérií poskytovatele zápůjčky:

Těmito kritérii jsou:

(i) maximální počet tří závazků u jiných věřitelů ověřený interním systémem poskytovatele zápůjčky,

(ii) 0 zahájených exekučních řízení,

(iii) negativní lustrace v insolvenčním rejstříku,

(iv) při podání žádosti o poskytnutí zápůjčky bylo požadováno uvedení příjmů,

výdajů,

(v ) lustrace v ISIR, Centrální evidenci exekucí a databázích inkasních agentur.

11. Pokud by se soud neztotožnil s právním závěrem žalobce, že původní věřitel shora uvedeným postupem a žalovaný shora uvedenými prohlášeními splnil povinnost posoudit schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr ve smyslu shora uvedeného ustanovení, pak žalobce tvrdí, a důkazy založenými ve spise prokazuje, že se žalovaný, nejméně v době, kdy mul byl úvěr poskytnut, na úkor původního věřitele, resp. žalobce, ve smyslu ust. zákona č. , občanský zákoník, bez spravedlivého důvodu obohatil.

12. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

13. Soud ve věci výzvou ze dne 22.2.2021 vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda podle , (dále i jen ) souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byl současně poučen, že nevyjádří-li se do 5 dnů od doručení této výzvy, bude soud podle jeho souhlas předpokládat. Tato výzva byla žalovanému řádně doručeno dnem 9.3.2021 do vlastních rukou, přičemž však se žalovaný k této výzvě nijak nevyjádřil a soud proto vycházel z toho, že žalovaný s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, stejně jako samotný žalobce, který s tímto postupem vyslovil souhlas již v samotné žalobě.

14. Soud zjistil zy nazvané Smlouva o úvěru číslo s datem 20.7.2017, že právnická osoba (dále banka), se zavázala poskytnout a také dne 20.7.2017 skutečně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, což žalovaný potvrdil svým podpisem na předmětnéě a žalovaný se zavázal vrátit bance celkem částku 25 950 Kč formou 13 měsíčních splátek po 1 950 Kč, poplatek za uzavření smlouvy 600 Kč. Za správu úvěru se dlužník zavázal zaplatit poplatek 3 500 Kč, za hotovostní výběr splátek poplatek 2 850 Kč; v rámci žádosti o poskytnutí úvěru žalovaný uvedl svůj příjem ve výši 7.464 Kč ze závislé činnosti, 6.000 Kč z brigády, celkem 13.464 Kč, výdaje ve výši 11.493 Kč, blíže specifikovány jako nájemné 7.413 Kč, strava 2 500 Kč, výživné 1 500 Kč, sdělené údaje měly být ověřeny. Žalovaný však své povinnosti vyplývající ze smlouvy neplnil řádně, když za celou dobu uhradil podle údajů žalobce celkem částku 14 500 Kč. Žalovaný nezaplatil ani přes předžalobní upomínku z 26.2.2020, na základě které byl vyzván uhradit dluh ihned, což bylo zjištěno z předžalobní upomínky s datem 26.2.2020 včetně podacího lístku z 27.2.2020. Ze smlouvy o postoupení pohledávky s datem 11.12.2019 bylo dále zjištěno, že předmětná pohledávka vůči žalovanému byla postoupena na žalobce.

15. Na základě provedeného dokazování soud učinil závěr o skutkovém stavu spočívající v tom, že písemnou dohodou označenou jako číslo s datem 20.7.2017 se společnost právnická osoba jako předchůdkyně žalobce zavázala poskytnout a také dne 20.7.2017 skutečně poskytla žalovanému částku 15 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit bance spolu s úrokem a s poplatkem v celkové výši 25 950 Kč ve 13 měsíčních splátkách. Žalovaný zaplatil celkem částku 14 500 Kč a zůstatek úvěru nevrátil ani přes předžalobní upomínku z 26.2.2020, podanou u pošty dne 27.2.2020. Následně pak právní předchůdkyně převedla svoji pohledávku za žalovaným na žalobce.

16. Podle , 2 poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

17. Podle poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

18. Podle výše citovaného ustanovení zákona a s odkazem na rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. se soud nejprve zabýval otázkou platnosti předmětné spotřebitelské smlouvy, kdy byl žalobce jako věřitel před uzavřením smlouvy povinen s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného, jako spotřebitele, splácet spotřebitelský úvěr. Soud dospěl k závěru, že touto otázkou se žalobce před uzavřením předmětné smlouvy s odbornou péčí nezabýval, když vycházel pouze z prohlášení dlužníka o svých příjmech a výdajích bez prokázání a doložení těchto údajů, což nepostačí ke splnění podmínky odborné péče. Soud odkazuje na závěry zformulované v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1.4.2015, sp. zn. (zejména bod 26.), že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Poskytovatel je povinen aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru se považuje taková obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem.

19. Soud tedy s ohledem na skutečnost, že žalobce nezkoumal úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy s odbornou péčí, dospěl k závěru, že právě tento nedostatek má za následek neplatnost předmětných spotřebitelských smlouvy o úvěru, a to absolutní dle § 588 o.z., k níž je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti bez ohledu na to, zda je některou ze stran namítána. K této neplatnosti daného právního jednání se přihlíží i bez návrhu.

20. Podle () neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

21. Podle ,2 () kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

22. S ohledem na neplatnost smlouvy o úvěru byly pak strany smlouvy povinny si pouze vypořádat svůj vzájemný vztah v režimu § 2993 o.z., podle kterého může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala, bylo-li plněno, aniž by tu byl platný závazek. Žalobce vyplatil žalovanému celkem částku 15 000 Kč, žalovaný žalobci zaplatil 14 500 Kč. Žalovaný se tak na úkor žalobce obohatil o částku rozdílu ve výši 500 Kč, proto žalovaný musí žalobci zaplatit částku 500 Kč. Žalobce přitom vyzval žalovaného k vrácení poskytnuté částky dopisem ze dne 26.2.2020. Tato výzva byla žalovanému odeslána dne 27.2.2020, přitom, jak již vyslovil např. Krajský soud v Ostravě ve svém rozhodnutí ze dne 15.7.2019, č.j.  -109, je nutno považovat za notorietu, že zásilky podané na poště jsou doručeny adresátovi nejpozději třetí pracovní den po jejich odeslání, tedy v tomto konkrétním případě dne 2.3.2020. Od této chvíle běžela ve smyslu , , žalovanému lhůta„ bez zbytečného odkladu“ k splnění svého dluhu. Jde o lhůtu v obecné rovině nutně neurčitou, která v každém konkrétním případě může nabývat jiného rozměru. Rozhodující jsou okolnosti daného případu a povaha konkrétního plnění. Poměrně výstižně se k povaze lhůty vyjádřil Nejvyšší soud ČR v rozhodnutí sp. zn. , kdy je třeba z časového určení„ bez zbytečného odkladu“ dovodit, že jde o„ velmi krátkou lhůtu, jíž je míněno bezodkladné, neprodlené, bezprostřední či okamžité jednání směřující ke splnění povinnosti či k učinění právního úkonu či jiného projevu vůle, přičemž doba trvání lhůty bude záviset na okolnostech konkrétního případu.“ Jak dále vyplývá z komentáře k  , (Hulmák, M. a kol.: V. Závazkové právo. Obecná část (–2054). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, strana 998 – 1014) běžně, zejména u platebních závazků obvyklé výše (nepřesahující částky standardní pro pravidelný provoz daných subjektů), půjde o lhůtu v řádu dní. Půjde v podstatě pouze o lhůtu nutnou k dostavení se k věřiteli a předání příslušné hotovosti, případně k dostavení se na místo, odkud lze zadat platební příkaz, a k realizaci tohoto převodu. Bezodkladné splnění bude tedy v těchto případech otázkou maximálně několika jednotlivých dní, a to zásadně dní pracovních. V případě peněžitých plnění běžné hodnoty lze zpravidla uvažovat o lhůtě zhruba maximálně sedmi až deseti dnů od doručení výzvy. V daném konkrétním případě pak soud vyhodnotil, že právě lhůta 7 pracovních dnů je přiměřená pro splnění dluhu a s ohledem na tuto skutečnost měl žalovaný splnit svůj dluh nejpozději dne 9.3.2020. Protože tak žalovaný neučinil, dostal se ode dne 10.3.2020 podle , , do prodlení a žalobce má právo i na úrok z prodlení z této části. Z tohoto důvodu byl žalovaný rovněž zavázán k úhradě zákonného úroku z prodlení v žalobou požadované výši 8,05 %, když zákonná výše úroku z prodlení ve smyslu vládního by byla k danému okamžiku vyšší, avšak soud při vázanosti rozsahem podané žaloby v souladu s  nemohl přiznat žalobci úrok vyšší, než požadoval. Ve zbytku pak byla žaloba jako nedůvodná pro výše uvedený právní závěr soudu zamítnuta. Právní předchůdkyně žalobce – společnost právnická osoba přitom následně uzavřela se žalobcem platnou smlouvu o postoupení shora specifikované pohledávky za žalovaným na žalobce. Na základě této smlouvy o postoupení pohledávky proto byla pohledávka vůči žalovanému se vším příslušenstvím a případným zajištěním platně převedena ze společnosti právnická osoba na žalobce, jež je tak nyní ve sporu aktivně legitimován.

23. Soudem stanovená lhůta k plnění vychází z ust. věta před středníkem a činí tři dny od právní moci rozsudku, když v daném případě zejména vzhledem k již dlouhé době trvání, povaze a nemalé výši dluhu, jakož i k dosavadnímu zcela pasivnímu postoji žalovaného k tomuto dluhu, soud žádné důvody pro poskytnutí lhůty delší, případně pro povolení splátek, neshledal, respektive tyto důvody nebyly žádným z účastníků ani tvrzeny.

24. Výrok o nákladech řízení má oporu v ustanovení , podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Ve věci byl úspěšnější žalovaný, kterému však podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly, proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení prostřednictvím podepsaného soudu ke Krajskému soudu v Ostravě písemně ve dvojím vyhotovení.

Neplní-li povinný dobrovolně to, co mu ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon tohoto rozhodnutí.