Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 Tdo 681/2006

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Okresního soudu v Olomouci sp. zn. ze dne 10. 6. 2005 byl dovolatel uznán vinným trestným činem ublížení na zdraví podle § 223 trestního zákona (dále jen tr. zák.), když příslušný skutkový děj je podrobně popsán ve výrokové části citovaného rozsudku. Za uvedený trestný čin byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání čtyř měsíců, jehož výkon mu byl podmíněně odložen na zkušební dobu jednoho roku a dále mu byl uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu jednoho roku.

V předmětné věci podal I. S. odvolání, o kterém rozhodl Krajský soud v Ostravě usnesením sp. zn. ze dne 25. 1. 2006 tak, že podle § 258 odst. 1 písm. e), odst. 2 trestního řádu (dále jen tr. ř.) z podnětu odvolání obžalovaného zrušil v napadeném rozsudku výrok o trestu zákazu činnosti spočívajícího v zákazu řízení motorových vozidel, když jinak ponechal napadený rozsudek nezměněn.

Proti shora citovanému usnesení odvolacího soudu podal I. S. dovolání a to včas, prostřednictvím svého obhájce a za splnění i všech dalších, pro podání dovolání zákonem vyžadovaných náležitostí, když za dovolací důvod označil ten, který je uveden v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. V důvodech tohoto svého mimořádného opravného prostředku uvedl, že si je vědom toho, že podaným dovoláním napadá skutek popsaný ve výrocích obou napadených rozhodnutí, a to proto, že ten neodpovídá učiněným skutkovým zjištěním. V zásadě uvedl, že v kritické době řídil osobní automobil po silnici č. I, která má charakter dálnice s nejvyšší povolenou rychlostí 130 km/hod., kdy neměl žádný problém s povrchem vozovky, když silnice byla udržovaná a bez potíží sjízdná. Dodal, že z důkazů provedených před soudy nijak neplynulo, že by vozovka, po které se vozidlem pohyboval, byla zledovatělá či namrzlá. Pokud byly v kritické době na uvedené silnici vykazovány dešťové přeháňky, pak dovolatel poukázal, že v žádné nejel tak, aby mohl předpokládat, že namoklá vozovka může také namrznout, přesto jel nižší rychlostí kolem 90 km/hod. I přes tuto skutečnost potom došlo k dopravní nehodě, které však nemohl zabránit, protože vjel na úsek, který byl pokrytý ledem a který neočekával s ohledem na stav silnice, po které se s vozidlem před nehodou delší dobu pohyboval. Není tak podle jeho názoru jasné, jaká rychlost je v zimě v ranních hodinách na dálnici přiměřená tak, aby nevedla k možné dopravní nehodě. Má tak za to, že z jeho strany nedošlo k porušení důležité povinnosti uložené mu zákonem (jako řidiči), když jel opatrně a k nehodě došlo v důsledku okolností, které lze sice obecně předvídat, ale kterým se v konkrétních případech nelze účinně bránit. S ohledem na uvedené navrhl, aby dovolací soud napadené rozhodnutí odvolacího soud v příslušné části „v souladu s ustanovením § 265m tr. ř. změnil a obžalovaného zprostil obžaloby v celém jejím rozsahu“.

K takto podanému dovolání se písemně vyjádřila státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství České republiky s tím, že poukázala na závěry odvolacího soudu, který se zabýval ustálenou argumentací dovolatele, když dospěl k tomu, že i s ohledem na zprávy Českého hydrometeorologickéhou a Správy silnic O. k. bylo zřejmé, že dovolatel havaroval na v té chvíli namrzlé vozovce a přitom bylo zjevné, že v kritické době se pohybovala teplota vzduchu kolem nuly a silnice vypadala jako vlhká. Těmto skutečnostem potom zjevně nepřizpůsobil rychlost své jízdy (tedy povětrnostním podmínkám a stavu vozovky), kteréžto okolnosti předpokládat měl a mohl. Uvedené skutkové okolnosti potom nelze mít za takové, které by byly v extrémním rozporu s právním posouzením jednání dovolatele. Proto také navrhla, aby dovolací soud takto podané dovolání podle tr. ř. odmítl jako zjevně neopodstatněné.

Na tomto místě je nutno připomenout, že dovolání je mimořádný opravný prostředek a jako takový ho lze podat jen a výlučně z důvodů uvedených v ustanovení § 265b tr. ř. Je tedy nezbytné vždy posoudit, zda uplatněný dovolací důvod v té které věci je právě tím, který je možno považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, kdy bez jeho existence nelze vůbec provést přezkum napadeného rozhodnutí. Důvod dovolání vymezený ustanovením § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Poukazem na uvedený dovolací důvod se nelze v zásadě domáhat přezkoumání učiněných skutkových zjištění, pokud tato jsou takového druhu a rozsahu, že na jejich základě lze přijmout jim adekvátní právní závěry. Skutkový stav je tak při rozhodování o dovolání hodnocen pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly správně právně posouzeny v souvislosti s provedeným dokazováním a následně právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva.

V dané věci z hlediska popisu napadeného skutku, který je obsažen v příslušném výroku rozhodnutí soudu prvního stupně dovolatel namítl nesprávné hodnocení jím označených zpráv o stavu vozovky v kritické době, tedy to, že nemohl nijak předpokládat, že v místě, kde havaroval, bude namrzlá vozovka. Z této skutečnosti potom dovozuje svou nevinu s tím, že s ohledem na uvedené svým jednáním neporušil důležitou povinnost uloženou mu podle zákona. Avšak zejména i odvolací soud v důvodech svého rozhodnutí poukázal na to, že ze skutkových zjištění nijak neplyne, že v konkrétním místě dopravní nehody došlo na vozovce k námraze či náledí zcela neočekávanému (nepředvídatelnému), když popis vozovky v delší vzdálenosti právě s přihlédnutím k tomu, že byla místy vlhká a teplota vzduchu oscilovala kolem nuly, když ze zprávy o klimatologických údajích plyne, že tyto naměřené na stanici v O. (kde nebyla zaznamenána námraza či náledí) nevyjadřovaly stav na vozovce. Takto mohl dovolatel předvídat její kluzkost a i jím zvolená rychlost nebyla těmto okolnostem přiměřená, a proto také došlo k dopravní nehodě spojené s popsaným následkem. Odvolací soud také uvedl, že za tohoto stavu porušení citovaných pravidel silničního provozu je na místě takto chápat i jako porušení důležité povinnosti uložené dovolateli podle zákona, a to právě jako řidiči. S ohledem na uvedené potom vůči takto vedené argumentaci soudy, když ta nepochybně vychází z učiněných skutkových zjištění, proti jejichž existenci ani dovolatel nic nenamítá, nelze mít výhrady ani ze strany dovolacího soudu, jak co do obsahu i rozsahu učiněných skutkových zjištění, tak i co do právního posouzení předmětného skutku. Ve smyslu uplatněného dovolacího důvodu je potom právně relevantní ta námitka, v rámci které má dovolatel za to, že popsaným skutkem nedošlo z jeho strany k porušení důležité povinnosti uložené mu jako řidiči podle zákona a tedy ani k trestnému činu ublížení na zdraví podle § 223 tr. zák., k jehož spáchání je nezbytné porušit právě důležitou povinnost vyplývající z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce uloženou mu podle zákona. Jistěže v porušení každého dopravního předpisu nebo jeho části nelze spatřovat porušení důležité povinnosti, která je řidiči uložena podle zákona. Zjištění o jejím porušení je přímo závislé na konkrétní dopravní situaci a nelze také apriori usuzovat na její existenci z pouhého porušení některé ze základních povinností řidiče. V posuzované věci však (jak již uvedeno) nešlo o stav náhlý s ohledem na to, že ve sledované oblasti byla podle učiněných skutkových zjištění vozovka místy vlhká a to při teplotě vzduchu kolem nuly. Z těchto okolností je tak nepochybně možné předpokládat, že vlhká vozovka může namrzat a takto reálnou skutečnost je na místě v zimě brát v úvahu. Protože tak dovolatel nečinil, porušil ustanovení , a , o provozu na pozemních komunikacích a v uvedených souvislostech s ohledem právě na nepochybně konkrétně zjištěné okolnosti skutku, porušil i důležitou povinnost uloženou mu podle zákona.

S poukazem na uvedené tak Nejvyššímu soudu České republiky nezbylo, než podané dovolání podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítnout jako zjevně neopodstatněné. Za podmínek stanovených v § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. tak učinil v neveřejném zasedání.

P o u č e n í : Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).

V Brně dne 7. června 2006

Předseda senátu: JUDr. Vladimír Jurka