Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
8 C 184/2021-50
Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Karolínou Kudláčkovou Řezáčovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky částka od datum do zaplacení to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části, ve které žalobkyně požaduje zaplatit částka se zákonným úrokem z této částky od datum do zaplacení
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku částka k rukám právního zástupce žalobkyně, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá v části, ve které žalobkyně požaduje zaplatit [částka] se zákonným úrokem z této částky od [datum] do zaplacení</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku [částka] k rukám právního zástupce žalobkyně, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>
1. Žalobkyně se ve své žalobě domáhala vydání elektronického platebního rozkazu, kterým by mu byla přiznána částka částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky částka od datum s tím, že žalovaná uzavřela dne datum smlouvu o úvěru se společností právnická osoba Na základě Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši částka, které byly žalované zaslány na účet. Žalovaná se zavázala uhradit celkem částka. Žalovaná se zavázala hradit dlužnou částku v 13 měsíčních splátkách, přičemž poslední splátka byla splatná ke dni datum. Ke dni podání návrhu žalovaná na svůj dluh uhradil částka. Právní předchůdce žalobkyně postoupil svoji pohledávku za žalovanou na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek, což oznámil žalované.
2. Žalobkyně se z jednání omluvila.
3. Žalovaná se k jednání nedostavila, ve věci se nevyjádřila.
4. Z provedených důkazů bylo zjištěno, a to z listiny označené jako smlouva o úvěru, že žalovaná a právního předchůdce žalobkyně sjednali dne datum smlouvu o úvěru ve výši částka, přičemž tuto částku a poplatek ve výši částka se žalovaná zavázala hradit ve 13-ti měsíčních splátkách po částka. Z předloženého formuláře soud zjistil, že žalovaná uvedla, že má měsíční příjem částka, měsíční výdaje částka. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku za žalovaným na žalobce. Tato skutečnost byla žalovanému oznámena, což vyplývá z oznámení o postoupení pohledávky a poštovního podacího archu.
5. Z výzvy k plnění bylo zjištěno, že žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dluhu.
6. Soud posuzoval daný spor po právní stránce s ohledem na okamžik uzavření úvěrové smlouvy a postavení žalovaného jako spotřebitele zejména podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z) a zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru účinného do 14. 11. 2016.
7. Podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru platném do datum je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.
8. Problematikou posouzení úvěruschopnosti spotřebitele se zabýval jak Nejvyšší soud České republiky, tak i Ústavní soud Nejvyšší soud se k následkům, které nastanou, pokud poskytovatel s odbornou péčí neposoudí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjádřil v rozsudku sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018, v němž dospěl k závěru, že pokud poskytovatel takovou povinnost nesplní, je smlouva (absolutně) neplatná. Nejvyšší soud zaujal v této věci stanovisko, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Ústavní soud pak ve svých nálezech sp. zn. III. ÚS 4129/18 a II. ÚS 3194/18 řešil tuto otázku i ve vztahu k vykonávacímu řízení. Všechna tato uvedená rozhodnutí směřují při porušení povinnosti věřitele řádně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele k aplikaci § 580 odst. l zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a § 588 téhož zákona (absolutní neplatnost právního jednání).
9. Podle § 580 odst. 1 o. z., je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
10. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
11. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
12. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
13. Soud po provedení důkazů dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobce v rozporu se zákonem řádně neověřoval při uzavření úvěrové smlouvy úvěruschopnost žalované.
14. Pro posouzení platnosti posuzované smlouvy o úvěru ve smyslu § 9 zákona o spotřebitelském úvěru je proto rozhodující posouzení, zda žalobkyně své zákonem stanovené povinnosti postupovat při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr s odbornou péčí skutečně dostála. Soudní judikatura se v tomto směru ustálila tak, že věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, bez toho, aby údaje poskytnuté dlužníkem ověřil, resp. objektivně podložil, bez ohledu na to, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladujícími úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele.
15. Posouzení úvěruschopnosti přitom směřuje ke schopnosti spotřebitele pravidelně sjednaný spotřebitelský úvěr splácet, a to s důrazem nejen na příjmy, ale i na výdaje spotřebitele. Důraz při
posouzení úvěruschopnosti je přitom kladen na poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele a na posouzení toho, zda spotřebiteli zbude po vynaložení běžných a nezbytných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřeba pro splácení úvěru. Věřitel smí poskytnout spotřebiteli spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Bylo na žalobkyni, aby prokázala, že svou povinnost uloženou jí shora citovaným ust. § 9. Tato důkazní povinnost žalobkyně (dle § 120 o. s. ř.) je vymezena jako procesní odpovědnost účastníka za výsledek řízení.
Je třeba zdůraznit, že pokud nebudou potřebná tvrzení prokázána, stihne účastníka, který má důkazní povinnost, v daném případě žalobkyni, procesní újma spočívající v pro něho nepříznivém soudním rozhodnutí.
16. Jelikož se žalobkyně k jednání soudu nedostavila, nemohl jej soud poučit ve smyslu ust. § 118a o. s. ř. o tom, že žalobkyně neprokázala, že předchůdce žalobkyně řádně zjišťoval úvěruschopnost žalované. Žalobkyně nedoložila ani potvrzení příjmech ani o výdajích žalované.
17. Právní předchůdce žalobce jako poskytovatel úvěru nedostál odborné péče náležitě zjistit schopnost žalované splácet úvěr ve sjednaných splátkách, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporuje § 580 o. z., neplatná; k této neplatnosti přihlédl soud bez návrhu (§ 588 o. z.). Převzal-li žalovaný předmět úvěru na základě neplatné smlouvy, je povinen tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 o. z. jako bezdůvodné obohacení; bezdůvodné obohacení činí částka, neboť žalovaná z částky, kterou jí zaslal předchůdce žalobkyně, uhradila již částka. Žalovaná je povinna uhradit rovněž zákonný úrok z prodlení z částky částka od datum.
18. Ve zbytku nároku soud žalobu zamítl z důvodů neplatnosti sjednané úvěrové smlouvy, tak jak je uvedeno ve výroku II.
19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná pouze částečně, nárok na náhradu nákladů řízení v částce v částka, což je 20 % z celkových nákladů řízení (částka). Tyto celkové náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t. ”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka.
20. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15-ti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím soudu podepsaného. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny v uvedených lhůtách, bude možné se domáhat po právní moci rozsudku výkonu rozhodnutí u soudu, nebo prostřednictvím exekuce.