Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 2760/2005

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Mikuška a soudců JUDr. Marie Vokřinkové a JUDr. Miroslavy Jirmanové ve věci výkonu rozhodnutí oprávněné I. D., zastoupené advokátkou, proti povinnému V. D., zastoupenému advokátem, srážkami ze mzdy pro 126.224,21 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Chomutově pod sp. zn. , o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 18. 7. 2002, č.j. -38, takto:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

V záhlaví uvedeným rozhodnutím krajský soud potvrdil usnesení ze dne 18. 7. 2002, č.j. -38, jímž Okresní soud v Chomutově nařídil podle svého rozsudku ze dne 23. 6. 2000, č.j. -20, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 18. 5. 2001, č.j. -39, k vydobytí pohledávky 126.224,21 Kč výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy (příjmu), na kterou má povinný nárok u označeného plátce. Pokud povinný proti vymáhané pohledávce uplatnil k započtení svoji pohledávku 132.828,21 Kč za oprávněnou, odkázal ho odvolací soud na řízení o zastavení výkonu rozhodnutí s vysvětlením, že v dané fázi vykonávacího řízení k takové námitce přihlédnout nelze.

Rozhodnutí odvolacího soudu napadl povinný dovoláním, v němž ohlásil dovolací důvod uvedený v , ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o.s.ř“) spočívající v nesprávném právním posouzení věci. Oproti odvolacímu soudu prosazuje názor, že námitka zániku vymáhaného práva započtením jeho pohledávky za oprávněnou je v řízení, které nařízení výkonu rozhodnutí předchází, použitelná a soud by se měl takovou obranou povinného zabývat. Navrhl proto, aby dovolací soud rozhodnutí soudů obou stupňů zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Současně navrhl odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí.

Nejvyšší soud věc projednal podle ve znění účinném do 31. 3. 2005 (čl. II., bod 3. ).

Dovolání není přípustné.

Podle ustanovení lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Je-li napadeným rozhodnutím – jako v projednávaném případě – usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení, kterým soud prvního stupně rozhodl o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí, je dovolání ve smyslu přípustné za podmínek vymezených v nebo c/ (srov. ). Protože použití ustanovení je vyloučeno (usnesení, kterým soud prvního stupně výkon nařídil, nepředcházelo dřívější – odvolacím soudem zrušené – rozhodnutí téhož soudu), zbývá přípustnost dovolání vyvozovat již jen z ustanovení , které ji spojuje se závěrem dovolacího soudu, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. O takový případ jde zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem ( ).

Z toho, že přípustnost dovolání je ve smyslu citovaného ustanovení spjata se závěrem o zásadním významu rozhodnutí po stránce právní, vyplývá, že dovolací přezkum se otevírá toliko pro posouzení otázek právních, navíc otázek zásadního významu; způsobilým dovolacím důvodem, jímž lze dovolání odůvodnit, je tedy pouze důvod podle (nesprávné právní posouzení věci), jímž dovolatel – pokud brojí proti závěru odvolacího soudu o bezcennosti námitky započtení v řízení, jež nařízení výkonu předchází – správnost rozhodnutí poměřuje. Při přezkumu napadeného rozhodnutí – a tedy i v rámci posouzení zásadního významu dané otázky – je dovolací soud uplatněným důvodem včetně jeho obsahového vymezení vázán (, věta první, ).

Dovolatelem zpochybněnou otázku – zkoumá-li soud při věcném posuzování návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí (exekuce), zda právo přiznané exekučním titulem zaniklo započtením pohledávky povinné za oprávněným – vyřešil odvolací soud v souladu s konstantní judikaturou. Soudní praxe vychází z názoru, že v období rozhodování o nařízení výkonu rozhodnutí (exekuce) se nezkoumá, zda a v jaké míře povinný plnil oprávněnému, popřípadě zda došlo k zániku vymáhané pohledávky některým ze způsobů stanovených hmotným právem (srov. stanovisko Nejvyššího soudu ČSR ze dne 18. 2. 1981 „Ze zhodnocení rozhodování soudů a státních notářství při výkonu rozhodnutí,“ Cpj 159/79, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 9-10/1981 pod č. 21). Okolnost, že právo oprávněné po vydání podkladového rozhodnutí zaniklo, může být rozhodná toliko v řízení o zastavení výkonu rozhodnutí (srov. , ).

Není-li dovolání přípustné ani podle ustanovení , Nejvyšší soud je bez jednání (, věta první, ) odmítl (, věta první, ).

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle , věty první, a Oprávněné, jíž by příslušela náhrada, však v tomto stadiu řízení náklady nevznikly; tomu odpovídá výrok, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 31. května 2006

JUDr. Vladimír Mikušek, v.r.

předseda senátu